Na užovky upozornili všímaví lidé, kteří jim tak zachránili život. Zdroj: Záchranná stanice na Huslíku
Dvě užovky obojkové a čtyři užovky hladké zachraňoval Luboš Vaněk ze Záchranné stanice na Huslíku, když uvízly v síti na náspu v Čachovicích. Ta se běžně používá u železničních i silničních staveb po celém Česku. „Ochranná vrstva měla zabránit sesuvu náspu. Místo toho se ale stala nebezpečnou překážkou pro řadu živočichů. Jsme velmi rádi, že se užovky podařilo včas vyprostit a budou se moci vrátit zpět do přírody,“ říká Vaněk.
Dvě užovky obojkové a čtyři užovky hladké zachraňoval Luboš Vaněk ze Záchranné stanice na Huslíku, když uvízly v síti na náspu v Čachovicích. Ta se běžně používá u železničních i silničních staveb po celém Česku. „Ochranná vrstva měla zabránit sesuvu náspu. Místo toho se ale stala nebezpečnou překážkou pro řadu živočichů. Jsme velmi rádi, že se užovky podařilo včas vyprostit a budou se moci vrátit zpět do přírody,“ říká Vaněk.
Po Správu železniční dopravní cesty to bylo překvapení. „Je nám velmi líto, že k této události došlo. Je to první případ, o kterém jsme informováni,“ sdělila jejich mluvčí Radka Pistoriusová. Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) to ale zas tak překvapivé není.
„Železniční náspy jsou obecně poměrně atraktivní pro řadu plazů, kteří se na nich rádi vyhřívají, a jmenovitě pro užovku hladkou jde o dosti typické chování. Mnoho z nich se díky tomu stane obětí projíždějících vlaků, případně na ně může číhat jiné nebezpečí, což by mohl být případ i této technologie,“ říká mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová.
Bez pomoci by se nedokázaly ze sítě dostat. Zdroj: Záchranná stanice na Huslíku
Nejen sítě, ale i okna a odpadky
Otázkou je, jestli jde o ojedinělý případ nebo o dlouhodobou past na živočichy, které si zatím nikdo nevšiml. Podle Nastoupilové z ČIŽP existuje prevence, díky níž by podobným případů šlo předejít. „V případě plánované výstavby nebo rekonstrukce železničních těles, kde by byl prokázaný výskyt citlivých druhů plazů (primárně hadů a slepýše) bychom považovali za vhodné primárně konzultovat použitou technologii s příslušným orgánem ochrany přírody, kterým je krajský úřad.“
Záchranné stanice jsou zatím „zvyklé“ na příjmy živočichů, kteří narazili do prosklených budov či drátů elektrického vedení, uvízli v prohlubních či skružích, zranili se kvůli lidskému odpadu nebo je zranili domácí mazlíčci. Sítě se teď připsaly na seznam rizik, která ohrožují volně žijící zvířata. A seznam to rozhodně není malý. Čas od času se vyskytne případ, který je upozorní na to, co živočichům hrozí. I díky tomu si lidé dávají větší pozor. Naposledy se tak stalo v případě lišáka, kterému uvízla hlava v konzervě. Jeho záchrana tehdy přišla „za 5 dvanáct“.
