Česko čeká během roku 2024 hned několik voleb – v červnu si zvolí 21 nových europoslanců. Na podzim budou následovat senátní a krajské volby. A na co se můžeme těšit v zahraničí? Američané si v listopadu zvolí prezidenta, dost možná půjde o odvetný souboj Joea Bidena s Donaldem Trumpem. V březnu by se měly uskutečnit také prezidentské volby v Rusku a zřejmě i na Ukrajině.
Evropské volby
Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let. Ty příští proběhnou začátkem června 2024. Nově zvolený europarlament by měl být složen ze 720 poslanců, Česká republika v něm bude mít nadále 21 zástupců.
VIDEO: Debata europoslanců z 13. prosince 2023
V Česku se volby uskuteční tradičně během dvou dnů, a to v pátek 7. a v sobotu 8. června. Hlavním favoritem je podle průzkumů zatím hnutí ANO, které bude obhajovat šest mandátů. ODS bude hájit čtyři křesla, do voleb půjde společně s TOP 09 a KDU-ČSL pod značkou Spolu.
Piráti budou chtít ještě vylepšit výsledek z roku 2019, kdy získali tři mandáty. Jejich přirozenou konkurencí by mohlo být hnutí STAN, které voliče láká skrze kandidátku, na níž se budou vyskytovat nezávislí kandidáti se zvučnými jmény. SPD se rozhodlo spojit síly s Trikolorou.
Krajské volby
Volby do českých zastupitelstev krajů proběhnou na podzim roku 2024. Volit se bude ve všech 13 krajích kromě Prahy. Minulé krajské volby se uskutečnily v říjnu 2020, nejvíce hlasů tehdy obdrželo hnutí ANO, které zvítězilo v deseti regionech. Funkci hejtmana však získalo pouze ve třech z nich.
Za strategického vítěze šlo považovat ODS, která dosáhla na čtyři hejtmany. Hnutí STAN má nyní hejtmany ve třech krajích. V Libereckém kraji navíc vládne SLK, které je se STAN úzce propojeno.
Senátní volby
Jako každý sudý rok se také uskuteční senátní volby. Češi si zvolí třetinu horní komory, tedy 27 nových senátorů. První kolo voleb by se mělo konat ve stejném termínu jako volby krajské. Druhé kolo obvykle následuje o týden později.
Senátorský mandát příští rok vyprší například kandidátům z prezidentské volby 2018 – Jiřímu Drahošovi, Pavlu Fischerovi a Marku Hilšerovi. Své křeslo budou znovu obhajovat třeba Jiří Čunek, Zdeněk Hraba či Lukáš Wagenknecht. Šestileté období uplyne také ministrovi školství Mikuláši Bekovi.
Prezidentské volby na Slovensku
Velmi důležité volby v roce 2024 čekají našeho nejbližšího souseda. Slováci by si v březnu měli zvolit novou hlavu státu. Současná prezidentka Zuzana Čaputová již oznámila, že svůj mandát nebude obhajovat. Její první a jediné období skončí 15. června 2024.
Podle průzkumů je v tuto chvíli největším favoritem předseda Národní rady Peter Pellegrini. Ten případnou kandidaturu zatím zvažuje.
Prezidentské volby v USA
Volby s celosvětovým dopadem se odehrají ve Spojených státech. Američané si v listopadu 2024 zvolí prezidenta. Svůj mandát hodlá obhajovat současný šéf Bílého domu Joe Biden. Jeho republikánským vyzyvatelem by mohl být exprezident Donald Trump. Zmíněná dvojice proti sobě stála již v roce 2020. Biden v listopadu oslavil již 81. narozeniny, Trumpovi je 77 let. Zda skutečně dojde na pomyslnou odvetu, ukáže ještě čas.
Výsledek voleb by mohl mít obrovský vliv na další vývoj ruské agrese na Ukrajině. Moskvě by teoreticky mělo hrát do karet vítězství republikánů nad demokraty, jelikož by mohlo vést k ochabnutí americké podpory Ukrajiny.
Všeobecné volby ve Spojeném království
Nové vedení země si na jaře roku 2024 zvolí také Britové. Volby do dolní komory tamního parlamentu proběhnou nejpozději 2. května. Ty předchozí se uskutečnily v roce 2019, tedy ještě před vystoupením Británie z Evropské unie. Právě brexit byl hlavním tématem voleb, v nichž drtivě zvítězili konzervativci vedení Borisem Johnsonem.
Prezidentské volby na Ukrajině
V březnu 2024 by měly proběhnout volby i na Ukrajině, která se již skoro dva roky brání ruské invazi. I když v zemi zuří válka, prezidentské volby stále nikdo oficiálně neodložil, třebaže k tomu tamní legislativa vyzývá.
Podle prezidenta Volodymyra Zelenského by uskutečnění voleb v řádném termínu bylo možné, pokud by Evropská unie a Spojené státy zaštítily jejich transparentnost. Přesto ovšem připustil, že by tento proces byl mimořádně náročný. Kromě jiného by bylo třeba zajistit hlasování tisíců vojáků rozmístěných na frontě či milionů uprchlíků po celém světě.
Prezidentské volby v Rusku
Na březen vychází také ruské prezidentské volby. Vladimir Putin se díky změně ústavy může ucházet o znovuzvolení, a to i přesto, že funkci hlavy státu zastává nepřetržitě od roku 2012. Političtí analytici vzhledem k povaze ruského režimu neočekávají, že by Putina mohl někdo porazit.
Jeho soupeřkou má být například novinářka Jekatěrina Duncovová. Vášnivě se však spekuluje o tom, že jde o nastrčenou sokyni, jejíž účast má navenek působit tak, aby ruské volby alespoň vypadaly jako svobodné.