Podle Michala Chalupného, ředitele Základní školy Metelkovo náměstí v Teplicích, by školy neměly suplovat zdravotnická zařízení. Zdroj: CNN Prima NEWS
Školy se většinu informací k návratu dětí do lavic dozvěděly až poté, co proběhly médii. Z testování žáků se tak stala složitá logistická akce, na jejíž přípravu kantoři měli jen několik desítek hodin. „Nakonec jsme měli pouhé dva pracovní dny na to informovat rodiče, zaměstnance, vymyslet celý systém testování a hlavně zařídit prostory,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Michal Chalupný, ředitel Základní školy s rozšířeným vyučováním cizích jazyků na Metelkově náměstí v Teplicích.
V pondělí se do školy vrátila část žáků, kteří se ale museli nejprve nechat otestovat na koronavirus. Jak složitá akce to pro vaši školu byla?
Před samotným testování to bylo hektické. Do 6. dubna se o návratu pouze spekulovalo, pak se věc oznámila médiím a teprve zhruba 24 hodin poté jsem se mohl začít seznamovat s oficiálním zněním mimořádného opatření. Nakonec jsme měli pouhé dva pracovní dny na to informovat rodiče, zaměstnance, vymyslet celý systém testování a hlavně zařídit prostory. U nás jsme pro testování využili obou tělocvičen, kterými žáci do školy vstupují. Teprve po negativním výsledku testu odcházejí do třídy.
Kdy vám tedy ministerstvo školství sdělilo pravidla, podle kterých testování probíhá?
Přesný manuál jsme obdrželi v průběhu středy 7. dubna. Jenom přečíst všechna pravidla, podmínky, povinnosti zabralo pár hodin. Jsem na právnické texty zvyklý, ale toto bylo hodně narychlo. Nešlo jen o to materiály přečíst a udělat si poznámky, ale, jak už jsem říkal, dát jasná písemná pravidla a informace rodičům a všem zaměstnancům. Kdo někdy něco takového tvořil, dá mi za pravdu, že to je činnost časově náročná. Víte, asi nejvíc mi vadí právě fakt, že se většinu informací veřejnost dozví nejprve z médií a teprve asi den poté se informace sdělují školám.
Počítám, že s dodáním testů to asi nebylo o moc lepší než se sdělováním informací, jak to celé bude probíhat.
Bohužel. Testy si ředitelé škol vyzvedávali v průběhu čtvrtka 8. dubna na místním magistrátu. Teprve po jejich vyzvednutí jsme zjistili, o jaké testy se jedná a mohli jsme informovat rodiče. Naše škola obdržela takzvané LEPU testy. Prozatím jich máme zásobu na 14 dní.
V tuto chvíli si neumím představit testovat i druhý stupeň.
Zdá se ale, že jste to nakonec zvládli. Byla právě logistika tím největším úskalím testování?
Za mnohem větší problém považuji fakt, že se ze škol stala oficiální odběrová pracoviště. Odebírají se v nich biologické vzorky a vydávají se zprávy o diagnóze. Ve škole se má testovat něco jiného, určitě ne biologické vzorky. Otevíráme školy, do kterých nejdřív musí žáci vstoupit, aby se otestovali, a teprve pak je třídíme na pozitivní a negativní. Testovat na koronavirus se má podle mého názoru někde jinde. I když učitel má dle mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví pouze dohlížet nad odběry, já se domnívám, že praktický průběh testování jde nad rámec obyčejného dohledu pedagogů ve smyslu školského zákona. Stát ze škol udělal během dvou dnů zdravotnická zařízení.
S jakým předstihem před začátkem výuky jste vlastně museli testování zahájit, abyste to do prvního zvonění v 8:00 všechno stihli?
U nás jsme vpouštěli děti od 6:30. Vyšli jsme tak částečně vstříc i některým rodičům mladších žáků, kteří žádali o začátek provozu školy od 6:00 kvůli svému zaměstnání. Jsou totiž zvyklí na ranní školní družinu.
Jak budete zvládat testování, až se do lavic vrátí druhý stupeň, pokud se tedy vrátí? O kolik náročnější to pro vás bude?
V tuto chvíli si to neumím představit. Ale je pravda, že před týdnem jsem si neuměl představit testování prvního stupně. A před více než rokem zase, že bychom učili on-line. Zvykáme si.
Co by následovalo, kdyby byl test některého z dětí pozitivní? Musela by do karantény celá třída? Jaká jsou pro takový případ pravidla?
Pravidla jsou daná a pro všechny školy stejná. Dítě, které by mělo pozitivní test v první den jeho návštěvy školy, jde do karantény. Kdežto kdyby dva dny před testem bylo již ve škole, jdou do karantény i jeho spolužáci, kteří s ním přišli při vyučování do styku. Každé dítě s pozitivním testem je odesláno ze školy na takzvaný konfirmační PCR test. Pokud je negativní, musí to jeho zákonný zástupce doložit škole, a žák, případně jeho spolužáci, se vrací do školy.
Jakou máte zpětnou vazbu od rodičů k průběhu návratu dětí do škol?
Přišla naprostá většina dětí, které tento týden měly dorazit. Zájem o návrat do školy je tedy veliký. V tuto chvíli po prvním dni testování nemám žádnou negativní zpětnou vazbu, budu doufat, že to tak zůstane.
Pamatuje stát na práci učitelů při testování finančně? Mohou se pedagogové těšit na nějakou odměnu? Přece jen je to poměrně hodně práce navíc, nemluvě o riziku, že se mohou od dětí sami nakazit.
Žádné extra peníze na zajišťování testování se zřejmě neplánují. Problém testování rozhodně není ve výši finančních odměn kantorům. Všichni bychom chtěli spíše dělat svou práci, vzít si z distanční výuky to kladné, ale učit již jen prezenčně. Za všechny kantory naší školy mohu prohlásit, že už se těšíme, až se vrátíme před tabule. Bez testů, roušek a mikrofonů.
