Ukrajinu čeká nejchladnější zima. Pokud Rusové najdou slabiny země, města mohou zamrznout

Kyjevský starosta Vitalij Kličko provádí 15. března 2022 v Kyjevě prohlídku poškozeného obytného domu, který byl zasažen ruským útokem.

Válka na Ukrajině (3.10.2022 7:00)

Ukrajinským ozbrojeným silám se v posledních týdnech velmi daří. Povedla se jim překvapivá protiofenziva na severovýchodě země, Rusy vytlačují i na jiných místech. Objevuje se však nová hrozba. Blíží se zima a Ukrajina musí počítat s tím, že nedokáže zajistit potřebné teplo pro všechny. Na mnoha místech tak místní vlády vyzývají obyvatele, aby se připravili na zimu, jak jen to jde. Nákup teplého oblečení se hojně doporučuje i v hlavním městě Kyjevě. Podstatně horší situace však panuje v obcích, které byly válkou více poškozené. V současnosti se v nich lidé zvládnou zahřát jen u otevřeného ohně.

„Uděláme všechno možné i nemožné, aby naše domovy byly v teple. Ale musím všechny požádat, aby se připravili nákupem teplého oblečení, přikrývek, protože nemůžeme vyloučit, že teplota uvnitř našich domovů bude o několik stupňů nižší,“ upozorňoval před časem obyvatele hlavního města Ukrajiny Kyjeva místní starosta Vitalij Kličko.

Zimní válka na Ukrajině? Záleží na mrazu, Rusové už nemají sílu útočit, míní expert

Jak bude válka na Ukrajině vypadat během zimy? Nabízí se dva scénáře: Rusové i Ukrajinci se buď zakopou a konflikt doslova zamrzne, nebo budou teploty pro válčení i nadále poměrně přívětivé, což umožní oběma stranám provádět manévry. CNN Prima NEWS to sdělil vojenský expert Lukáš Visingr. Dodal, že Rusové už ale nemají dostatek sil na to, aby podnikli novou ofenzivu a hraje proti nim čas.

Bývalý veleúspěšný boxer uvedl, že i když běžně měli obyvatelé Kyjeva ve svých bytech v průměru 21 stupňů, s nadcházející zimou by se tato hodnota mohla snížit až o 3 stupně. Samostatnou kapitolou podle něj jsou také možné odstávky energií, které by mohla způsobit ruská bombardování či ostřelování.

Hlavní město podle slov svého starosty sice zajistilo i dostatek plynu a pohonných hmot, kterými se předzásobilo, ale Kličko se rovněž obává možných úderů na čerpací stanice či „teroristických útoků“, jak jej citovala ukrajinská média.

Fakt, že k takovým prohlášením dochází dokonce i u hlavního města, je velmi závažnou zprávou s ohledem na vývoj v dalších ukrajinských městech. Že je situace velmi vážná, upozorňuje i šéf ukrajinské státní společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. „Topná sezona letos přijde dříve a skončí později,“ míní ředitel Naftogazu. Mimo jiné uvedl, že Ukrajinu nejspíš čeká jedna z nejchladnějších zim za celé dekády.

Vitrenko již v srpnu zmínil, že Ukrajina bude v tomto ohledu potřebovat i pomoc ze Západu. „Bez finanční pomoci nebudeme mít dostatek plynu, a tím pádem budou hrozit rozsáhlé výpadky systémů,“ popsal. Naftogaz sám nemá kapacitu ukrajinské domácnosti kompletně vytopit, neboť od října musel nečekaně zajistit energii ukrajinským společnostem, které byly doposud závislé na uhlí. To se však podle Vitrenka na Ukrajinu kvůli válce dostatečně nedodávalo, a tak musel nastoupit Naftogaz. „Jinak bychom vůbec neměli elektřinu,“ pronesl Vitrenko.

Slabina ukrajinských měst

Problémem pro řadu ukrajinských měst je to, že mají kompletně centralizované topení. Tento osud má nejen Kyjev, ale rovnou celá řada dalších. Podle ukrajinského energetického experta Oleksandra Charčenka systém většinou funguje tak, že plyn do topení proudí ze dvou velkých stanic.

„Panuje velké riziko raketových úderů na infrastrukturu a všechna velká města tyto slabiny mají. Každé jedno z nich. Není to žádné tajemství,“ nechal se slyšet Charčenko. Zároveň už před časem upozornil na to, že útok na takové stanice již zažily města jako Charkov, Kremenčuk nebo Ochtyrka. „Pokud ruské síly budou moci zaútočit na tyto centralizované stanice během zimy, pak voda v topení zamrzne a města zažijí rapidní ochlazení. Přinutí tím miliony lidí je (města) opustit,“ komentoval v americkém rádiu National Public Radio Tim Mak.

Charčenko doplnil, že pokud se Rusové k takovým úderům odhodlají, nebude to mít s válkou a klasickým vedením boje takřka nic společného. „Byl by to teroristický čin, protože stanice nemají žádný vojenský význam. Byla by to genocida. Byla by to válka proti civilnímu obyvatelstvu,“ dodal odborník na energetiku z Ukrajiny.

Dojde na otevřené ohně?

Podle Vitrenka by teploty uvnitř mohly být nakonec ještě nižší, ale neměly by spadnout pod 16 stupňů. To ovšem platí jen pro oblasti, které mají Ukrajinci plně pod kontrolou a mají zajištěnou infrastrukturu.

Řada ukrajinských měst a obcí je ovšem zasažena ruskou invazí tak intenzivně, že místní musí přistupovat k zoufalým řešením. Na mnoha místech jim totiž topení či elektřina již ani nefunguje, domy mají rozstřílené.

Jeden příklad za všechny je dnes již světoznámé město Mariupol. To se po dlouhé týdny bránilo ruskému obléhání, ale nakonec muselo během května kapitulovat. Město je dnes zdevastováno, pod kontrolou Rusů a opravy kvůli válce takřka nepostupují. Ještě na přelomu července a srpna byla situace taková, že lidé si jídlo museli opékat na otevřeném ohni. Je tak pravděpodobné, že otevřený oheň bude pro zbývající místní obyvatele pro zimu ještě důležitější, protože půjde o jeden z mála zdrojů tolik potřebného tepla.

Ukrajina radí, jak na zimu

Že je situace s blížící se zimou pro Ukrajinu mimořádně vážná, svědčí i zveřejněný seznam rad a doporučení, jak se na těžké období připravit. To má na svém webu dokonce i organizace Visit Ukraine, tamní obdoba českého Czech Tourism.

Samozřejmostí jsou rady nakoupit deky a teplé oblečení. Na místě je pak také doporučení zateplit své obydlí například výměnou oken nebo utěsněním dveří. „Dodatečnými zdroji tepla jsou také kamna, dodatečné radiátory či sporáky,“ uvádí web Visit Ukraine.

Společnost dále informuje, jak se například připravit na odstávky energií. Každý by měl mít u sebe aspoň malou baterku. „V zimě se setmí velmi brzy, mobil se může vybít, takže dostat se domů před 6. hodinou večer bez světla může být problém,“ hlásí web. Doporučuje tak rovněž mít u sebe třeba zapalovače, zápalky či svíčky. Do doporučené výbavy zařazuje i powerbanky.

Hrozící nebezpečí vidí i u narušení dodávek vody. „Nedostatku vody Ukrajinci často čelí po raketovém ostřelování,“ píše portál. Každá domácnost by tak podle webu měla mít zajištěné alespoň tři litry vody na osobu na den. Stejně tak by se lidé měli předzásobit trvanlivými potravinami, léky a zdravotnickým vybavením. Na místě je také koupě hasicího přístroje.

Tagy: