Válka na Ukrajině (21.4.2022 9:00)
Chatovací robot, informační rozcestníky i posílený boj proti dezinformacím. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu prošla sociální síť Facebook a chatovací aplikace WhatsApp několika změnami, které mají pomoci lidem zasaženým válkou i neziskovým organizacím při organizování humanitárních aktivit. Společnost Meta, za kterou stojí Mark Zuckerberg, se více opřela do boje s dezinformacemi, podle analýz jsou ale šiřitelé proruské propagandy stále o krok napřed.
Jednou z nejvýraznějších novinek je chatovací robot v aplikaci WhatsApp, který s uživateli sdílí nejdůležitější zprávy z dění na Ukrajině i varování před leteckými útoky. Klíčové informace čerpá chatbot přímo z ukrajinské Státní služby pro mimořádné události.
„Chatbot poskytuje podrobné informace o krizových pravidlech, upozornění na letecké útoky či požáry a sdílí pokyny, jak zůstat v bezpečí a hledat úkryt,“ přiblížilo novou bezplatnou funkci tiskové oddělení společnosti Meta.
Rusové našli způsob, jak obejít zákaz Facebooku či Instagramu. Píšou tam i proti válce
Rusko již v prvních týdnech války znemožnilo svým občanům přístup na některé celosvětové sociální sítě, jako jsou Facebook či Instagram. Přesto někteří Rusové nalezli způsob, jak zákaz obejít a na sociální sítě přispívat i nadále. Někteří z nich se nebojí ani protiválečných příspěvků.
V případě Facecooku přibyl informační rozcestník pro Ukrajince a další osoby, které se pohybují na území Ukrajiny. Uprchlíci se mohou v několika jazycích dočíst, kde vyhledat lékařskou pomoc, u koho si zajistit přístřeší či potraviny a čeho se vyvarovat při cestě za hranice země.
„Mějte se na pozoru – pokud vám někdo nabízí práci nebo studium, ale tlačí, ať se rozhodnete hned nebo ať opustíte rodinu či přátele. Tuhle taktiku využívají pašeráci lidí,“ radí prchajícím Ukrajincům facebookový rozcestník.
Nechybí v něm ani doporučení, jak se má člověk zachovat, když se ocitne pod útokem.
„Pokud máte suterén, přesuňte se tam. Držte se co nejdál od oken. Nesahejte na nic, co není vaše. Při konfliktu se i z nevinně vypadajících objektů můžou vyklubat výbušniny,“ uvedla dále sociální síť.
Neziskové organizace poskytující humanitární pomoc obdržely nové nástroje a sady on-line školení pro zorganizování veřejných sbírek. Ve spolupráci s některými z nich odstartovaly také kampaně zaměřené na mediální gramotnost a zvyšování povědomí o dezinformacích.
WhatsApp se dočkal nové funkce: informačního chatbota, který upozorňuje Ukrajince na nová pravidla i letecké útoky. Zdroj: Meta
WhatsApp se dočkal nové funkce: informačního chatbota, který upozorňuje Ukrajince na nová pravidla i letecké útoky. Zdroj: Meta
Válka na Ukrajině
Podle společnosti Meta se do facebookových skupin, které se zaměřují na pomoc ukrajinským uprchlíkům, zapojilo přes pět milionů lidí. „Prostřednictvím sbírek uživatelé vybrali již více než 50 milionů dolarů pro humanitární a nevládní organizace na Ukrajině,“ napsalo tiskové oddělení Mety redakci CNN Prima NEWS.
Šíření dezinformací? Těžko rozlousknutelný oříšek
Provozovatelé Facebooku se rovněž snaží zamezit šíření dezinformací souvisejících s konfliktem na Ukrajině, zde se jim ale nedaří, jak nejspíše doufali. Například příspěvky zpochybňující zločiny spáchané ruskou armádou v ukrajinském městě Buča se na Facebooku sdílely častěji než pravdivé a ověřené informace.
Ve své analýze k tomu dospěli odborníci z londýnského Institutu pro strategický dialog (ISD). Ti se zaměřili na deset nejvíce sdílených příspěvků na téma Buča ve 20 zemích. Mezi země, kde se dezinformace o Buči šířily nejvíce, patřilo i Česko a Slovensko.
Autoři zprávy objevili mezi vybranými populárními příspěvky celkem 55 takových, které zvěrstva spáchaná v Buči zpochybňovaly. V týdnu do 6. dubna, tedy bezprostředně poté, co se informace o masakrech civilistů objevily, se tyto příspěvky sdílely celkem ve 208 tisících případech. Příspěvky, jejichž autoři o věrohodnosti informací o vraždách civilistů pochybnosti neměli, se sdílely ve 172 tisících případů.
Ukrajinci v sobotu 2. dubna uvedli, že znovu ovládli celou Kyjevskou oblast. Ve městě Buča objevili následky masakru. Zdroj: Profimedia.cz
Podle prvotních zpráv bylo do společných hrobů pohřbeno 280 lidí. Později starosta uvedl, že obětí bylo nejméně 300. Zdroj: Profimedia.cz
Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Zdroj: Profimedia.cz
Mrtví civilisté měli často svázané ruce. Těla byla roztroušena na několika stech metrech. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinské ministerstvo obrany označilo osvobozené město Buča za novou Srebrenicu. Zdroj: AP
Rusové podle ministerstva obrany náhodně vraždili místní civilní obyvatele. Zdroj: AP
Některé silnice zůstaly po bojích neprůjezdné, obyvatelé tak často nemohli uniknout. Zdroj: AP
Další silnice byly pokryté minami. Zdroj: AP
Zvěrstva v Buči postupně odsoudilo několik evropských států, USA, europoslanci i česká Sněmovna. Zdroj: AP
Ukrajinské jednotky odhalují následky ruského masakru ve městě Buča. (2. 4. 2022) Zdroj: AP
Satelitní snímek zveřejněný společností Maxar Technologies 3. dubna 2022 ukazuje pravděpodobný výkop zeminy na hrobovém místě (R) poblíž kostela svatého Ondřeje v Buči na Ukrajině už 10. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Na tomto satelitním snímku, který 3. dubna 2022 zveřejnila společnost Maxar Technologies, je zachycen pravděpodobný masový hrob poblíž kostela svatého Ondřeje v ukrajinském městě Buča už 31. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, informovali zpravodajové z místa. Zdroj: AP
Masový hrob v Buči nedaleko kostela (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Vojáci se procházejí mezi zničenými ruskými tanky v Buči. (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v pondělí 4. dubna město Buča. Zdroj: Profimedia.cz
Zelenskyj obvinil Rusko z válečných zločinů a genocidy. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Prezident navštívil také města Irpiň a Stoyanka. (4. 4. 2022) Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Zelenskyj hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou techniku. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Na dotaz novinářů ukrajinský lídr uvedl, že i přes ruské řádění musí Kyjev s Moskvou vyjednávat. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský prezident v Buči zadržoval slzy. (4. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Kreml kategoricky odmítl obvinění ze svévolného zabíjení civilistů v Buči, videa z různých zdrojů jsou podle něj zmanipulovaná. Zdroj: AP
Zvěrstva, která ruská vojska napáchala v ukrajinském městě Buča, jsou podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby jen špičkou ledovce. Zdroj: Profimedia.cz
Svědectví z Buči hovoří o mučení civilistů před jejich zavražděním. Zdroj: Profimedia.cz
CNN nahlédla do sklepení v Buči, kde Ukrajinci nalezli pět mrtvých mužů. Zdroj: CNN
Reportéři byli přítomni vyzvedávání těl ze sklepa. Zdroj: CNN
Rusové měli pětici mužů nejdříve mučit a pak popravit. Zdroj: CNN
Následky masakru v ukrajinské Buči (4. dubna 2022) Zdroj: AP
Buča přitom dál odkrývá hrůzy války, Ukrajinci objevují mrtvá těla postupně. (6. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci v sobotu 2. dubna uvedli, že znovu ovládli celou Kyjevskou oblast. Ve městě Buča objevili následky masakru. Zdroj: Profimedia.cz
Podle prvotních zpráv bylo do společných hrobů pohřbeno 280 lidí. Později starosta uvedl, že obětí bylo nejméně 300. Zdroj: Profimedia.cz
Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Zdroj: Profimedia.cz
Mrtví civilisté měli často svázané ruce. Těla byla roztroušena na několika stech metrech. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinské ministerstvo obrany označilo osvobozené město Buča za novou Srebrenicu. Zdroj: AP
Rusové podle ministerstva obrany náhodně vraždili místní civilní obyvatele. Zdroj: AP
Některé silnice zůstaly po bojích neprůjezdné, obyvatelé tak často nemohli uniknout. Zdroj: AP
Další silnice byly pokryté minami. Zdroj: AP
Zvěrstva v Buči postupně odsoudilo několik evropských států, USA, europoslanci i česká Sněmovna. Zdroj: AP
Ukrajinské jednotky odhalují následky ruského masakru ve městě Buča. (2. 4. 2022) Zdroj: AP
Satelitní snímek zveřejněný společností Maxar Technologies 3. dubna 2022 ukazuje pravděpodobný výkop zeminy na hrobovém místě (R) poblíž kostela svatého Ondřeje v Buči na Ukrajině už 10. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Na tomto satelitním snímku, který 3. dubna 2022 zveřejnila společnost Maxar Technologies, je zachycen pravděpodobný masový hrob poblíž kostela svatého Ondřeje v ukrajinském městě Buča už 31. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, informovali zpravodajové z místa. Zdroj: AP
Masový hrob v Buči nedaleko kostela (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Vojáci se procházejí mezi zničenými ruskými tanky v Buči. (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v pondělí 4. dubna město Buča. Zdroj: Profimedia.cz
Zelenskyj obvinil Rusko z válečných zločinů a genocidy. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Prezident navštívil také města Irpiň a Stoyanka. (4. 4. 2022) Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Zelenskyj hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou techniku. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Na dotaz novinářů ukrajinský lídr uvedl, že i přes ruské řádění musí Kyjev s Moskvou vyjednávat. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský prezident v Buči zadržoval slzy. (4. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Kreml kategoricky odmítl obvinění ze svévolného zabíjení civilistů v Buči, videa z různých zdrojů jsou podle něj zmanipulovaná. Zdroj: AP
Zvěrstva, která ruská vojska napáchala v ukrajinském městě Buča, jsou podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby jen špičkou ledovce. Zdroj: Profimedia.cz
Svědectví z Buči hovoří o mučení civilistů před jejich zavražděním. Zdroj: Profimedia.cz
CNN nahlédla do sklepení v Buči, kde Ukrajinci nalezli pět mrtvých mužů. Zdroj: CNN
Reportéři byli přítomni vyzvedávání těl ze sklepa. Zdroj: CNN
Rusové měli pětici mužů nejdříve mučit a pak popravit. Zdroj: CNN
Následky masakru v ukrajinské Buči (4. dubna 2022) Zdroj: AP
Buča přitom dál odkrývá hrůzy války, Ukrajinci objevují mrtvá těla postupně. (6. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Mezi dezinformacemi, které se šířily nejčastěji, byl obsah přímo spjatý s moskevskou propagandou – například zprávy o tom, že masakr v Buči je podvrh, že mrtvá těla byla nafingována herci či že jde o komplot Západu, který chce poškodit pověst Ruska. Analytici zkoumali obsah Facebooku ve 14 zemích EU a rovněž v Británii, Argentině, Brazílii, Kanadě, USA a Venezuele.
Tiskové oddělení společnosti Meta pro redakci CNN Prima NEWS uvedlo, že se dezinformace liší od jiných typů projevů, o kterých pojednávají zásady komunity, protože není možné sestavit úplný seznam toho, co je zakázané. Pokud jde například o realistické vyobrazení násilí nebo nenávistné projevy, zásady společnosti Meta uvádějí, které projevy zakazuje, takže se jimi mohou řídit i lidé, kteří s těmito zásadami nesouhlasí. U dezinformací však takové nasměrování není možné poskytnout. Meta také podotkla, že na analyzování fake news technologický gigant spolupracuje s experty po celém světě.
Boj s dezinformacemi tak nadále zůstává těžko rozlousknutelným oříškem. „Svět se neustále mění, a co je v jeden okamžik pravda, za chvilku už nemusí platit. Lidé mají o světě kolem sebe různé množství informací a můžou věřit, že něco nepravdivého je pravda. Zásada, která by jednoduše zakazovala ‚dezinformace‘, by lidem, kteří používají služby společnosti Meta, neposkytovala užitečné vodítko, a byla by nevynutitelná, protože Meta nemá k dispozici neomezený přístup k informacím,“ doplnilo tiskové oddělení pro redakci.
