Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský dorazil do Kyjeva
Situace je nyní mnohem nebezpečnější než za studené války. Svět totiž tehdy takto rozsáhlou válku nevedl. Exkluzivně pro CNN Prima NEWS to v Kyjevě řekl místopředseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Kornijenko. Podle něj jsou ale Ukrajinci odolní a sílu jim dodává fakt, že se ve válce proti okupantům hraje o existenci jejich svobodného státu. Kornijenko se v rozhovoru svěřil rovněž se svými osobními pocity, jak prožívá skutečnost, že od počátku Putinovy invaze už uplynulo více než 1 000 dnů.
Před několika dny uplynulo výročí 1 000 dní od začátku plnohodnotné války na Ukrajině. Jaké jsou vaše pocity ohledně překročení tohoto smutného výročí?
Mám z toho smíšené pocity. Na jednu stranu to znamená, že jsme prožili více než 1 000 dní utrpení, masakrů a každodenních špatných zpráv o ztrátách našich nejlepších bratrů a sester, o ztrátách našich území. Ale za těch 1 000 dní jsme také zažili dost malých i velkých vítězství. Za jedno z největších považuji to, že jsme za celou tu dobu nepadli. A že stát budeme i nadále.
ČTĚTE TAKÉ: Strašením o jaderném útoku Putin oslabuje svou pozici, míní Mikulecký. Rusko sám žene do kouta
Je však důležité si uvědomit, že nebojujeme 1 000, ale zhruba 3 900 dní. Je to 10 let válčení. Pro mě je oněch 10 let čtvrtina života. Prvních 10 let svého života jsem byl dítě. Dalších 20 let jsem žil normálním životem, ale posledních 10 let žiji ve válce. Když o tom začnu přemýšlet takto, je mi smutněji.
Oranžová revoluce na Ukrajině: Promarněná historická šance a předehra Euromajdanu
Od oranžové revoluce na Ukrajině uplynulo 20 let. I když tyto protesty měly podobný cíl jako Euromajdan – tedy zbavit Ukrajinu proruského směřování – v mnoha ohledech se od událostí z let 2013 až 2014 lišily. Oranžová revoluce se totiž obešla bez krve i bez zásahu ruské armády. Přesto počátek politických změn z listopadu 2004 nakonec skončil daleko za očekáváním. Oranžová vlna se odplavila s podobnou rychlostí, jako když přišla. Budoucí ruské agresi zabránit nedokázala.
Co nám ale pomáhá, je odolnost našeho národa, odolnost Ukrajinců a našich bratrů a sester v zákopech. Jeden z mých spolupracovníků je nyní v zákopech. Šel tam dobrovolně. Stejně tak můj bratranec, ten do armády vstoupil už v roce 2016. Celou dobu si píšeme nebo voláme, abych věděl, jak se mu daří a jak to na bojišti vypadá. Abych to nějak uzavřel, válka se stala součástí našeho každodenního života.
Když mluvíte o odolnosti ukrajinského lidu, není nyní těžší udržet vojáky a obyvatele nadále motivované bojovat proti Rusům se stejným nasazením?
Pro nás je to existenční válka. Tak to každý chápe. Můžete se snažit žít a namlouvat si, že se vás válka netýká. Že tady není. Pro lidi, kteří žijí třeba v Poltavě nebo Dnipru, je bojová linie 150 nebo 200 kilometrů daleko. Nicméně v budoucnu se může přiblížit. I pro lidi žijící v malých vesnicích například v Žytomyrské oblasti uprostřed lesů se válka přibližuje. Každou noc slyší nad hlavami drony a rakety. Zdrojem naší odolnosti je pochopení, že v této válce jde o existenci našeho státu. Za každého navíc bojuje jeho blízký přítel, kolega nebo někdo z rodiny. A lidé cítí potřebu jim pomoci.
Jedno z poselství našich bratrů a sester na bojišti zní, že je třeba dál vést svůj život. Musíme se starat o děti, podnikat, dělat vědecké pokroky. Musíme vstoupit do EU a NATO. Jsme povinni se o to snažit, aby masakry a ztráty na životech našich lidí nebyly zbytečné.
V posledních dnech přišly i dobré zprávy. Německo pošle Ukrajině čtyři tisíce dronů Mini-Taurus a USA konečně povolily Ukrajině použít střely ATACMS i ostřelování ruského území. Považujete je za zbraň, která může změnit průběh války?
Na získání raket ATACMS a souhlasu s jejich použitím k úderu na Rusko jsme pracovali asi tři roky. Jen Bůh a můj tým ví, kolikrát jsem vyslovil větu: „Rakety dlouhého doletu, prosím, pošlete nám rakety dlouhého doletu.“ Opakoval jsem ji kongresmanům, europoslancům i poslancům z Velké Británie a Německa. Nezbývá než doufat, že způsobí nějakou změnu na bojišti.
Zároveň prezident Volodymyr Zelenskyj před měsícem představil svůj plán, jak dosáhnout vítězství. Řekl, že v tak rozsáhlé válce nelze zvítězit díky nějaké zázračné zbrani. Jeho plán je komplexní a zbraně jsou jeho součástí. Musíte si uvědomit, že jde o systém více kroků, které Ukrajině ve finále dodají další sílu a zároveň do Ruska vyšlou vzkaz, že se Západ nebojí.
ČTĚTE TAKÉ: Trump je silnější než Putin, řekl Zelenskyj. Zastavení podpory od USA by prý znamenalo konec
Jeho součástí je zajištění stabilního a bezvýpadkového zásobování našich jednotek zbraněmi, municí a dalšími zásobami. Jde také o to, posílit naši ekonomiku, aby byla stabilnější. Je to zkrátka systém více opatření. Zní to, jako v některých pohádkách – nikdy nevíte, co bude tou poslední kapkou, díky které bude hrdina moci zabít i tu největší příšeru.
Nezmínil jste se o jedné věci, kterou západní experti zdůrazňují – Ukrajině chybí vojáci. Myslíte si, že je možné, aby na Ukrajině bojovali vojáci NATO? Vyjednáváte o tom?
Samozřejmě, že žádáme naše spojence, aby nás jakýmkoli způsobem podpořili. Ale to záleží na Severoatlantické alianci. Jsme velmi vděční za veškerou pomoc, kterou nám NATO poskytuje, a to v podobě konzultací, technické pomoci, zvyšování interoperability a samozřejmě výcviku našich jednotek mimo Ukrajinu. O vyslání jednotek NATO rozhodují členské země. Chápeme, že se jedná o politické rozhodnutí.
Ukrajinci znovu využili svolení Západu. Britské rakety zasáhly cíl přímo v Rusku, píší média
Ukrajinská armáda ve středu ráno vyslala kolem dvanácti britsko-francouzských raket dlouhého doletu Storm Shadow na ruskou Kurskou oblast. Nejdříve to tvrdily ruské kanály na sociálních sítích, vzápětí o události informovala i média s odvoláním na nejmenovaného západního představitele. Ukrajinská strana zatím úder nekomentovala. Kyjev zřejmě naplno využívá povolení západních zemí k ničení cílů na ruském území.
Proto je v tuto chvíli (rozhovor vznikl v pátek odpoledne, pozn. red.) předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na cestě na Parlamentní shromáždění NATO v Montrealu. Tam bude jménem ukrajinského parlamentu a lidu žádat, aby Severoatlantická aliance rozhodla o oficiálním pozvání země ke vstupu do NATO. Nyní platí politika „otevřených dveří“, ale i za otevřenými dveřmi můžete zůstat stát velmi dlouho. Abyste skutečně mohli projít dovnitř, potřebujete pozvání.
Ve čtvrtek Rusko zasáhlo město Dnipro novým typem balistické rakety středního doletu. Kreml podle informací The Washington Post asi 30 minut před útokem informoval Spojené státy, že se chystá tuto raketu použít. Nezní vám tyto zprávy jako z dob studené války?
Myslím, že dnes je situace mnohem horší než za studené války. Říkalo se jí „studená“, protože jsme jako svět nevedli žádné velké války. Byly nějaké lokální – jako ve Vietnamu, Afghánistánu, na Falklandách a tak dále, ale tak velkou válku, jakou začal Putin, jsme tehdy neměli. Proto si myslím, že dnes je svět nebezpečnější. Naštěstí máme spojence, jako je Česká republika, kteří nám velmi dobře rozumí. Ti vědí, že Rusům nelze stoprocentně důvěřovat. Mohou vás totiž obelstít.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Masivní útok Ukrajinců, exploze se ozývaly i u Moskvy. USA z obavy uzavřely ambasádu v Kyjevě
