USA mají na Blízkém východě stále 40 tisíc vojáků. V Iráku, Sýrii nebo Kuvajtu

S rozpaky a ve spěchu opustili američtí vojáci na konci srpna afghánskou zem. Skončila tím dvacetiletá válka v Afghánistánu. USA ale na sousedním Blízkém východě stále vojensky stráží strategické body. Kde všude mají Američané v regionu plném ropy a teroristických frakcí vojáky?

V roce 2017 měli Američané v Afghánistánu přes 14 tisíc vojáků. Exprezident Donald Trump pak na sklonku své administrativy začal vojáky ze země stahovat, jeho úmysl dokonal jeho následovník Joe Biden. Na jeho povel poslední americký voják (konkrétně se jednalo o cvičitele výsadkářů Christophera Donahueho) odlepil nohu od rozpálené afghánské země 31. srpna letošního roku.

Blízký východ ale Američané úplně neopustili. Tisíce vojáků pruhů a hvězd nadále zůstávají v zemích regionu, kde pracují na vlastních misích či na operacích NATO. Kde přesně se nacházejí?

Irák

Exprezident George W. Bush nařídil invazi do Iráku v roce 2003 za účelem svržení diktátorského režimu Saddáma Husajna. V průběhu následné války v Iráku měly Spojené státy v zemi desetitisíce mužů ve zbrani. Nejvíce v roce 2008, kdy měl Washington kolem Bagdádu 157 800 vojáků. Válka v Iráku ale v roce 2011 skončila a američtí bojovníci zemi opustili.

Za pár let se ale vrátili kvůli hrozbě Islámského státu. Tentokrát už v počtu několika tisíc. V současnosti zůstává v Iráku 2 500 amerických vojáků. Také odsud je ale chce prezident Biden úplně stáhnout. A to ideálně do konce roku.

Americká přítomnost v Iráku je speciální ještě v jednom ohledu. V Bagdádu totiž mají Spojené státy svou vůbec největší ambasádu, která je zároveň nejrozlehlejším velvyslanectvím na světě. Tak trochu připomíná pevnost. Je proto pravděpodobné, že i kdyby se američtí vojáci z Iráku stáhli, na ambasádě zůstanou stovky lidí.

Sýrie

Sousední Sýrii v roce 2011 zachvátila občanská válka, která v zemi trvá dodnes. Spojené státy zde stojí na straně rebelů, kteří bojují proti režimu Bašára al-Asada. Válečný příspěvek USA je v současnosti spíše symbolický, v zemi už je pouze zhruba 900 amerických vojáků. Daleko více se v Sýrii angažuje Rusko, které naopak stojí na straně vlády. Strategicky se Moskva o blízkovýchodní zemi zajímá kvůli tomu, že má přístup ke Středozemnímu moři.

Saúdská Arábie

Obří země na Arabském poloostrově se po teroristických útocích 11. září 2001 proměnila pro Američany v „no-go zónu“. Donald Trump ale během své vlády do země americké vojáky poslal, a to kvůli sílícímu vlivu Íránu. Současný počet amerických vojáků v Saúdské Arábii se pohybuje kolem dvou a půl tisíc. Také z oblasti kolem Rijádu chce ale Biden vojáky postupně stahovat.

Kuvajt

Malá země zaklíněná mezi Irákem a Saúdskou Arábií je už dlouhé roky klíčovým spojencem USA. Washington má v Kuvajtu řadu vojenských základen a celkem 13 500 vojáků. Tedy bezkonkurenčně nejvíce ze všech zemí Blízkého východu.

Bahrajn

Také ostrovní stát Bahrajn je klíčovým stanovištěm americké armády. Z dubnových údajů vyplývá, že je v zemi přibližně pět tisíc amerických vojáků. Většinou se jedná o příslušníky námořnictva.

Jordánsko

Jordánsko má pro Bílý dům strategickou pozici. Ze zemí Blízkého východu má totiž jako jedna z mála uzavřenou mírovou smlouvu s Izraelem, který je dlouhodobým vojenským partnerem USA, a navíc s židovskou zemí sousedí. Jordánsko tak tvoří geografickou hradbu mezi Izraelem a Irákem. I proto mají Američané v této zemi tři tisíce vojáků.

Spojené arabské emiráty

I SAE v minulém roce normalizovaly vztahy s Izraelem. USA považují Emiráty u Perského zálivu za strategického partnera. Ve státě je podle nejnovějších dat 3 500 amerických vojáků.

Katar

V bohatém Kataru mají Američané několik vojenských základen. Konkrétní počet bojovníků Spojených států se v této zemi odhaduje na osm tisíc.

Tagy: