Mladým lidem je nutné dát signál, že společnost vnímá, o čem přemýšlejí, tvrdí předseda Hnutí Generace Daniel Krutý. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS rovněž zdůraznil, že by dobrým krokem bylo nastavit volební právo od 16 let. Řeč byla i o boji proti dezinformacím, k němuž by hnutí chtělo přispět založením příslušného úřadu. „Stejně jako vás chrání na ulici policie, je nutné mít v internetovém prostoru někoho podobného,“ uvedl Krutý. A proč podle něj vláda udělala „gangbang“ v otázce daní a státního rozpočtu?
V poslední době se na Hnutí Generace zaměřuje kritika, která je spojená i s vaším otcem. Má být totiž jednatelem ve společnosti Startelecom CZ, ve které figurují Rusové Jurij Osokin a Sergej Markov. Nemá hnutí za sebou ruský kapitál?
V žádném případě. Já bych se nemohl podívat ani do zrcadla, kdybych měl od kremelského režimu byť jedinou korunu. Ať mi ti, kteří tyto lži šíří, ukážou ty peníze. Neexistují žádné z Ruska ani od nikoho z Ruska ani od lidí napojených na Rusko. Máme transparentní účty na webu, nad rámec toho, co nám stanovuje zákon.
Co se týče firmy mého tatínka, mluvili jsme spolu o tom. Samotného tátu to moc mrzí, pokoušel se ji likvidovat už v roce 2013, bohužel sehnat plné moci z Ruské federace není jednoduché a jedna z nich nebyla uznána českými úřady. Jsme schopni vše doložit. Navíc je firma 15 let mrtvá – bez ekonomické aktivity. Společníky táta deset let neviděl. Byl to podnikatelský záměr, ze kterého sešlo. Víc za tím není. Žádné napojení neexistuje.
Váš otec má také podnik Pivní lázně, který se nachází v domě vlastněném sestrou bývalého ruského gubernátora Dálného východu Sergeje Darkina, který má být podle portálu Voxpot napojený na ruský organizovaný zločin. Co můžete uvést k tomuto faktu?
V té budově, kde sídlí Pivní lázně, podnikali dávno před tím, než byla koupena rodinným příslušníkem pana Darkina. V roce 2012 byla podepsána nájemní smlouva a v roce 2015 došlo ke koupi. Ani já, ani nikdo z mé rodiny nemáme nic co dočinění s rozhodnutím majitele té budovy. Podnik je tam v nájmu a neřídí se tím, kdo budovu zrovna vlastní. Každopádně mě mrzí ty pomluvy, že jsme financováni z Ruska. Já měl pro Kreml vždy jediný vzkaz, a to ať vypadne z Ukrajiny.
Pojďme přejít k programu. Jedním z hlavních bodů je apel na duševní zdraví. Na co se hodláte zaměřit?
Spojím to s tím, jak bychom chtěli, aby byla mladá generace v Česku vnímána – rozhodně by měla mít větší prostor. Mnoho mých vrstevníků (Danielovi Krutému je 18 let, pozn. red.) má politice co nabídnout. Je proto nutné dát signál, že společnost vnímá, o čem mladí lidé přemýšlejí. Dobrým krokem je v této souvislosti nastavení volebního práva od 16 let.
ČTĚTE TAKÉ: Pekarová se vysmála Schillerové. Odvolání z čela Sněmovny? Neumí ani napsat mé jméno
V této otázce duševního zdraví se také chcete věnovat školství. Jaká slabá místa zde spatřujete?
Například 70 procent škol nemá svého psychologa, financování těchto pozic je velký problém. Nově se toho chopí samosprávy, což mi osobně dává smysl. Možností, jak více podporovat tyto podpůrné profese, je třeba slučování malých škol. Nedojde k zániku budov, ale k přesunu právnických osob do větších celků, aby mohlo dojít třeba ke sdílení dat. Inovativním nápadem jsou také takzvané týmy duševního zdraví.
Bylo by rovněž fajn otevřít dveře neziskovému sektoru, abychom studenty připravili na to, co je čeká. Ve školách by se také mělo učit, jak funguje algoritmus sociálních sítí. Stejně jako se žákům prezentují fyzikální zákonitosti, by měli učitelé hovořit o tomto algoritmu, který je obrovským spouštěčem duševních problémů.
Máte v programu rozšíření sítě dětských psychologů a psychiatrů, současně však hovoříte o slučování škol a škrtech. Jak tedy posílit efektivitu této sítě odborníků?
Nejsem odborník na vzdělávání doktorů, ale podle řady dat se jedná o neatraktivní obor na lékařských univerzitách. Jde také o investice do nemocničních budov, v nichž sídlí oddělení dětské psychiatrie. Jasně, mříže na oknech mají zajistit bezpečnost pro pacienty, ale ty objekty jsou polorozpadlé a v dezolátním stavu. Ani zaměstnancům ani mladistvým se tam nemůže líbit. I to by mělo být součástí zatraktivnění oboru, k čemuž musíme směřovat. Ve výsledku je mnohem levnější předejít rozvinutí psychické nemoci již v útlém věku.
Zůstaňme u zaměření na mladší generaci. Jak byste oslovili tu její část, která žije v sociálně slabších lokalitách a má třeba pocit, že se o ně stát nezajímá?
Je důležité si uvědomit, že v Česku máme strukturálně vyloučené lokality, které se potýkají s obrovskou mírou chudoby, děti v nich nedokončují docházku na základních školách. Brzy zveřejníme Národní plán boje a prevence proti chudobě, v němž představíme kroky, které by měly přispět ke snížení neúspěšnosti ve vzdělávání a k většímu zapojení dětí do kolektivu. Jedním z konkrétních opatření je třeba i zajištění obědů zdarma pro žáky, jejichž rodiče čerpají přídavek na dítě. Funguje to již v Jižní Koreji nebo v USA. Tuto možnost u nás čerpá zatím asi 30 tisíc studentů, což je však málo v porovnání s tím, že přídavky se týkají okolo 300 tisíc dětí. Pomoc má skvělé výsledky – podle dat došlo k omezení absencí a zlepšilo se i fyzické zdraví žáků.
Namísto fast foodu dostanou teplý oběd se salátem. Z jihokorejských škol hlásí dokonce i zlepšení chování a prospěchu. Je rok 2024 a stále je to velké téma, tomu nerozumím. Měla by panovat společenská shoda, že segregace škol je špatná. Mělo by dojít k základnímu rozložení do vyvážených kolektivů.
Bavíme se o vyloučených lokalitách. Jak ale oslovit mladé, kteří například nastoupili do autoprůmyslu a za 10 let se mohou cítit, že stát jim podkopává nohy, a tím pádem se od něj začnou odklánět?
Pokud rozvrstvíme společnost podle kritéria, jak moc lidé věří v demokracii, významným faktorem je chudoba v dané oblasti. Proto chystáme obsáhlý plán. Tyto lidi nesmíme nechat padnout, nemohou mít pocit, že se na ně někdo vykašlal. Za současné vlády se zdvojnásobil počet domácností, které mají vyšší výdaje než příjmy, což potvrzují i data PAQ Research z období 2021 až 2024. Je nutné, aby fungovala záchranná síť – v Česku evidujeme statisíce exekucí. Systém je bohužel nastaven tak, že když více pracujete a snažíte se dluhy splatit rychleji, ztratíte nárok na sociální dávky a dostanete méně. To je naprosto demotivační. Člověk pak raději zamíří do šedé ekonomiky, jelikož i když se snaží napravit chyby, má pocit, že stát ho chce vyšťavit a ubít k smrti. Toto nesmíme dopustit, souvisí to s důvěrou v demokracii.
Musíme dbát na to, aby se o naše nejbližší měl v tomto státě kdo v budoucnu postarat.
S jakými parlamentními i mimoparlamentními stranami byste si uměli představit spolupráci?
Hodláme oslovit všechny kromě extremistů a komunistů. Nemá smysl chodit do kruhů SPD nebo KSČM. Pochybuji také, že předseda ANO Andrej Babiš by akceptoval byť jen polovinu našeho programu. Naopak si myslím, že některá ze stran současné vládní koalice by za takovou spolupráci byla ráda.
Už vás někdo z těchto stran oslovil?
(dlouhé mlčení) Ne. (smích) Šlo čistě o krajské volby. Obdrželi jsme pozvání ke spolupráci v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji, ale bylo to spíše spontánní rozhodnutí místních buněk než organizovaný přístup. Nakonec jsme ale nekandidovali.
Jste mladé hnutí. Máte ale co nabídnout i těm nejstarším?
Můžeme jim nabídnout komplexní důchodovou reformu. Nejde jen o pilíře, ale i o neformální péči. Je mi líto, že se diskuze o tomto tématu zúžila na to, zda babička dostane tisícovku nebo dvě. Když vám odejde zdraví, jsou vám peníze navíc k ničemu. Mělo by dojít k rozšíření sociálních služeb, tedy například sítě stacionářů a domovů pro seniory. Do 20 let se zdvojnásobí počet lidí nad 75 let, přičemž třetina z nich bude vyžadovat dlouhodobou péči. V současnosti se nemá kdo o tyto lidi postarat. Chceme dát lidem najevo, že to hodláme řešit a zabránit tomu, aby se o ně museli starat jen jejich blízcí.
Dlouhodobě se stará o své rodiče 800 tisíc žen, převážně žen. Hraje to pak roli v rozdílu mezi platovým ohodnocením podle pohlaví – žena se stará o svého rodiče, má poloviční úvazek a bere směšný příspěvek na péči. Musíme dbát na to, aby se o naše nejbližší měl v tomto státě kdo v budoucnu postarat. Pokud nejste v ohrožení života a propustí vás nemocnice, není vám příjemné celý den sedět a nemít život. Proč těmto lidem nenabídnout programy v domovech důchodců? Proto je třeba zvýšit kapacity a nabídnout různé možnosti i starším.
Stejně jako zajišťuje vaši bezpečnost venku na ulici policie, musí v prostoru internetu operovat někdo podobný.
V programu dbáte na rozvíjení technologií a digitalizaci. Jak si představujete volby on-line?
Inspirovali jsme se v Estonsku, kde to funguje plošně. Byť se jako u každých voleb objeví občas podezření na neplatné hlasy nebo pochybení – což ale nevybočuje z obvyklých údajů v Česku –, jde podle mě o skvělou věc. Mohli bychom nalézt shodu. Mluvil o tom i expremiér Babiš ve své knize O čem sním, když náhodou spím, takže doufám, že sní i nadále a tento návrh by podpořil (Babiš chválí elektronickou volbu v Estonsku na stránce 32, pozn. red.). Nemusíme vymýšlet nic nového. Stačí zajet do Estonska a doptat se, jak celý koncept funguje. Také ve Francii mohou lidé volit v prezidentských volbách touto cestou, ovšem pouze v případě, že pobývají v zahraničí.
Jak hodnotíte působení posledních dvou vlád?
Jsou si v ledačems podobné. Obě jsou populistické a ani jedna z nich nedokázala mít budoucnost na prvním místě. Dopustily se i obrovské chyby, když se domluvily na zrušení superhrubé mzdy, což považuji za faktické vypnutí pravidel o rozpočtové odpovědnosti a jejich znásilnění. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si teď stěžuje, že nemá 100 miliard korun, ale rok předtím se jich vzdal. Byl to gangbang na fiskální pravidla.
V programu také máte boj proti dezinformacím, v souvislosti s tím hovoříte i o úřadu, který by na tyto věci dohlížel. Jaké by byly úkoly takového orgánu?
Vycházíme ze situace, kdy se kyberprostor stal bojištěm mezi demokratickými hodnotami a vlivovými silami, které mají za cíl je naprosto zničit. Mluví o tom naše kontrarozvědka i odborníci na sociální sítě. Ministerstvo vnitra si nechalo vypracovat analýzu ohledně naší připravenosti čelit závažné dezinformační vlně. Píše se v ní, že v současnosti neexistuje žádná kapacita na strategickou komunikaci. Jeden odbor v čele s Otakarem Foltýnem na úřadě vlády nestačí.
Hlavní náplní námi navrhovaného úřadu je například mapování konfliktního prostředí. Nevíme, kde dezinformace vznikají, bojujeme proti neviditelnému nepříteli. Proto je nutné velmi podrobně mapovat veřejné diskuze a sociální sítě. Stát musí vědět, co se děje. Stejně jako zajišťuje naši bezpečnost venku na ulici policie, musí v prostoru internetu operovat někdo podobný.
Úřad bude zadávat reklamu a průzkumy, snažit se co nejlépe komunikovat témata, na nichž je postavena naše ústava, mapovat konfliktní prostředí a identifikovat závažné dezinformační vlny. Něco takového nám zde strašně chybí. Pokud by se nyní spustil multivektorový útok podobného typu – pomocí technologie deepfake by třeba došlo ke zneužití řady politiků – a uvěřilo tomu byť jen jedno procento populace, máme 100 tisíc naštvaných lidí v ulicích. Jde o obrovské riziko, které si neuvědomujeme. Bez metodické koordinace mezi resorty jsme bezbranní.
Někteří lidé by ale namítli, že zde mluvíte o něčem, co může připomínat „velkého bratra“, a že zakládáte ministerstvo pravdy. Jak byste jim vysvětlili význam takového úřadu?
Záměrně jsem nemluvil o blokacích webů, jelikož to považuji za jeden z těch horších způsobů boje proti dezinformacím. A ministerstvo pravdy? Orgánem, který určuje, co je a co není pravdou ve fyzickém světě, je soud – a úplně stejné by to mělo být i v kyberprostoru. Námi představený úřad by tedy neměl pravomoc blokovat konkrétní věci, jelikož by takový krok vyžadoval dvoustupňový test prostřednictvím soudu. Bylo by nutné posílit justici, ale vstupujeme do nového věku a doby, kdy žijeme ve dvou světech současně. Z toho důvodu musí stát vybudovat infrastrukturu pro digitální věk a prostor.
Určitě se ozve podobná kritika z řad opozice Andrej Babiš a spol. My bychom ale riziko těchto hrozeb komunikovali velmi opatrně a možná i trochu emočně. Připomínám, že úřad jsme nazvali Národní bezpečnostní centrum pro ochranu demokracie, a jestli si pan Babiš nepřeje ochranu demokracie, tak k tomu asi není potřeba víc říkat. Ale vzhledem k jeho slovům, že Ústavní soud je součástí nové totality, je nejspíš pochopitelné, že mu to vadí.
Přečtěte si i jiné rozhovory s europoslanci či jinými politiky
- Trump může na Rusy poslat i vojáky, podporu Ukrajiny se s ním pokusme zobchodovat, řekla Gregorová
- Ostatní koaliční strany nám říkají, že je ODS válcuje, uvedl Stanjura. Vládu s ANO označil za sci-fi
- Svět je dnes nebezpečnější než za studené války, říká místopředseda ukrajinského parlamentu
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Volby 2025? Ambicí Spolu je být první, určitě ale nevyhrajeme o parník, řekl Stanjura
