Válka, kterou ukončí jen smrt, nebo vítězství. Jak funguje ukrajinská zahraniční legie?

Ukrajinci si v zahraničí kupují vojenské vybavení, aby mohli odcestovat bránit svou vlast.

Zelenskyj chce setkání s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval pár hodin po začátku války zahraniční vojáky, aby dorazili bojovat za Kyjev. Z rychle vzniklé zahraniční legie se na Ukrajině stala legendární formace, ve které se zrcadlí soudržnost Západu s východoevropskou zemí. Členové uskupení se ale údajně v dějišti války potýkají s řadou problémů. Jakých?

Dorazili na Ukrajinu plní odhodlání a s chutí pomoci. Z řady států Evropy nebo i Brazílie. Po příjezdu do místa bojů ale údajně mnohé z vojáků čekalo kruté vystřízlivění. Někteří dobrovolníci totiž zjevně jeli na Ukrajinu za účelem zdravotní pomoci nebo organizace výcviku, zahraniční legie měla ale údajně po třech až pěti dnech tréninku zamířit do první linie.

Mezi těmi, kdo tak museli rychle přehodnotit účast na bitevním poli, byl i 25letý učitel Jake Priday z Walesu, který sloužil šest let v britské armádě. Se svou devítihodinovou zkušeností se zahraniční legií se svěřil listu The Economist.

Muž si vzal v práci volno na tři týdny, rozloučil se svou snoubenkou a odjel na Ukrajinu, aby v zemi pomáhal se zdravotnickým tréninkem a asistoval civilistům. „Nemám v úmyslu stát se hrdinou nebo umřít,“ sdělil pro britský týdeník.

Když se Priday ocitl na vojenské základně na západě Ukrajiny, čekal, že je rozdělí do skupin podle jejich schopností. Vedení základny mělo místo toho po zkontrolování cestovních pasů muže instruovat s tím, že „půjdou tam, kde jsou nejvíc potřeba“. Každého dobrovolníka pak čekal trénink v rozsahu tří až pěti dnů, kdy se zahraniční vojáci, kteří často neměli žádnou zkušenost s přímým bojem, učili základy ošetřování společně s prací s mapou a se zbraní.

Největší šok ale údajně přišel, když Ukrajinci seznámili dobrovolníky s podmínkami kontraktu, na základě kterého budou ve válce působit. Priday pro list The Economist sdělil, že zahraniční dobrovolníci dostávají plat sedm tisíc hřiven za měsíc (zhruba 5 300 korun). Mimoto se měli zavázat, že budou součástí zahraniční legie po dobu trvání války. Na dobrovolníky se pak stejně jako na ukrajinské brance vztahuje stanné právo, a tudíž nesmějí zemi opustit.

Priday si proto postěžoval, že s takovým přístupem zahraniční vojáci přijdou doma o práci i střechu nad hlavou, protože měsíční příjem není dostatečný. Vedení základny mělo navíc poslat zahraniční legionáře po krátkém výcviku ihned do nejprudších bojů.

„Pro mě je to zdrcující. Prodávají vám sen, že můžete pomoci ukrajinskému lidu, ale místo toho vás uvrhnou na to nejhorší možné místo na bitevním poli,“ řekl bývalý britský voják s tím, že proto musel kontrakt odmítnout. A přesvědčil dalších 20 dobrovolníků, ať udělají to samé.

Někteří lidé na sociálních sítích ale takový přístup dobrovolníků kritizují. Vojáci měli podle nich dobře vědět, do čeho jdou, když se rozhodli dorazit do země, kde zuří válka.

V posledních dnech se také objevují informace, že ruská armáda v bojích zabila nejméně 200 zahraničních legionářů. Kyjev tuto informaci nepotvrdil. Celkem se do zahraniční legie mělo zapsat až 20 tisíc lidí, napsal list The Wall Street Journal.

Tagy: