Na okupanty mířila protitanková děla, z kasáren se potají odnášely zbraně, výsadkáři plánovali osvobození zajatého Dubčeka. Československo se však nakonec v srpnu 1968 proti invazi vojsk Varšavské smlouvy nebránilo. Historik Daniel Povolný v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak blízko jsme k tomu před 53 lety byli. Co by ozbrojený odpor znamenal? A jak by na něj zareagoval Západ?
Invaze vojsk Varšavské smlouvy byla pro obyvatele tehdejšího Československa katastrofou. Kromě šoku a vzteku se v lidech mísil i strach z potenciální války. Ivana Šebestová slavila osudného 21. srpna 1968 osmé narozeniny. Místo sfoukávání svíček na narozeninovém dortu ale sledovala letadla a bála se o těhotnou maminku a tatínka, který byl policistou.
Jiřina Batrlová žila v srpnu 1968 v domě přímo na československo-polské hranici v Krnově. „O půlnoci mě vzbudil hrozný hluk a pak velká rána, to polské tanky přerazily ocelové hraniční závory,“ vzpomíná 67letá žena na invazi pěti armád Varšavské smlouvy do Československa. Krnov v tehdejším Severomoravském kraji obsazovali Poláci, celkem polská armáda poskytla pro invazi 28 tisíc vojáků.
Jen dva dny předtím, než sovětská armáda 21. srpna 1968 přijela do Československa s tanky a děly, poslala do jižních Čech delegaci generálů ozbrojených harmonikou. „Pod nejrůznějšími záminkami, například v rámci družebních návštěv, operovalo v Československu už týdny před okupací množství sovětských důstojníků i tajných agentů,“ říká historik Lukáš Cvrček, odborník na sovětskou okupaci z let 1968 až 1991.
Proletáři všech zemí, spojte se! Tak znělo společné heslo východního bloku a Rudé právo ho každý den ráno tisklo na titulní straně. Proletáři zemí Varšavské smlouvy se v srpnu 1961 spojili, aby utěsnili poslední díru v železné oponě. Tu měl sovětský blok na hranicích západního a východního Berlína a s jejím ucpáním se začalo 13. srpna 1961. A už 24. srpna měla zeď první oběť.
Muži určení k likvidaci – říkalo se jim muklové. Lidé na okraji společnosti a „ničitelé“ tehdejšího socialistického státu. Mezi ně patřil i plukovník Josef Čech, člověk, který jako politický vězeň strávil necelých šestnáct let v kriminále. Životní příběh tohoto muže by se mohl stát předlohou mnoha knih a filmů. Jak ho vnímaly jeho děti a jaký zůstal v jejich vzpomínkách? U příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu to v rozhovoru přiblížil jeho syn Jan.
Před 30 lety definitivně zmizeli sovětští vojáci z Československa. Jako vůbec poslední z nich odletěl v létě roku 1991 generál Eduard Vorobjov. Československá zkušenost ho odradila od stejného zásahu v Čečensku, připomíná týdeník 5plus2.
Poslanci slovenské vládnoucí koalice brojí proti lidem, kteří před rokem 1989 sloužili komunistickému režimu. Zákonodárci přišli s návrhem zákona, podle kterého by se předlistopadovým komunistům snížily důchody a zrušila řada benefitů. Argumentují tím, že jsou jejich důchody stále velmi vysoké, ačkoliv pracovali pro totalitní režim porušující základní lidská práva.
Vojenský pakt komunistických zemí s názvem Varšavská smlouva vznikl v sobotu. A zanikl v neděli. Mezitím ovšem uplynulo dlouhých šestatřicet let studené války. Smlouva byla podepsána v sobotu 14. května 1955 ve Varšavě a zrušena v neděli 31. března 1991 v Moskvě. Tehdejší československý prezident Václav Havel přitom záhy po sametové revoluci doufal, že se dočká nejen rozpuštění Varšavské smlouvy ale i zániku NATO.
Ivan Chadima je člověk, který má vzpomínek a zkušeností za tři životy. Začal jako číšník v Alcronu a dostal se až do nejvyššího managmentu nejslavnějších hotelů jako je Ramada Inn, Four Seasons a Ritz Carlton. V průběhu své životní cesty potkal nespočet slavných a důležitých osobností z celého světa.
Příběh Jana Palacha, studenta, který se 16. ledna 1969 na protest proti srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy a ústupkům okupantům upálil, slyšel snad každý z nás. 25. ledna se konal Palachův pohřeb, který se stal manifestací proti měnícím se poměrům. Na poslední cestě studenta doprovodilo na 200 tisíc lidí. Mezi nimi byl i tehdejší posluchač prvního ročníku gymnázia Jiří Janovský.
Televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková jako první ohlásila z obrazovky někdejší Československé televize invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V archivním rozhovoru televize Prima z roku 2018 vzpomínala na své zkušenosti z roku 1968. Mluvila i o aktuální politice, když kritizovala prezidenta Miloše Zemana či premiéra Andreje Babiše. Kamila Moučková zemřela v úterý ve věku 92 let.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
