Úsporný balíček? Vláda ustoupila lobbistům, přijde o peníze na nemocnice, říká Kovanda

Vládě Petra Fialy, která je v polovině svého funkčního období, důvěřuje pouhá čtvrtina lidí.

I když vláda Petra Fialy (ODS) slibovala minimální změny v konsolidačním balíčku, nakonec ustoupila některým zájmovým skupinám. Vidět je to zejména na změně u zdanění zaměstnaneckých benefitů. Ústupek kritizuje ekonom Lukáš Kovanda, podle kterého může veřejnost vidět sílu lobbingu. Ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS se ovšem shodli, že dvě třetiny úspor v konsolidačním balíčku jsou veřejnosti nadále skryty. Stále se totiž neví, jaké dotace se budou škrtat a jak ministerstva ušetří na svých provozech.

Vládní konsolidační balíček doznal větších změn. A to i přes dřívější ujišťování, že budou maximálně kosmetické. Nově se například přesouvají noviny do snížené dvanáctiprocentní sazby DPH. Budou tedy na stejné úrovni jako časopisy. Novinkou také je, že u některých zaměstnaneckých benefitů bude zavedeno souhrnné zastropování na úrovni poloviny průměrné mzdy.

To je značný ústupek, protože vláda dříve prosazovala zdanění benefitů. Proti ovšem tvrdě bojovaly odbory v čele s předákem Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou. Argumentovaly zejména tím, že by opatření dopadlo na většinu ze tří milionů zaměstnanců v zemi. „Z ekonomického pohledu by bylo lepší, kdyby vláda neustoupila odborům a zůstala při svém původním návrhu daňového znevýhodnění zaměstnaneckých benefitů,“ komentoval to Kovanda pro CNN Prima NEWS.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čechy trápí raketové zdražení brambor. Pěstitelé předpověděli, kdy ceny v obchodech klesnou

Podivuje se nad tím, že jedna skupina obyvatel má finančně zvýhodněné sportování. „Jsou tak podporováni od lidí, kteří například žádné karty Multisport nemají. Stát touto daňovou výjimkou přichází o své prostředky a nedostává se na dálnice nebo nemocnice,“ řekl dále hlavní ekonom Trinity Bank. Dodal ale, že by se tato položka neměla přeceňovat. V rámci konsolidačního balíčku by totiž zdanění zaměstnaneckých benefitů přineslo státní pokladně 2,3 miliardy korun.

Vládní koalice se dříve dohadovala o tichém víně, které má výjimku ze zdanění. Do konečných změn konsolidačního balíčku se nakonec dodatečné zdanění nedostalo. Proti je zejména KDU-ČSL, která delší dobu hájí zájmy moravských vinařů. Podle ekonomů je to ale škoda, protože výjimka nedává žádný smysl.

„Zdanění šlo nastavit na základě různých objemů a tržeb, aby se vyhnulo malým vinařům. Velcí distributoři se pohybují ve stejném byznysu jako jakákoliv jiná firma, která nakupuje alkohol. Nedává to ekonomicky smysl,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka.

Podle Kovandy jde o signál veřejnosti, že některé skupiny mají zvláštní výhody a mohou získat výjimku. „Je to zvláštní a veřejnost se ptá, proč je tiché víno ze zdanění vyňato. Má za to, že určitá lobbistická skupina je natolik silná, že si to dokázala prolobbovat,“ řekl ekonom.

Změny ukazují velký kompromis

Ministerstvo financí zveřejnilo celý soupis změn, které se v konsolidačním balíčku objeví. Jednou z nich je možnost pro firmy vést účetnictví v cizí měně, což před volbami v roce 2021 obsahoval i program ODS. Další úpravou je změna schématu u daně z nemovitosti. Její navýšení totiž mělo plynout do státního rozpočtu, nově ale zůstane obcím. V minulosti to prosazovalo hnutí STAN, jehož členy je mnoho starostů a komunálních politiků.

Podle ekonomů to naznačuje, že dílčí změny znamenaly mezi stranami velký kompromis. „Můžeme spekulovat. Pro jednu ze stran jsou moravští vinaři velmi důležití. Další koaliční hnutí bude primárně hájit zájmy municipalit,“ řekl Peterka k úpravám balíčku.

Podle hlavního ekonoma Roklenu je ale velký otazník, jak bude vypadat na samém konci. Konsolidační balíček totiž není znám celý. Stále se hovoří o příjmech do státního rozpočtu, dvě třetiny ale mají činit výdaje, které chce stát seškrtat. To se týká dotací nebo také úspor na straně ministerstev.

„Je pravda že dvě třetiny úspor se mají hledat na výdajových stranách. Ale zatím nevíme, kde je vláda chce hledat. Je tu riziko. Uvedu příklad – část peněz na školství vyplácí jako dotace. Jsou to pravidelné platby a spíše připomínají běžné výdaje. Nevíme, zda nebude škrtat právě zde,“ řekl Peterka pro CNN Prima NEWS.

Kdyby se ale měly provádět úspory v dotacích, umí si je například v zemědělství. „Na druhé straně se obávám podobného vývoje jako dosud. To znamená, že se v momentě, kdy se seškrtané dotace zveřejní, budou dělat ústupky. Je otázka, zda balíček nakonec přinese požadovaný efekt,“ dodal ekonom.

Tagy: