Nemocnice plní pacienti s postcovidovým syndromem. (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Nemocnice v Česku v poslední době už neplní lidé s nemocí covid, ale s takzvaným poscovidovým syndromem. Jedná se o sérii příznaků, které lékaři nejčastěji připisují pacientům po covidu. Ačkoliv podle některých zdravotníků bylo v největší koronavirové krizi takových lidí víc, teď přibývají desítky dalších denně. Ne u všech se však skutečně jedná o skutečný postcovidový syndrom. Informoval o tom deník MF DNES.
Mezi příznaky postcovidového sydromu se mimo jiné řadí dušnost, únava, bolesti hlavy, ztráta čichu a chuti, zhoršená výkonnost a slabost, deprese či bolesti končetin. Může se však jednat o jakoukoliv zdravotní komplikaci, která u pacienta přetrvává déle než tři měsíce po prodělání covidu, a pro kterou není jiné vysvětlení než právě prodělaná nemoc.
Poruchy spánku i úzkosti. Lidí s postcovidovým syndromem přibývá, říká psychiatr
Lidí z postcovidovým syndromem je hodně a bude jich ještě přibývat, myslí si primář Centra duševní pohody Modrá laguna Jan Cimický. Jak uvedl v pořadu CNN Prima NEWS Interview, onemocnění může následně způsobit úzkostné stavy, záchvaty paniky nebo i roztěkanost a poruchy spánku. K léčbě by kromě psychologických terapií doporučil i další alternativní možnosti.
Z průzkumu napříč českými nemocnicemi, který zpracoval deník MF DNES, však vyplývá, že skutečným „postcovidem“ trpí jen deset procent těch, kteří s podobnými obtížemi do nemocnic chodí.
Například v postcovidové ambulanci Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice evidovali od 2. ledna už více než 500 pacientů s tímto syndromem. „Z toho jsme ale jen přibližně desetinu převzali do další přímé péče s následnými kontrolami, medikací a rehabilitací nebo jinou péčí. Průměrně máme teď šest až osm kontrol denně,“ řekl deníku Jaromír Roubec, primář místního plicního oddělení.
„Další skupinou jsou pak pacienti, kteří jsou tři i více měsíců po onemocnění, ale z různých důvodů se necítí dobře. Z této skupiny pouze zlomek, přibližně pět procent pacientů, má ještě zachytitelný rentgenový nebo funkční nález,“ dodal Roubec.
Na vrcholu pandemie to bylo horší, vzpomíná sestra
Více pacientů s postcovidovými symptomy zaznamenávají také v jedné z pražských fakultních nemocnic. „Pacientů s postcovidovými příznaky je pořád dost a jsou těžce umístitelní. Ale v nejhorších dobách covidu to bylo mnohem horší. Na covidových odděleních kvůli tomu lidé leželi strašně dlouho a plnili covidová lůžka, která se počítala do statistik,“ vysvětluje redakci CNN Prima NEWS sestra, která v minulosti musela opustit své oddělení a jít pomáhat pacientům s covidem. Nicméně i ona připouští, že postcovidoví pacienti představují v těchto dnech velký problém.
Jak poznáte, že jste měli v těle koronavirus? Osm postcovidových symptomů vám napoví
Koronavirem se na světě oficiálně nakazilo už přes 130 milionů lidí, skutečné číslo je ale pravděpodobně mnohonásobně větší. Řada občanů totiž covid prodělá, aniž by pocítila jakékoli příznaky. Časem se ale mohou projevit pozdní symptomy nemoci, které člověku zkomplikují život.
„Jde většinou o polymorbidní pacienty, což znamená hodně nemocné a upoutané na lůžko. Je těžké je kvůli tomu někde umístit. Takže místo toho, aby někde leželi jen po dobu, co jsou infekční, tam leží celou dobu, třeba i přes měsíc, a blokují lůžka pro akutní případy. Oddělení dlouhodobé léčby je nechtějí, nebo jsou plná. Musejí tedy vznikat oddělení postcovidové péče, jenomže z už fungujících oddělení, která v tu chvíli nemohou plnit svou funkci. Například zaberou místo chirurgii a interně,“ vysvětluje.
„Nicméně jsem slyšela, že se mají stavět prostory pro postcovidové pacienty i covidová jednotka v Hořovicích u nemocnice,“ dodala.
S tím, že jde především o pacienty, kteří byli upoutáni na lůžko, souhlasí také vedoucí lékařka na plicním oddělení v Nemocnici Roudnice nad Labem Blanka Vaňková. „Závažné postcovidové potíže trápí hlavně ty, kteří měli těžký průběh, měli zápal plic a museli být napojeni například na plicní ventilaci,“ řekla deníku.
Ne každá komplikace znamená „postcovid“
Mnoho pacientů má však podle lékařů příznaky pouze v hlavě a ve skutečnosti jimi netrpí. „Ne vše, co lidi po prodělání covidu trápí, musí totiž nutně znamenat postcovidový sydrom,“ upozornil pneumolog a přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimír Koblížek.
Právě v hradecké nemocnici v současnosti leží přibližně 600 lidí s komplikacemi. Koblížek však současně ujistil, že do roka bude mít většina lidí, kteří prodělali mírný průběh nemoci COVID-19, od komplikací klid. „Procento, možná dvě, bude mít nějaké trvalejší změny na plicích,“ dodal Koblížek.
„V těle souvisí vše se vším. Že se člověku špatně dýchá, to může souviset třeba s deseti diagnózami. Spousta lidí se navíc přichází nechat vyšetřit jen proto, aby se ujistili, že jsou zdraví, že nemají trvalé následky,“ uvedl zase pneumolog a primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy z olomoucké fakultní nemocnice Milan Sova. V tamní nemocnici registrují na 2800 pacientů s postcovidovými příznaky.
