Válka na Ukrajině (13.6.2023 9:00)
Někteří evropští členové NATO začínají usilovně naléhat na amerického prezidenta Joea Bidena, aby uspíšil vstup Ukrajiny do struktur Severoatlantické aliance a poskytl Kyjevu garance. Bílý dům se ale podle listu The New York Times stále obává případné eskalace. Všechno může rozhodnout klíčový červencový summit.
USA jsou klíčovým partnerem Ukrajiny. Posílají zbraně, techniku, munici i vřelá slova. Před jedním tématem ale prezident Joe Biden doposud úspěšně kličkoval – otázka členství Ukrajiny v NATO. A to kvůli obavám z eskalace konfliktu s Ruskem a možného vypuknutí globálního konfliktu.
Začlenění Kyjeva do struktur Severoatlantické aliance bylo před válkou něco nemyslitelného, ruská invaze ale naprosto překreslila strategické plány Západu. Ukrajina o členství v NATO žádá od začátku války, někteří zástupci aliance teď jejímu přání vyšli směle naproti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Začala protiofenziva, připustil Zelenskyj. Masivní manévry označil za obrannou akci
Pobaltí proti Washingtonu
Uprostřed NATO se totiž tvoří koalice států, kteří považují otázku přijetí Ukrajiny za naléhavější než ostatní. List The New York Times napsal, že v čele této skupiny jsou pobaltské státy a Polsko. USA a Německo jsou naopak obezřetné.
„Jediná šance na mír v Evropě přijde ve chvíli, kdy bude Ukrajina v NATO,“ prohlásil minulý týden na strategické konferenci v Rize lotyšský premiér Arturs Krišjānis Kariņš, který se narodil v USA. Každé jiné řešení by podle něj znamenalo, že „Rusko se znovu vrátí“.
Už teď se o členství Ukrajiny v NATO živelně diskutuje nejen v Evropě, ale i v Bidenově administrativě. Pobaltské státy v tomto procesu možná sehrají významnější roli, než se zdá. V litevském Vilniusu se totiž bude příští měsíc konat summit NATO, kde bude hlavním tématem právě možné přijetí Ukrajiny. Ještě předtím se setká Biden s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem v Bílém domě.
Urychlené přijetí Ukrajiny?
Pro řádný vstup do NATO je v současnosti zapotřebí splnit řadu podmínek. „Nestačí dobrá armáda, ale jde o otázky funkčnosti státu, institucí a také schopnosti plnit závazek vůči spojencům. Ukrajina velmi dlouho – velmi dlouho – nemůže být členem NATO,“ sdělil pro CNN Prima NEWS český exministr zahraničí Cyril Svoboda.
Uvnitř NATO se ale objevují názory, že by aliance v případě Ukrajiny mohla přistoupit ke speciálnímu, urychlenému procesu přijetí. Pro Kyjev by tak neplatily současné podmínky.
„Někteří američtí představitelé se ale ptají, co by takový proces nahradilo. Jak by se dosáhlo záruk, že se Ukrajina, která má za sebou historii korupce a v současnosti v ní platí stanné právo, nezměnila v autoritářský režim,“ uvedl list The New York Times.
Podle něj je ale NATO především vojenská organizace, která do svých řad přijala i ne úplně ukázkové demokratické státy jako Turecko nebo Maďarsko.
Hrozí rozkol v NATO
Jestliže se státy aliance na summitu v Litvě na ničem neshodnou, možná to začne v NATO bouřit ještě více.
„Pokud se NATO neshodne na jasném přístupu k Ukrajině, existuje možnost, že to některé státy vezmou do vlastních rukou. Poláci by to určitě vážně zvažovali,“ řekl pro list The Guardian Anders Fogh Rasmussen, bývalý dánský premiér, někdejší generální tajemník NATO a dnes poradce ukrajinského prezident Volodymyra Zelenského.
Všichni v Severoatlantické alianci se prozatím shodnou na jednom. Ukrajina by teoreticky do NATO vstoupila až po válce. Otázka přijímání Kyjeva ještě ve válečném stavu v současnosti není na stole.
