Brífink po jednání tripartity (12.4.2022)
Odbory žádají pro letošek mimořádné zvýšení platů a minimální mzdy kvůli rychlému zdražování. O přidání chtějí s vládou začít jednat co nejdříve. Na tiskové konferenci po úterním jednání tripartity to řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) kabinet možná opatření ke zmírnění dopadů inflace zváží, k plošným krokům ale přistupovat nechce. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nyní pracuje na možném zavedení kurzarbeitu, tedy zkrácené práce se státním příspěvkem.
Minimální mzda se zvýšila od ledna o tisíc korun na 16 200 Kč. S ní rostly i zaručené mzdy, které se podle odbornosti, složitosti a odpovědnosti práce pohybují do dvojnásobku nejnižšího výdělku, tedy do 32 400 korun. Platy ve veřejném sektoru se od ledna zvedly policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb o 700 korun do tarifu.
Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se plat pro letošek zmrazil. Podle informačního systému o průměrném výdělku měla veřejná sféra na konci loňska 723 100 zaměstnanců. Inflace v březnu meziročně vzrostla o 12,7 procenta.
„Požádali jsme, abychom co nejdříve zahájili jednání o platech a o mimořádném zvýšení platů pro rok 2022 a o mimořádném zvýšení minimální mzdy, a to nejpozději od pololetí... Je pro nás neakceptovatelné, aby jediní, kdo inflaci zaplatí, byli zaměstnanci,“ uvedl Středula. Argumentoval tím, že kvůli zdražování se mimořádně od června zvedají důchody a není vyloučeno, že se budou upravovat znovu ještě v říjnu. Odboráři žádají také navýšení sociálních dávek.
Fiala: Chceme sociální smír, ale ne plošná opatření
Podle premiéra Fialy vláda podobu opatření ke zmírnění růstu cen zváží, plošným krokům se chce vyhnout. „Nemůžeme si dovolit roztáčet inflační spirálu dál a dál. I při dalších krocích musíme mít na paměti, abychom ji i dobře míněným opatřením znovu neroztočili. Jen bychom tím všem ostatním znehodnocovali jejich peníze, mzdy, úspory,“ řekl předseda vlády.
Fiala ale zároveň upozornil, že je potřeba sledovat atmosféru ve společnosti. „Naším cílem nemůže být nic jiného než sociální smír. Zachování sociálního smíru je cíl nás všech. Ve spolupráci vlády a zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů ho můžeme co nejdéle zachovat,“ sdělil.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák na jednu stranu vládu pochválil za její pomoc uprchlíkům, upozornil však na další problémy. „Je potřeba říct s velkým vykřičníkem, že se nemůžeme věnovat jenom uprchlické krizi, ale musíme se věnovat také ekonomice. Spousta firem má velké problémy,“ sdělil po jednání.
Vláda začala připravovat kurzarbeit
Zaměstnavatelé a odbory také žádají spuštění kurzarbeitu ke zmírnění dopadů války na Ukrajině a prudkého růstu cen. ČR má nová pravidla kurzarbeitu, tedy zkrácené práce se státním příspěvkem, v zákoně o zaměstnanosti od loňského července. Podle normy se na spuštění musí nejdřív dohodnout tripartita.
MPSV nyní začalo připravovat příslušný návrh vládního nařízení. Podklady od resortů průmyslu a financí o zasažených oborech chce mít do dvou týdnů, uvedl vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kdy by na něj ohrožené firmy mohly přejít, neupřesnil.
Podle Jurečky se řada firem dostala kvůli válce do složité situace, a to kvůli výpadku vývozu či surovin. Společnosti se potýkají i s prudkým růstem cen a zdražováním energií. Hanák už po březnovém jednání tripartity řekl, že „vývoj v automobilovém, ocelářském, sklářském, keramickém a textilním průmyslu je na hraně nutnosti použití kurzarbeitu“.
Podle zákona by při kurzarbeitu v době výpadku měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu.
