Vladimir Putin a volby v Rusku
V Rusku se od pátku konají prezidentské volby. Ty podle očekávání zajistí Vladimiru Putinovi dalších šest let v úřadě. Hlasování, které doprovází celá řada kontroverzí, probíhá v době pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Většina potenciálních opozičních kandidátů je buď po smrti, sedí ve vězení, žije v exilu nebo jim prostě tamní úřady znemožnily kandidaturu. I proto opozice vybízí k protestům. CNN Prima NEWS nabízí přehledné informace o události, která má k označení „svátku demokracie“ skutečně daleko.
Čas
Ruské volby se uskuteční v období od pátku 15. března do neděle 17. března. Vůbec poprvé tak bude možné hlasovat ve více dnech.
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Rusky prezident Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Už koncem letošního února měli možnost volit také lidé na ukrajinských územích, která Rusko okupuje. Kyjev toto hlasování označil za nezákonné a neplatné. Spojence vyzval, aby výsledky neuznali.
Ruská média rovněž tvrdí, že v neděli se budou volby konat i v moldavském Podněstří ovládaném proruskými separatisty.
Kandidáti
- Současný prezident Ruska Vladimir Putin
- Místopředseda Státní dumy a člen strany Noví lidé Vladislav Davankov
- Kandidát Komunistické strany Ruské federace Nikolaj Charitonov
- Předseda Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij
Třemi zmíněnými protikandidáty se Moskva podle analytiků snaží vytvořit zdání konkurence. Kreml v reakci na hlasy kritizující ruskou invazi na Ukrajinu začal v posledních dvou letech postupně utahovat šrouby. Pomocí zákonů, které zavedly dlouhé tresty vězení, téměř úplně umlčel kritické hlasy v zemi.
Systém
Vladimir Putin je prezidentem od roku 2000. V letech 2008 až 2012 byl ruským premiérem, jelikož mu ústava nedovolila znovu kandidovat. Otěže tak na čtyři roky předal Dmitriji Medveděvovi. V roce 2012 si funkce vyměnili. Od té doby je Putin hlavou státu nepřetržitě. O prezidentský post se může znovu ucházet díky změně ústavy. Teoreticky může být za současných podmínek prezidentem až do roku 2036.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kreml panikaří, Rusko osvobodíme, tvrdí rebelové. Expert zmínil podmínku pro dobytí Moskvy
I když Ruská federace sama sebe považuje za poloprezidentskou republiku, jde spíše o iluzi. Téměř absolutní moc svírá ve svých rukou Putin. Na základě ústavy je velitelem ozbrojených sil, zároveň jmenuje vládu. Svou moc navíc vykonává pomocí dekretů, které jsou podřízené pouze ústavě a federálním zákonům. Jak už se ale ukázalo v minulosti, ruskou ústavu a další důležité zákony není složité změnit, pokud je to v Putinově zájmu.
Nyní je ruský prezident volen na šest let (dříve na čtyři roky). Teoreticky se hlasuje ve dvou kolech – pokud některý z kandidátů už v prvním kole nezíská přes 50 procent odevzdaných hlasů. Překonat tuto hranici Putinovi v minulosti nedělalo problém. Třeba v posledních volbách v roce 2018 obdržel v prvním kole 76,69 procenta hlasů.
Očekávání Kremlu
Putin v zemi podle průzkumů podporu mezi Rusy skutečně má, k čemuž přispívá i ovládnutí médií a soustavné potírání opozice. Sebevědomí Kremlu rozhodně neschází. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov předpověděl, že současný vládce získá přes 90 procent hlasů.
Protesty
Volby se konají krátce po smrti Alexeje Navalného – nejvážnějšího Putinova oponenta, jenž zemřel v únoru za nevyjasněných okolností v ruském vězení za polárním kruhem. Ještě krátce před svou smrtí vyzýval k protestním akcím. Jeho manželka Julija Navalná požádala Rusy, aby v neděli ve 12 hodin přišli všichni najednou do volebních místností projevit nesouhlas s Putinovým režimem. Moskevská prokuratura již zájemcům o zmíněnou formu protestu pohrozila pětiletým vězením.