Děsivá reportáž CNN z nemocnice v Indii: Pláč, bezmoc a příbuzní oživující své blízké

Naříkání a pláč trpícího muže nikdo neposlouchá, je jen jedním z mnoha v nemocnici ve státě Uttarpradéš. „Moje dítě,“ vzlyká. „Můj bože, moje dítě.“ U vchodu do nemocnice jeho syn Deepak bojuje o život. Lapá po dechu, jeho tělo se zmítá. Ale nejsou tu žádní lékaři, kteří by se o něj postarali.

Hrstka zdravotníků, kteří v nemocnici pracují, už mele z posledního. „Tato nemocnice je naprosto ochromená. Doktoři říkají, že mají okolo 55 lůžek, v současné době se ale starají o více než 100 pacientů. Můžete zde vidět lidi, kteří prostě leží na zemi a doufají, že se jim dostane lékařské péče,“ vypráví reportérka CNN Clarissa Ward.

Dvaatřicetiletá Kavita říká, že tu je už čtyři dny, a prosí o kyslík, který ale není. „Zažívám velkou úzkost, nikdo mě tu neposlouchá,“ popisuje svou situaci bezradná Kavita, která má především problémy s dýcháním. „Nikdo se o mě nepostará,“ dodává.

V jedné z místností se tísní více než 20 pacientů. Rodinní příslušníci převzali roli hlavních pečovatelů, zdravotníci jsou zkrátka nedostupní. Jeden muž si stěžuje, že jeho ženě nikdo nevyměnil špinavé povlečení.

Až po šesti dnech dostala ventilátor

Najednou se strhne poprask. „Zavolejte, prosím, někdo doktora,“ křičí muž. Jeho matka, 55letá Rajbaja, vypadá, že umírá. Synové ji usilovně oživují. Rodina je zoufalá. „Jsme tu už šestým dnem a až dneska dostala moje máma ventilátor. Kyslík došel, musíme přinést další bombu,“ líčí syn ženy, Vishal Kisheep. Podobné příběhy zažívají i ostatní.

Ke štábu CNN najednou přistupuje muž a naléhavě říká, že pro jeho ženu není žádné volné lůžko: „Nikdo mě neposlouchá, už jsem zkusil všechno. Prosím, pomozte mi, nebo zemře,“ dodává zoufale. Další muž si stěžuje, že jeho žena má venku problémy s dýcháním, ale dovnitř ji nechtějí pustit. Lékař ale není k sehnání.

Podle správce nemocnice Gyanendra Kumara je sice kyslíku dostatek, personálu ale nikoli. „Ti, kteří zde pracují, riskují, že i z nich se stanou pacienti,“ popisuje těžkou situaci Kumar, který na sobě ani nemá ochranný oblek. „Měli bychom ho nosit, říkají. Ale ani doktoři ho nemají. Kde bychom ho vzali?“ konstatuje.

Za chvíli jsou slyšet výkřiky přicházející z jednotky intenzivní péče. Rajbala opět nejeví známky života. Syn jí zběsile masíruje hrudník. Přichází doktor. Měří jí puls. Je ale příliš pozdě, tentokrát už je oživování zbytečné. Utrpení jejích synů zažívá mnoho lidí v této zemi.

Žádné světlo na konci tunelu

Jen o několik stovek metrů dál v areálu stejné nemocnice se naskýtá zcela jiný pohled. Spořádaná řada lidí trpělivě čeká na očkovací látku. Podle vyjádření premiéra může dostat vakcínu každý člověk starší 18 let. Mezi 600 lidmi čekajícími na injekci je i místní zákonodárce Somendra Tomar.

Vedení nemocnice a místní novináři dychtivě čekají, aby to zaznamenali. Štáb se rozhodl Tomara konfrontovat se šílenou zkušeností tamní nemocnice. „Snažíme se to dělat, jak nejlépe umíme. Jsou nějaké problémy, ale snažíme se. Situace je teď lepší,“ tvrdí politik ze státu Uttarpradéš.

Situace navíc není podle něj špatná pouze v jedné konkrétní nemocnici. „Snažíme se najít řešení. Zvyšujeme počet lůžek a neúnavně pracujeme,“ říká. Na covidovém oddělení ale výsledek těchto snah zatím nepociťují. Tělo Rajbaly zde leželo skoro hodinu, než bylo konečně odvezeno pryč. Indičtí lídři možná slibují, že dělají vše pro ukončení této krize. Zatím ale žádné světlo na konci tunelu není vidět.

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu uvedla, že Indie hlásí téměř polovinu všech případů nákazy koronavirem ve světě za poslední týden. „Na Indii za uplynulý týden připadá 46 procent světových případů nákazy a 25 procent světových úmrtí,“ sdělila WHO.