Válka na Ukrajině (2.10.2022)
Ať už si Vladimir Putin vychvaluje své válečné tažení jakkoliv, fakta ho usvědčují ze lži: Po sedmi měsících od začátku invaze má ruská armáda pod kontrolou menší část ukrajinského území než po pár dnech konfliktu. Prozrazuje to studie od respektované neziskové organizace Institute for the Study of War (ISW), kterou zveřejnila CNN.
Masivní ukrajinský protiútok v září úplně překreslil mapy konfliktu, který před sedmi měsíci rozpoutala ruská agrese. Díky němu nyní Putinova armáda kontroluje menší část ukrajinského území, než tomu bylo pár dnů po začátku invaze.
Válka na Ukrajině
Rusové krátce po napadení západního souseda ovládli jednu pětinu Ukrajiny, přesněji kolem 119 tisíc kilometrů čtverečních. Po 23. únoru se všeobecně soudilo, že potrvá nanejvýš pár dnů, než padne Kyjev a spolu s ním i celá země prezidenta Volodymyra Zelenského.
Jenže vývoj ostře sledovaného konfliktu se ubral jinudy.
Sedm měsíců po začátku bojů kontrolují Putinovi vojáci o zhruba tři tisíce kilometrů čtverečních méně než pět dnů po jejich vpádu na Ukrajinu. Uvádí to analýza CNN, která vychází ze zjištění uznávané americké neziskovky Institute for the Study of War, zabývající se výzkumem v oblasti válek a mezinárodních vztahů.
Ruský režim se pod tlakem pokouší uhájit alespoň to, co mu z Ukrajiny ještě zbývá. Prezident Putin proto vyhlásil částečnou mobilizaci. V Záporoží, Chersonském regionu, tzv. Luhanské a Doněcké republice zorganizoval mezinárodními společenstvími neuznávaná referenda, která mají legitimizovat připojení okupovaných území k Rusku.
Vládce Kremlu přitom vůbec nebral v potaz, že velká část doněckého a záporožského regionu momentálně spočívá v ukrajinských rukou.
Úspěšná protiofenziva napadeného státu vedla naposledy k obklíčení 5 500 ruských vojáků, díky vítězství v Lymanu otevřela cestu k osvobození Donbasu. To je absolutně nečekané ruské fiasko.
Vzhledem k tomu, čeho agresoři dosáhli bezprostředně po startu invaze, je přitom současný vývoj až nepochopitelný.
Ukrajinské území zabrané Ruskem v průběhu času. Zdroj: CNN, CNN Prima NEWS
Okupanti totiž jen za první měsíc po vstupu na ukrajinské území téměř zčtyřnásobili plochu, kterou dostali pod svou kontrolu. Spadal pod ni Černobyl, bohatý chersonský region na jihu, ale i oblasti sousedící s Kyjevem. Na řadě byly samotné hlavní město a zbytek země, situace působila téměř beznadějným dojmem.
Putinovo vojsko se však místo toho zkraje dubna začalo stahovat ze severní a severovýchodní Ukrajiny, aby se soustředilo na východní boje. Vzdalo se tím zhruba 40 procent svých dosavadních územních zisků.
Následně sice zničilo odpor v Mariupolu, po rozsáhlém bombardování ovládlo města Severodoněck a Lysyčansk, mezi květnem a srpnem však jeho měsíční územní zisky poklesly na 200 až 1 400 kilometrů čtverečních. Pro představu: Pravidelně si tím polepšovalo přibližně o rozlohu rovnající se dvojnásobku New Yorku.
A v září to přišlo.
Náhlá protiofenziva zatlačila agresora až 50 kilometrů nazpět, jen během 11. září se podle ISW povedlo osvobodit 4 000 kilometrů čtverečních. Zelenského armádě se začalo výrazně dařit i v Záporoží a u Chersonu, čím dál více se projevovala chaotičnost Rusů spoléhajících především na početní převahu.
Dílčí výsledky jsou vskutku pozoruhodné: Ukrajina například za jediný týden ovládla větší teritorium, než jaké Rusko uzmulo během předchozích pěti měsíců. Putin sice nic takového ve svých veřejných projevech nepřizná a se zdánlivým klidem spoléhá na masivní mobilizaci, ke starostem má ale kupu důvodů – vždyť oproti srpnu přišel již o zhruba 9 000 kilometrů čtverečních.
Na přehnanou ukrajinskou euforii je samozřejmě pořád ještě brzo. Kremelský vůdce má stále v držení 116 tisíc kilometrů čtverečních, které jsou západním světem uznávány za ukrajinské – velikost tohoto území odpovídá přibližně rozloze Bulharska.
To je hodně. Opravdu hodně. Jak je ovšem poznat z výše zmíněných cifer, podobných matematických propočtů se ukrajinští vojáci zjevně nebojí. Mapy s okupovanými územími se tak mohou v příštích měsících ještě hodně měnit.
