
Po nálezu obětí masakru v ukrajinské Buči začal svět ještě silněji volat po uskutečnění soudu, který by dohnal ruské představitele před spravedlnost. Válečné právo je ale v tomto případě nesmírně zamotané. Důkazy o válečných zločinech může shromažďovat Mezinárodní trestní soud, jenže Rusko není jeho součástí, což komplikuje možné chytání viníků. Nabízí se ale jiné řešení.
Válka má svá pravidla. Alespoň teoreticky. V dávné historii mnozí útočníci vedli se svým nepřítelem gentlemanskou válku, na kterou svého oponenta nejprve upozornili a posléze nabídli podmínky kapitulace. Samozřejmostí pak byl akt vyhlášení války.
Rusko ale na Ukrajině válčí jinak. Válečný konflikt schovalo pod nálepku mírové operace a svého souseda napadlo krutě, brutálně a pro mnohé nečekaně. Bez vyhlášení války. Poslední týdny se navíc množí informace o pravděpodobných válečných zločinech, které na které ukazují hrůzy v Buči a Irpini, kde ruští vojáci zřejmě stříleli, znásilňovali a mučili spoutané civilisty.
Válka na Ukrajině
Mohou ale Rusové za válečné zločiny skutečně pykat? Předně je třeba vymezit rozdíl mezi válečným zločinem a genocidu. Válečný zločin je zpravidla akt násilí, který odporuje Ženevským konvencím. Zpravidla jde o úmyslný útok na civilní cíle, použití nekonvenčních zbraní nebo mučení válečných zajatců. Zvláště brutální činy vůči civilistům jako znásilnění nebo vražda pak spadají pod zločiny proti lidskosti.
Genocidou se spíše než konkrétní čin míní systematický proces likvidace lidí z určité národnostní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny. A to s cílem takovou skupinu naprosto nebo částečně vyhladit.
Obtížné hledání viníka
Z válečných zločinů už Rusko obvinily například Spojené státy nebo Velká Británie. Mezinárodní instituce mají ale při snaze dopadnou viníka svázané ruce. Mezinárodní soudní dvůr řeší pouze spory mezi dvěma státy a řízení je již v procesu. Konkrétní zvěrstva ale může řešit spíše Mezinárodní trestní soud (tribunál) v nizozemském Haagu.
Také tato instituce se už začala možnými válečnými zločiny na Ukrajině zabývat a pokud budou mít soudci dostatečné důkazy, mohou iniciovat vydání zatykačů na konkrétní osoby. Právě chytání viníků by ale bylo velmi komplikované. Rusko totiž od roku 2016 není členem tribunálu a jeho vyšetřování zjevně nebude respektovat. Mezinárodní trestní soud navíc nemá vlastní policejní složky a musí se proto spoléhat na Interpol a bezpečnostní útvary v jednotlivých zemích. Pokud tedy Moskva potenciální viníky nevydá, tribunál by na ně byl krátký.
Hřbitov v Charkově Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci pálí ze samohybné houfnice poblíž frontové linie v Doněcké oblasti. Zdroj: AP
Lékaři ošetřují zraněného ukrajinského vojáka v polní nemocnici v Bachmutu. Zdroj: AP
Těla čerstvě vyzvednutá z provizorních hrobů v Borodjance u Kyjeva (2. 3. 223). I rok od stažení se Rusů z oblasti nacházejí lidé stále nové hroby s těly civilistů. Zdroj: AP
Muž z okna sleduje následky ruského ostřelování města Časiv Jar v Doněcké oblasti. Zdroj: AP
Matka na pohřbu ve městě Vinnycja oplakává svoji zabitou dceru, 29letá medička padla během bojů u Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinci u Bachmutu pálí z houfnice směrem na ruské pozice. Zdroj: AP
Obyvatelé města Časiv Jar si vaří na schodech zničeného domu. Zdroj: AP
Lékaři ošetřují zraněného ukrajinského vojáka v polní nemocnici v Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinci ostřelují z raketometu ruské pozice v Charkovské oblasti. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci na cvičení v Kyjevské oblasti Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci u Boryspilu nesou rakev se svým zabitým spolubojovníkem, který padl u Bachmutu. Zdroj: AP
Obrněnec s ukrajinskými vojáky projíždí nedaleko frontové linie u Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinský voják nabíjí samohybnou houfnici nedaleko frontové linie u Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinský voják se kryje v zákopu před ruským ostřelování na frontové linii u Bachmutu. Zdroj: AP
Nemocniční vlak, který odváží zraněné pacienty z oblastí bojů na bezpečnější území. Zdroj: AP
Ukrajinský tank u Bachmutu pálí směrem na ruské pozice. Zdroj: AP
Tank s ukrajinskými vojáky u Bachmutu Zdroj: AP
Ukrajinský voják kouří cigaretu sedíc přitom na tanku nedaleko frontové linie u Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinci pálí z raketometu BM-21 Grad na ruské pozice u města Kremina. Zdroj: AP
Ukrajinský výsadkář z 95. samostatné letecké útočné brigády pálí z raketometu BM-21 Grad na ruské pozice u města Kremina. Zdroj: AP
Ukrajinci u Bachmutu pálí ze samohybné houfnice na ruské pozice Zdroj: AP
Matka na pohřbu v Boryspilu u Kyjeva oplakává smrt svého syna, který padl v bojích s Rusy u Bachmutu Zdroj: AP
Obyvatelé Charkova pozorují vypálení tří raket z ruského města Bělgorod směrem na Ukrajinu Zdroj: AP
Ukrajinci u Bachmutu pálí ze samohybné houfnice na ruské pozice. Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a finská premiérka Sanna Marinová na pohřbu ukrajinského vojáka Dmytra Kocjubalja známého také pod přezdívkou „Da Vinci“ Zdroj: AP
Lékaři v Kosťantynivce pomáhají zraněnému muži po ostřelování města v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Lékaři v nemocnici v Kosťantynivce pečují o ženu, která byla zraněna během ruského ostřelování města v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinští výsadkáři z 80. samostatné letecké útočné brigády odpočívají poblíž frontové linie u Bachmutu Zdroj: AP
Záchranáři prohledávají trosky budovy po ruském útoku na Kramatorsk Zdroj: AP
Těla čerstvě vyzvednutá z provizorních hrobů v Borodjance u Kyjeva (2. 3. 223). I rok od stažení se Rusů z oblasti nacházejí lidé stále nové hroby s těly civilistů. Zdroj: AP
Matka na pohřbu ve městě Vinnycja oplakává svoji zabitou dceru, 29letá medička padla během bojů u Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci u Boryspilu nesou rakev se svým zabitým spolubojovníkem, který padl u Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinský výsadkář z 95. samostatné letecké útočné brigády pálí z raketometu BM-21 Grad na ruské pozice u města Kremina. Zdroj: AP
Matka na pohřbu v Boryspilu u Kyjeva oplakává smrt svého syna, který padl v bojích s Rusy u Bachmutu Zdroj: AP
Obyvatelé Charkova pozorují vypálení tří raket z ruského města Bělgorod směrem na Ukrajinu Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a finská premiérka Sanna Marinová na pohřbu ukrajinského vojáka Dmytra Kocjubalja známého také pod přezdívkou „Da Vinci“ Zdroj: AP
Lékaři v nemocnici v Kosťantynivce pečují o ženu, která byla zraněna během ruského ostřelování města v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Organizace efektivního šetření, které by vedlo k souzení konkrétních viníků, tak má nejspíše jediné řešení. Mezinárodní společenství by muselo iniciovat vznik nového tribunálu, který by se zabýval pouze válečnými zločiny na Ukrajině.
K něčemu podobnému už došlo i v minulosti, když se řešila zvěrstva v Jugoslávii či Rwandě. Mimo to Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku v roce 1945 řešil činy nacistických pohlavárů a stal se vzorem pro následné vypořádávání se s válečnými zločinci.