Kovový boxer na trávníku je novinkou tureckého pekla. Rajnocha zapalovače i kamení hecovaly

Fotbal v Turecku představuje jiný svět, hlasití fanoušci mají poměrně široký repertoár výtržností. Své o tom ví i bývalý český reprezentant Jan Rajnoch, který si v této specifické zemi vydělával čtyři roky. Ale aby na hřiště přiletěl ocelový boxer jako v zápase mezi Ankarou a istanbulským Besiktasem? To nepamatuje ani on. Zároveň k tomu pro CNN Prima NEWS dodává: „Nepřekvapuje mě to.“

Nebezpečný bizár. Tímto způsobem se dá označit občasné chování tureckých fotbalových fanoušků. Ti v zápasech značně napomáhají rozdmýchávání emocí.

Inovátorství do světa chuligánství vnesl neznámý divák středečního pohárového zápasu Ankaragücü s Besiktasem Istanbul, po kterém do čtvrtfinále díky zvládnutému penaltovému rozstřelu putovali domácí. Na plochu totiž vhodil „primitivní“ zbraň zvanou boxer. Vychytávku pro bitky obnášející ocelové prsteny zvedl z trávníku portugalský záložník Besiktase Gedson Fernandes. Záběr na fotbalistu nesoucího absolutně nečekanou věc se stal na sociálních sítích hitem.

Nejde ale o ojedinělý incident. Do světových médií se například na konci uplynulého roku dostala situace z druhé ligy, konkrétně ze zápasu mezi týmy Göztepe a Altay. Při přerušení hry vběhl na hřiště fanoušek, vyrval jednu ze čtyř tyčí s rohovým praporkem a použil ji jako zbraň proti hostujícímu gólmanovi.

Skandálů na divokém východě ubývá

V Ankaře začal psát tureckou část své kariéry i dnes 41letý Jan Rajnoch. „Hlavně, že ten boxer nikoho netrefil, taková věc může skončit vážnějším zraněním. Bizarnost. Ale nepřekvapuje mě to,“ uvádí k surreální scéně pro CNN Prima NEWS.

Zároveň měl za to, že se „divoký východ“ stává trochu klidnějším. „V Turecku se snaží s bezpečností zahýbat, aby byli fanoušci a především hráči více chránění. Federace zavedla přísná opatření. Podle mého názoru to fungovalo. Asi až do středečního utkání. Skandálů ale opravdu ubývá, spíše na ně v poslední době docházelo ve Francii,“ pokračuje bývalý obránce, který si zahrál také za Sivasspor a mančaft Adana Demirspor.

Před boxerem nicméně nikdy uhýbat nemusel. „Klasika – zapalovače a mince létající na hřiště,“ podotýká Rajnoch, přičemž si nevzpomíná na žádnou kuriozitu, která by vyčnívala. „Ale bylo toho opravdu hodně. Atmosféra je divoká, na druhou stranu skvělá. Především na stadionech istanbulských klubů,“ vzpomíná odchovanec pražské Sparty na zápasy nejen proti Besiktasi, ale také proti Fenerbahce a Galatasarayi.

Na Rajnocha prý nikdy, ani v začátcích turecké štace, nepadl v bouřlivém prostředí strach typu: „Co teď na mě přiletí?“ Okamžitě se otrkal. „Člověk na to nemyslí. Naopak se musíte snažit využít atmosféru, nechat se díky ní vyhecovat,“ poznamenává.

Nezřídka ale musel čelit nepříjemnostem mimo stadion. Takové zkrátka turecké peklo je. „Vybavuji si, že když jsme jeli shodou okolností na zápas s Besiktasem, házeli fanoušci na náš autobus světlice i menší kameny. Jednou si na nás počkali i vlastní fanoušci. Měli jsme sérii bez vítězství, ani ne moc dlouhou. Ale zkrátka tito skalní příznivci náš autobus úplně zastavili a jejich šéf nám důrazně řekl, ať kopeme za klub,“ uzavřel reprezentant.

Tagy: