Válka na Ukrajině (13.6.2023 9:00)
Někteří evropští členové NATO začínají usilovně naléhat na amerického prezidenta Joea Bidena, aby uspíšil vstup Ukrajiny do struktur Severoatlantické aliance a poskytl Kyjevu garance. Bílý dům se ale podle listu The New York Times stále obává případné eskalace. Všechno může rozhodnout klíčový červencový summit.
USA jsou klíčovým partnerem Ukrajiny. Posílají zbraně, techniku, munici i vřelá slova. Před jedním tématem ale prezident Joe Biden doposud úspěšně kličkoval – otázka členství Ukrajiny v NATO. A to kvůli obavám z eskalace konfliktu s Ruskem a možného vypuknutí globálního konfliktu.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Začlenění Kyjeva do struktur Severoatlantické aliance bylo před válkou něco nemyslitelného, ruská invaze ale naprosto překreslila strategické plány Západu. Ukrajina o členství v NATO žádá od začátku války, někteří zástupci aliance teď jejímu přání vyšli směle naproti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Začala protiofenziva, připustil Zelenskyj. Masivní manévry označil za obrannou akci
Pobaltí proti Washingtonu
Uprostřed NATO se totiž tvoří koalice států, kteří považují otázku přijetí Ukrajiny za naléhavější než ostatní. List The New York Times napsal, že v čele této skupiny jsou pobaltské státy a Polsko. USA a Německo jsou naopak obezřetné.
Volba padla na ploché Záporoží. Ukrajinci zahájili protiofenzivu, čeho chtějí dosáhnout?
Po měsících příprav začala podle dostupných informací ukrajinská protiofenziva. Ukrajinci prý zahájili výpady na Donbasu, hlavní snahou Kyjeva bude ale zřejmě prorazit v Záporožské oblasti. Ukrajinci při protiútoku využívají vojenskou techniku od spojenců, v čele má být devět brigád vojáků vycvičených na Západě.
„Jediná šance na mír v Evropě přijde ve chvíli, kdy bude Ukrajina v NATO,“ prohlásil minulý týden na strategické konferenci v Rize lotyšský premiér Arturs Krišjānis Kariņš, který se narodil v USA. Každé jiné řešení by podle něj znamenalo, že „Rusko se znovu vrátí“.
Už teď se o členství Ukrajiny v NATO živelně diskutuje nejen v Evropě, ale i v Bidenově administrativě. Pobaltské státy v tomto procesu možná sehrají významnější roli, než se zdá. V litevském Vilniusu se totiž bude příští měsíc konat summit NATO, kde bude hlavním tématem právě možné přijetí Ukrajiny. Ještě předtím se setká Biden s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem v Bílém domě.
Urychlené přijetí Ukrajiny?
Pro řádný vstup do NATO je v současnosti zapotřebí splnit řadu podmínek. „Nestačí dobrá armáda, ale jde o otázky funkčnosti státu, institucí a také schopnosti plnit závazek vůči spojencům. Ukrajina velmi dlouho – velmi dlouho – nemůže být členem NATO,“ sdělil pro CNN Prima NEWS český exministr zahraničí Cyril Svoboda.
Uvnitř NATO se ale objevují názory, že by aliance v případě Ukrajiny mohla přistoupit ke speciálnímu, urychlenému procesu přijetí. Pro Kyjev by tak neplatily současné podmínky.
Členové NATO by mohli vyslat vojáky na Ukrajinu, uvedl bývalý šéf aliance. Rozhodne summit
Skupina zemí NATO by mohla vyslat své vojáky na Ukrajinu, pokud členské státy na blížícím se summitu ve Vilniusu neposkytnou Kyjevu hmatatelné bezpečnostní záruky. Ukrajincům je proto nutné nabídnout cestu ke členství, aby se zabránilo eskalaci situace, řekl někdejší generální tajemník obranné aliance Anders Fogh Rasmussen listu The Guardian.
„Někteří američtí představitelé se ale ptají, co by takový proces nahradilo. Jak by se dosáhlo záruk, že se Ukrajina, která má za sebou historii korupce a v současnosti v ní platí stanné právo, nezměnila v autoritářský režim,“ uvedl list The New York Times.
Podle něj je ale NATO především vojenská organizace, která do svých řad přijala i ne úplně ukázkové demokratické státy jako Turecko nebo Maďarsko.
Hrozí rozkol v NATO
Jestliže se státy aliance na summitu v Litvě na ničem neshodnou, možná to začne v NATO bouřit ještě více.
„Pokud se NATO neshodne na jasném přístupu k Ukrajině, existuje možnost, že to některé státy vezmou do vlastních rukou. Poláci by to určitě vážně zvažovali,“ řekl pro list The Guardian Anders Fogh Rasmussen, bývalý dánský premiér, někdejší generální tajemník NATO a dnes poradce ukrajinského prezident Volodymyra Zelenského.
Všichni v Severoatlantické alianci se prozatím shodnou na jednom. Ukrajina by teoreticky do NATO vstoupila až po válce. Otázka přijímání Kyjeva ještě ve válečném stavu v současnosti není na stole.