reklama

Výroba vakcíny v Česku nám více dávek nezajistí, míní vakcinolog Petráš

Proti COVID-19 vědci po celém světě vyvinuli hned několik vakcín. V pořadu 360° Pavlíny Wolfové se očkovacím látkám věnoval vakcinolog Marek Petráš. Například ta od firmy Novavax, jejíž podstatná část by se měla vyrábět i v Česku, ho zaujala. Čím? A nechal by se jí sám naočkovat?

reklama

Připomeňme si, že do České republiky výrobci v únoru dodají 525 000 dávek vakcíny proti COVID-19. Dvě třetiny z 335 000 dávek od Pfizer/BioNTech půjdou na přeočkování. Dalších 110 000 dávek dodá americká Moderna a počítá se také s 80 000 dávek od AstraZeneca. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) také uvedl, že Česko neplánuje omezit horní věkovou hranici pro očkování vakcínou AstraZeneca jako některé země. Tím připomněl pochybnosti, které panují ohledně její účinnosti právě pro starší generaci.

K tématu

Dále je ve hře vakcína americké společnosti Novavax, která má údajně vysokou účinnost. Navíc se jedna z komponent látky bude vyrábět nedaleko Prahy, a proto si získala označení „česká vakcína“. Dostupná by mohla být už od dubna a Česká republika by letos měla získat bezmála 2,5 milionu dávek. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je na druhý kvartál objednáno 350 tisíc těchto vakcín. „Jedná se o proteinovou vakcínu, čili rovnou antigenní. V tomto případě se rovnou podává už hotový antigen a imunitní systém se s ním seznamuje a připravuje se tak na příslušný koronavirus, který nás ohrožuje,“ vysvětlil Petráš.

„Přiznám se, že mě zaujaly první – možná předběžné – výsledky, že účinnost tohoto očkování ve Velké Británii dosahovala téměř 90 procent, což bychom mohli hodnotit jako vysoké procento. Ovšem v Jihoafrické republice se tato účinnost výrazně snížila až na 60 procent a při započtení HIV pozitivních, kteří se také do studie zařadili, klesla pod 50 procent. Tady začíná pochybnost, že přece jenom koronavirus mutuje a můžou vznikat jiné varianty, vůči kterým příslušné očkování nemusí splňovat vysokou ochranu,“ dodal vakcinolog. Petráš se domnívá, že šanci na větší počet dávek kvůli malé části výroby vakcíny od Novavaxu v Čechách mít nebudeme. V tomto názoru se shoduje s ministrem Blatným.

Já se přiznám, že mi je bližší antigenní vakcína...

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula otevřel debatu o očkování ruskou vakcínou Sputnik V. Dává ke zvážení, zda bychom neměli očkovací látku z Ruska nakoupit, ať ji Evropská léková agentura dá, či nedá certifikát. Stačilo by prý mít výsledky od Maďarů, kteří už vakcínou očkují. „Je pravda, že v rámci národních autorit, v tomto případě českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), máme regulátora, který je schopen posoudit kvalitu výroby, kontroly i konečných výsledků jednotlivých klinických fází, ale že by nám k tomu stačila data z Maďarska, se nedomnívám,“ reagoval Petráš s tím, že je zapotřebí mít kompletní dokumentaci od výrobce, aby SÚKL byl dobře schopen posoudit kvalitu vakcíny.

K tématu

Petráš proti ruské vakcíně není úplně zaujatý. Konstrukce očkovací látky mu přijde zajímavá. Otázkou ale je, jakým způsobem se vyrábí, kontroluje a zda to odpovídá našim regulím, řekl.

Během rozhovoru padla otázka, kterou dostupnou vakcínou by se nechal vakcinolog naočkovat. „Já se přiznám, že mi je bližší antigenní vakcína. Mluvili jsme dneska o vakcíně firmy Novavax a relativně odpovídající tomu typu, který nějakým způsobem známe delší dobu, je vakcína od AstraZeneca, potažmo ruská vakcína,“ sdělil Petráš. Očkovací látce, které je v současné době v Česku nejvíce, se a priori nebrání. „Z hlediska technologie mi přijde velmi nová a většinou z toho, co člověk nezná, může mít jakési obavy, z něčeho neznámého,“ dodal.

U vakcíny AstraZeneca se objevily spekulace, že nad věk 65 let nefunguje. „Já bych neřekl, že nefunguje. Ono v rámci klinického zkoušení, co prováděla AstraZeneca ve Velké Británii, Jihoafrické republice či Brazílii, se nepodařilo do souboru těchto studií zařadit dostatečné množství osob starších 50 let. Na malém vzorku průkaznost ochranného účinku nebyla jednoznačná,“ vysvětlil Petráš. Podle něj se v tomto ohledu AstraZeneca jistým způsobem brání. Sledovala, jaká je imunitní odpověď po očkování jak ve skupině mladších 55 let, tak starších 55 let. „Tam se ukázalo, že odpověď je srovnatelná. A priori se domnívat, že nebude tato vakcína dostatečně a spolehlivě ochranná starší populaci? To z toho nevyplývá,“ uzavřel vakcinolog.

K tématu

Další hlavní zprávy

Německo

Miliony respirátorů FFP2 nechrání proti koronaviru. Testování nepočítalo s aerosoly

Miliony respirátorů FFP2 nechrání proti koronaviru. Testování nepočítalo s aerosoly

Až osm a půl milionu respirátorů FFP2 v Německu od třinácti dodavatelů nechrání proti koronaviru tak, jak by měly. Vyplývá to z testů společnosti Dekra, která se specializuje na kontrolu a certifikaci výrobků. Podle ní standardně používané testy pro respirátory nejsou vyvinuté na sledování jejich odolnosti vůči virům, ale soustředí se na to, zda splňují podmínky týkající se bezpečnosti práce.

Na Velikonoce bychom měli zavřít ekonomiku. Získáme 10 dní klidu, říká Levínský
Zasloužené odměny za boj s covidem. Dostanou je zdravotníci i sociální pracovníci
reklama
reklama
KOMENTÁŘ: Vláda žene zoufalé lidi do náruče extrémistů. Rozvrat státu pokračuje

Názory

Domácí zpravodajství

Další neshody ve vládě: Plaga nesouhlasí s Babišovým návrhem na úřední maturity
Filip Smoljak: Řeknu vám, co jsou Zdeněk Svěrák a jeho syn Jan zač
Poprask na Lvech: Herci pod palbou kritiky za pokuřování bez respirátorů
Další články
reklama
reklama