Válka na Ukrajině změnila sociální síť Facebook i aplikaci WhatsApp. Jaké novinky přibyly?

Aplikace WhatsApp a Facebook

Válka na Ukrajině (21.4.2022 9:00)

Chatovací robot, informační rozcestníky i posílený boj proti dezinformacím. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu prošla sociální síť Facebook a chatovací aplikace WhatsApp několika změnami, které mají pomoci lidem zasaženým válkou i neziskovým organizacím při organizování humanitárních aktivit. Společnost Meta, za kterou stojí Mark Zuckerberg, se více opřela do boje s dezinformacemi, podle analýz jsou ale šiřitelé proruské propagandy stále o krok napřed.

Jednou z nejvýraznějších novinek je chatovací robot v aplikaci WhatsApp, který s uživateli sdílí nejdůležitější zprávy z dění na Ukrajině i varování před leteckými útoky. Klíčové informace čerpá chatbot přímo z ukrajinské Státní služby pro mimořádné události.

„Chatbot poskytuje podrobné informace o krizových pravidlech, upozornění na letecké útoky či požáry a sdílí pokyny, jak zůstat v bezpečí a hledat úkryt,“ přiblížilo novou bezplatnou funkci tiskové oddělení společnosti Meta.

V případě Facecooku přibyl informační rozcestník pro Ukrajince a další osoby, které se pohybují na území Ukrajiny. Uprchlíci se mohou v několika jazycích dočíst, kde vyhledat lékařskou pomoc, u koho si zajistit přístřeší či potraviny a čeho se vyvarovat při cestě za hranice země.

„Mějte se na pozoru – pokud vám někdo nabízí práci nebo studium, ale tlačí, ať se rozhodnete hned nebo ať opustíte rodinu či přátele. Tuhle taktiku využívají pašeráci lidí,“ radí prchajícím Ukrajincům facebookový rozcestník.

Nechybí v něm ani doporučení, jak se má člověk zachovat, když se ocitne pod útokem.

„Pokud máte suterén, přesuňte se tam. Držte se co nejdál od oken. Nesahejte na nic, co není vaše. Při konfliktu se i z nevinně vypadajících objektů můžou vyklubat výbušniny,“ uvedla dále sociální síť.

Neziskové organizace poskytující humanitární pomoc obdržely nové nástroje a sady on-line školení pro zorganizování veřejných sbírek. Ve spolupráci s některými z nich odstartovaly také kampaně zaměřené na mediální gramotnost a zvyšování povědomí o dezinformacích.

Určité formy asistence se dočkali i novináři na Ukrajině – Facebook společně s neziskovkou Lvov Media Forum poskytuje informační servis, kde sehnat střechu nad hlavou či místa pro nabití techniky.

Podle společnosti Meta se do facebookových skupin, které se zaměřují na pomoc ukrajinským uprchlíkům, zapojilo přes pět milionů lidí. „Prostřednictvím sbírek uživatelé vybrali již více než 50 milionů dolarů pro humanitární a nevládní organizace na Ukrajině,“ napsalo tiskové oddělení Mety redakci CNN Prima NEWS.

Šíření dezinformací? Těžko rozlousknutelný oříšek

Provozovatelé Facebooku se rovněž snaží zamezit šíření dezinformací souvisejících s konfliktem na Ukrajině, zde se jim ale nedaří, jak nejspíše doufali. Například příspěvky zpochybňující zločiny spáchané ruskou armádou v ukrajinském městě Buča se na Facebooku sdílely častěji než pravdivé a ověřené informace.

Ve své analýze k tomu dospěli odborníci z londýnského Institutu pro strategický dialog (ISD). Ti se zaměřili na deset nejvíce sdílených příspěvků na téma Buča ve 20 zemích. Mezi země, kde se dezinformace o Buči šířily nejvíce, patřilo i Česko a Slovensko.

Autoři zprávy objevili mezi vybranými populárními příspěvky celkem 55 takových, které zvěrstva spáchaná v Buči zpochybňovaly. V týdnu do 6. dubna, tedy bezprostředně poté, co se informace o masakrech civilistů objevily, se tyto příspěvky sdílely celkem ve 208 tisících případech. Příspěvky, jejichž autoři o věrohodnosti informací o vraždách civilistů pochybnosti neměli, se sdílely ve 172 tisících případů.

Mezi dezinformacemi, které se šířily nejčastěji, byl obsah přímo spjatý s moskevskou propagandou – například zprávy o tom, že masakr v Buči je podvrh, že mrtvá těla byla nafingována herci či že jde o komplot Západu, který chce poškodit pověst Ruska. Analytici zkoumali obsah Facebooku ve 14 zemích EU a rovněž v Británii, Argentině, Brazílii, Kanadě, USA a Venezuele.

Tiskové oddělení společnosti Meta pro redakci CNN Prima NEWS uvedlo, že se dezinformace liší od jiných typů projevů, o kterých pojednávají zásady komunity, protože není možné sestavit úplný seznam toho, co je zakázané. Pokud jde například o realistické vyobrazení násilí nebo nenávistné projevy, zásady společnosti Meta uvádějí, které projevy zakazuje, takže se jimi mohou řídit i lidé, kteří s těmito zásadami nesouhlasí. U dezinformací však takové nasměrování není možné poskytnout. Meta také podotkla, že na analyzování fake news technologický gigant spolupracuje s experty po celém světě.

Boj s dezinformacemi tak nadále zůstává těžko rozlousknutelným oříškem. „Svět se neustále mění, a co je v jeden okamžik pravda, za chvilku už nemusí platit. Lidé mají o světě kolem sebe různé množství informací a můžou věřit, že něco nepravdivého je pravda. Zásada, která by jednoduše zakazovala ‚dezinformace‘, by lidem, kteří používají služby společnosti Meta, neposkytovala užitečné vodítko, a byla by nevynutitelná, protože Meta nemá k dispozici neomezený přístup k informacím,“ doplnilo tiskové oddělení pro redakci.

Tagy: