Vláda schválila zvýšení existenčního a životního minima
Vláda schválila zvýšení existenčního a životního minima o deset procent. Příspěvek se navýší od 1. dubna, oznámil ve středu po jednání kabinetu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Vláda také prodloužila nouzový stav a navýšila rozpočet školství.
Zvýšení existenčního a životního minima se podle Jurečky dotkne asi 350 tisíc lidí, letos očekává dopad na státní rozpočet ve výši 1,8 až dvě miliardy korun. Příspěvek se zvýší už od 1. dubna, protože se zvedá vždy kvartálně. „Návrh jsme připravili přes noc,“ podotkl Jurečka.
Síkela představil energetický balíček. Babišova vláda by pokračovala v rozhazování, řekl
Připravili jsme komplexní energetický balíček, řekl ve středu na tiskové konferenci po jednání vlády ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela (STAN). Balíček podle něj obsahuje třináct kroků, které pomohou domácnostem, firmám i k zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Zároveň ministr kritizoval předchozí vládu Andreje Babiše (ANO).
„Zohlednili jsme růst reálných cen od roku 2020 do roku 2022 a zvýšili částky o deset procent se zaokrouhlením nahoru,“ vysvětlil s tím, že kabinet pokračuje v plejádě podpory českých občanů. „Chceme pomáhat co nejvíce cíleně a adresně,“ zdůraznil ministr práce na tiskové konferenci.
Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Pro samotného dospělého činí nyní 3 860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3 550 korun, u druhé 3 200 korun. U dětí do šesti let je to 1 970 korun, od šesti do 15 let 2 420 korun a od 15 do 26 let pak 2 770 korun. Existenční minimum činí 2 490 korun.
Po zvýšení minima dosáhne na přídavky na děti či na porodné více rodin. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Minimum hraje roli pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší bude také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.
Částky stanovuje vláda nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Lze je ale upravit i v mimořádném termínu. Ceny v Česku od dubna 2020 výrazně vzrostly. Zdražují energie i potraviny a ostatní zboží.
Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Aktuální navýšení by podle pravidel mělo zohlednit cenový vývoj od října 2019. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o 17 procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4 520 korun, tedy o 660 korun víc.
Pomoc Čechům v nouzi: Vláda chystá změny dávek i slev na dani. Jak se vás dotknou?
Vláda Petra Fialy měsíc od vypuknutí války přichází s konkrétní pomocí Čechům, na které současná situace dopadá nejtíživěji. Očekává se například, že dojde ke zvýšení životního minima, a tím i ke zvýšení přídavků na děti. Rodinám by pak nejvíce pomohlo zvýšení slevy na dítě a zásadní dopad na jejich rozpočty by mělo navýšení rodičovského příspěvku. O tom, co a v jaké výši projde, by mělo být jasno ve středu. Jaké změny se plánují a pomohou zrovna vám?
Růst životního a existenčního minima zmiňovali ministři v posledních týdnech mezi zvažovanými opatřeními, kterými chtějí kompenzovat lidem růst cen. Hovořili také o možném navýšení rodičovské, příspěvků na mobilitu pro postižené či daňové slevy na poplatníka a děti. Na zvýšení rodičovského příspěvku se koalice podle vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) zatím nedohodla. Podle Jurečky kabinet probírá celou řadu dalších opatření, která ale mají být co nejvíce cílená. „Budeme o nich ještě diskutovat, týkají se několika resortů,“ uvedl.
Nouzový stav do konce května
Vláda ve středu zároveň podle očekávání prodloužila nouzový stav do konce května. Kabinet k tomu potřeboval souhlas Sněmovny, která na prodloužení kývla v úterý na mimořádné schůzi. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) bylo prodloužení nutné k tomu, aby se stát mohl operativně a cíleně postarat o lidi prchající před válkou na Ukrajině.
Navýšení rozpočtu ve školství
Kabinet také schválil na začlenění ukrajinských žáků do škol do srpna zvýšení rozpočtu ministerstva školství o 5,2 miliardy korun, oznámil ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou potřeba na zařazení dětí do běžných tříd, adaptační skupiny pro mateřské a základní školy a kurzy češtiny pro školáky i ukrajinské učitele.
Vláda provede analýzu Babišova střetu zájmů. Nepodá žalobu na EK kvůli dotacím Agrofertu
Vláda ve středu rozhodla, že nepodá žalobu na Evropskou komisi (EK) za neproplacení dotace pro firmu Fatra z holdingu Agrofert. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Žalobu plánovala podat předchozí vláda pod vedením Andreje Babiše (ANO), který je podle státní Evidence skutečných majitelů reálným vlastníkem Agrofertu.
V současnosti je podle ministra v Česku registrováno 125 tisíc dětí z Ukrajiny ve věku od tří do 18 let. Uprchlíci mají povinnost se do 90 dnů přihlásit k povinné školní docházce. Sněmovna v první polovině března schválila rozpočet ministerstva školství ve výši 249,6 miliardy korun.
„Děkuji učitelům a ředitelům, jakým způsobem se zhostili přijímání ukrajinských učitelů i žáků a studentů. Přistupují k nim individuálně. Smekám před tím, co za pět týdnů dokázali,“ zdůraznil ve středu Gazdík.
Obce a kraje dostanou peníze na ubytování
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) představil pomoc pro obce a kraje. Ty by mohly dostat na opravy prostorů k trvalejšímu bydlení uprchlíků až 100 tisíc korun na osobu. Na mobilní domy by mohly získat až milion.
Ministerstvo zahraničí také ve středu rozšířilo výjimky ze zákazu víz pro Rusy a Bělorusy. „Kromě rodinných příslušníků občanů Česka mohou o víza žádat i příbuzní občanů EU,“ oznámil šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti).
