reklama

USA mají na Blízkém východě stále 40 tisíc vojáků. V Iráku, Sýrii nebo Kuvajtu

S rozpaky a ve spěchu opustili američtí vojáci na konci srpna afghánskou zem. Skončila tím dvacetiletá válka v Afghánistánu. USA ale na sousedním Blízkém východě stále vojensky stráží strategické body. Kde všude mají Američané v regionu plném ropy a teroristických frakcí vojáky?

reklama

V roce 2017 měli Američané v Afghánistánu přes 14 tisíc vojáků. Exprezident Donald Trump pak na sklonku své administrativy začal vojáky ze země stahovat, jeho úmysl dokonal jeho následovník Joe Biden. Na jeho povel poslední americký voják (konkrétně se jednalo o cvičitele výsadkářů Christophera Donahueho) odlepil nohu od rozpálené afghánské země 31. srpna letošního roku.

Blízký východ ale Američané úplně neopustili. Tisíce vojáků pruhů a hvězd nadále zůstávají v zemích regionu, kde pracují na vlastních misích či na operacích NATO. Kde přesně se nacházejí?

Irák

Exprezident George W. Bush nařídil invazi do Iráku v roce 2003 za účelem svržení diktátorského režimu Saddáma Husajna. V průběhu následné války v Iráku měly Spojené státy v zemi desetitisíce mužů ve zbrani. Nejvíce v roce 2008, kdy měl Washington kolem Bagdádu 157 800 vojáků. Válka v Iráku ale v roce 2011 skončila a američtí bojovníci zemi opustili.

Za pár let se ale vrátili kvůli hrozbě Islámského státu. Tentokrát už v počtu několika tisíc. V současnosti zůstává v Iráku 2 500 amerických vojáků. Také odsud je ale chce prezident Biden úplně stáhnout. A to ideálně do konce roku.

Americká přítomnost v Iráku je speciální ještě v jednom ohledu. V Bagdádu totiž mají Spojené státy svou vůbec největší ambasádu, která je zároveň nejrozlehlejším velvyslanectvím na světě. Tak trochu připomíná pevnost. Je proto pravděpodobné, že i kdyby se američtí vojáci z Iráku stáhli, na ambasádě zůstanou stovky lidí.

Sýrie

Sousední Sýrii v roce 2011 zachvátila občanská válka, která v zemi trvá dodnes. Spojené státy zde stojí na straně rebelů, kteří bojují proti režimu Bašára al-Asada. Válečný příspěvek USA je v současnosti spíše symbolický, v zemi už je pouze zhruba 900 amerických vojáků. Daleko více se v Sýrii angažuje Rusko, které naopak stojí na straně vlády. Strategicky se Moskva o blízkovýchodní zemi zajímá kvůli tomu, že má přístup ke Středozemnímu moři.

Saúdská Arábie

Obří země na Arabském poloostrově se po teroristických útocích 11. září 2001 proměnila pro Američany v „no-go zónu“. Donald Trump ale během své vlády do země americké vojáky poslal, a to kvůli sílícímu vlivu Íránu. Současný počet amerických vojáků v Saúdské Arábii se pohybuje kolem dvou a půl tisíc. Také z oblasti kolem Rijádu chce ale Biden vojáky postupně stahovat.

Kuvajt

Malá země zaklíněná mezi Irákem a Saúdskou Arábií je už dlouhé roky klíčovým spojencem USA. Washington má v Kuvajtu řadu vojenských základen a celkem 13 500 vojáků. Tedy bezkonkurenčně nejvíce ze všech zemí Blízkého východu.

Bahrajn

Také ostrovní stát Bahrajn je klíčovým stanovištěm americké armády. Z dubnových údajů vyplývá, že je v zemi přibližně pět tisíc amerických vojáků. Většinou se jedná o příslušníky námořnictva.

Jordánsko

Jordánsko má pro Bílý dům strategickou pozici. Ze zemí Blízkého východu má totiž jako jedna z mála uzavřenou mírovou smlouvu s Izraelem, který je dlouhodobým vojenským partnerem USA, a navíc s židovskou zemí sousedí. Jordánsko tak tvoří geografickou hradbu mezi Izraelem a Irákem. I proto mají Američané v této zemi tři tisíce vojáků.

Spojené arabské emiráty

I SAE v minulém roce normalizovaly vztahy s Izraelem. USA považují Emiráty u Perského zálivu za strategického partnera. Ve státě je podle nejnovějších dat 3 500 amerických vojáků.

Katar

V bohatém Kataru mají Američané několik vojenských základen. Konkrétní počet bojovníků Spojených států se v této zemi odhaduje na osm tisíc.

Tagy:

Hlavní zprávy

Kuba: Leží na JIP a víme, že do dvou dnů zemřou. Neočkovaní podcenili covid jako Horká
Partie

Kuba: Leží na JIP a víme, že do dvou dnů zemřou. Neočkovaní podcenili covid jako Horká

Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) v Partii naléhavě apeloval na očkování a popsal tristní situaci v některých nemocnicích. „Jsme společnost, která musí každého, kdo onemocní, nakonec do nemocnice přijmout. Je tam strašná spousta lidí, kterým říkali, ať se nenechají očkovat. Teď tam leží, mají morfin a my víme, že do dvou dní zemřou,“ prohlásil. Příkladem podceňování problému je podle něj smrt zpěvačky Hany Horké, která odmítala vakcinaci.

Benešová k týrání vězňů: Bachaři ve Valdicích to nemají lehké, je to žalář plný vrahů

Bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) i současný šéf rezortu justice Pavel Blažek (ODS) považují podezření z týrání vězňů ve Valdicích za závažné. Na druhé straně nejsou přesvědčeni, že by šlo o systémové selhání. „Občas tam mají problémy, ale tento druh lidí, co tam sedí, eskaluje různá napětí,“ řekla Marie Benešová v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Nemusíme všechno měnit. Blažek zdůvodnil, proč proti vůli části ODS ponechá šéfa žalobců

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) potvrdil, že v nejbližší době nemá v plánu odvolávat nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a nahrazovat jej někým jiným. Nemyslím si, že by se po každých volbách měli měnit všichni lidé ve státní správě,“ řekl Blažek v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Na Igora Stříže má tak zcela opačný názor než jeho stranický i vládní kolega Zbyněk Stanjura (ODS).

Američtí diplomaté si stěžovali na „akustické útoky“. Máte to ze stresu, řekla CIA

Americká zpravodajská služba CIA nepředpokládá, že za „akustickými útoky“ na americké diplomaty by stála celosvětová kampaň cizí mocnosti. Agentura došla k přesvědčení, že většina hlášených případů se dá vysvětlit environmentálními faktory nebo nediagnostikovanými zdravotními stavy. CIA nicméně pokračuje ve vyšetřování asi dvou desítek případů, které zatím zůstávají nevysvětleny. U možných obětí tzv. havanského syndromu vyvolala zpráva nevoli.

reklama

Domácí zpravodajství

Je načase zrušit opatření proti covidu. Následujme Británii, vyzývají někteří experti

Jen za pátek přibylo v Česku téměř 30 tisíc nakažených koronavirem. Počty hospitalizovaných ale zatím nijak zvlášť nerostou. Není pochyb, že tento trend způsobuje nová varianta omikron, která je sice mnohonásobně nakažlivější než předešlé mutace, ale také výrazně méně patogenní. Někteří odborníci dokonce vyzývají vládu, aby zrušila veškerá opatření, podobně jako to udělala Velká Británie.

Farský se mandátu poslance vzdát nemůže. Brání mu v tom odcestování do USA, tvrdí Blažek

Poslanec hnutí STAN Jan Farský již odletěl do Spojených států na několikaměsíční studijní pobyt. Ačkoli se nakonec pod tlakem rozhodl vzdát svého mandátu, v současné době tak učinit nemůže. Uvedl to ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Pokud nenalezne právnické řešení, bude muset přiletět,“ řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

reklama