Nemocnice plní pacienti s postcovidovým syndromem. (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Nemocnice v Česku v poslední době už neplní lidé s nemocí covid, ale s takzvaným poscovidovým syndromem. Jedná se o sérii příznaků, které lékaři nejčastěji připisují pacientům po covidu. Ačkoliv podle některých zdravotníků bylo v největší koronavirové krizi takových lidí víc, teď přibývají desítky dalších denně. Ne u všech se však skutečně jedná o skutečný postcovidový syndrom. Informoval o tom deník MF DNES.
Mezi příznaky postcovidového sydromu se mimo jiné řadí dušnost, únava, bolesti hlavy, ztráta čichu a chuti, zhoršená výkonnost a slabost, deprese či bolesti končetin. Může se však jednat o jakoukoliv zdravotní komplikaci, která u pacienta přetrvává déle než tři měsíce po prodělání covidu, a pro kterou není jiné vysvětlení než právě prodělaná nemoc.
Z průzkumu napříč českými nemocnicemi, který zpracoval deník MF DNES, však vyplývá, že skutečným „postcovidem“ trpí jen deset procent těch, kteří s podobnými obtížemi do nemocnic chodí.
Například v postcovidové ambulanci Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice evidovali od 2. ledna už více než 500 pacientů s tímto syndromem. „Z toho jsme ale jen přibližně desetinu převzali do další přímé péče s následnými kontrolami, medikací a rehabilitací nebo jinou péčí. Průměrně máme teď šest až osm kontrol denně,“ řekl deníku Jaromír Roubec, primář místního plicního oddělení.
„Další skupinou jsou pak pacienti, kteří jsou tři i více měsíců po onemocnění, ale z různých důvodů se necítí dobře. Z této skupiny pouze zlomek, přibližně pět procent pacientů, má ještě zachytitelný rentgenový nebo funkční nález,“ dodal Roubec.
Na vrcholu pandemie to bylo horší, vzpomíná sestra
Více pacientů s postcovidovými symptomy zaznamenávají také v jedné z pražských fakultních nemocnic. „Pacientů s postcovidovými příznaky je pořád dost a jsou těžce umístitelní. Ale v nejhorších dobách covidu to bylo mnohem horší. Na covidových odděleních kvůli tomu lidé leželi strašně dlouho a plnili covidová lůžka, která se počítala do statistik,“ vysvětluje redakci CNN Prima NEWS sestra, která v minulosti musela opustit své oddělení a jít pomáhat pacientům s covidem. Nicméně i ona připouští, že postcovidoví pacienti představují v těchto dnech velký problém.
„Jde většinou o polymorbidní pacienty, což znamená hodně nemocné a upoutané na lůžko. Je těžké je kvůli tomu někde umístit. Takže místo toho, aby někde leželi jen po dobu, co jsou infekční, tam leží celou dobu, třeba i přes měsíc, a blokují lůžka pro akutní případy. Oddělení dlouhodobé léčby je nechtějí, nebo jsou plná. Musejí tedy vznikat oddělení postcovidové péče, jenomže z už fungujících oddělení, která v tu chvíli nemohou plnit svou funkci. Například zaberou místo chirurgii a interně,“ vysvětluje.
„Nicméně jsem slyšela, že se mají stavět prostory pro postcovidové pacienty i covidová jednotka v Hořovicích u nemocnice,“ dodala.
S tím, že jde především o pacienty, kteří byli upoutáni na lůžko, souhlasí také vedoucí lékařka na plicním oddělení v Nemocnici Roudnice nad Labem Blanka Vaňková. „Závažné postcovidové potíže trápí hlavně ty, kteří měli těžký průběh, měli zápal plic a museli být napojeni například na plicní ventilaci,“ řekla deníku.
Ne každá komplikace znamená „postcovid“
Mnoho pacientů má však podle lékařů příznaky pouze v hlavě a ve skutečnosti jimi netrpí. „Ne vše, co lidi po prodělání covidu trápí, musí totiž nutně znamenat postcovidový sydrom,“ upozornil pneumolog a přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimír Koblížek.
Právě v hradecké nemocnici v současnosti leží přibližně 600 lidí s komplikacemi. Koblížek však současně ujistil, že do roka bude mít většina lidí, kteří prodělali mírný průběh nemoci COVID-19, od komplikací klid. „Procento, možná dvě, bude mít nějaké trvalejší změny na plicích,“ dodal Koblížek.
„V těle souvisí vše se vším. Že se člověku špatně dýchá, to může souviset třeba s deseti diagnózami. Spousta lidí se navíc přichází nechat vyšetřit jen proto, aby se ujistili, že jsou zdraví, že nemají trvalé následky,“ uvedl zase pneumolog a primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy z olomoucké fakultní nemocnice Milan Sova. V tamní nemocnici registrují na 2800 pacientů s postcovidovými příznaky.
