Vladimir Putin a volby v Rusku
V Rusku se od pátku konají prezidentské volby. Ty podle očekávání zajistí Vladimiru Putinovi dalších šest let v úřadě. Hlasování, které doprovází celá řada kontroverzí, probíhá v době pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Většina potenciálních opozičních kandidátů je buď po smrti, sedí ve vězení, žije v exilu nebo jim prostě tamní úřady znemožnily kandidaturu. I proto opozice vybízí k protestům. CNN Prima NEWS nabízí přehledné informace o události, která má k označení „svátku demokracie“ skutečně daleko.
Čas
Ruské volby se uskuteční v období od pátku 15. března do neděle 17. března. Vůbec poprvé tak bude možné hlasovat ve více dnech.
Už koncem letošního února měli možnost volit také lidé na ukrajinských územích, která Rusko okupuje. Kyjev toto hlasování označil za nezákonné a neplatné. Spojence vyzval, aby výsledky neuznali.
Ruská média rovněž tvrdí, že v neděli se budou volby konat i v moldavském Podněstří ovládaném proruskými separatisty.
Kandidáti
- Současný prezident Ruska Vladimir Putin
- Místopředseda Státní dumy a člen strany Noví lidé Vladislav Davankov
- Kandidát Komunistické strany Ruské federace Nikolaj Charitonov
- Předseda Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij
Třemi zmíněnými protikandidáty se Moskva podle analytiků snaží vytvořit zdání konkurence. Kreml v reakci na hlasy kritizující ruskou invazi na Ukrajinu začal v posledních dvou letech postupně utahovat šrouby. Pomocí zákonů, které zavedly dlouhé tresty vězení, téměř úplně umlčel kritické hlasy v zemi.
Systém
Vladimir Putin je prezidentem od roku 2000. V letech 2008 až 2012 byl ruským premiérem, jelikož mu ústava nedovolila znovu kandidovat. Otěže tak na čtyři roky předal Dmitriji Medveděvovi. V roce 2012 si funkce vyměnili. Od té doby je Putin hlavou státu nepřetržitě. O prezidentský post se může znovu ucházet díky změně ústavy. Teoreticky může být za současných podmínek prezidentem až do roku 2036.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kreml panikaří, Rusko osvobodíme, tvrdí rebelové. Expert zmínil podmínku pro dobytí Moskvy
I když Ruská federace sama sebe považuje za poloprezidentskou republiku, jde spíše o iluzi. Téměř absolutní moc svírá ve svých rukou Putin. Na základě ústavy je velitelem ozbrojených sil, zároveň jmenuje vládu. Svou moc navíc vykonává pomocí dekretů, které jsou podřízené pouze ústavě a federálním zákonům. Jak už se ale ukázalo v minulosti, ruskou ústavu a další důležité zákony není složité změnit, pokud je to v Putinově zájmu.
Nyní je ruský prezident volen na šest let (dříve na čtyři roky). Teoreticky se hlasuje ve dvou kolech – pokud některý z kandidátů už v prvním kole nezíská přes 50 procent odevzdaných hlasů. Překonat tuto hranici Putinovi v minulosti nedělalo problém. Třeba v posledních volbách v roce 2018 obdržel v prvním kole 76,69 procenta hlasů.
Očekávání Kremlu
Putin v zemi podle průzkumů podporu mezi Rusy skutečně má, k čemuž přispívá i ovládnutí médií a soustavné potírání opozice. Sebevědomí Kremlu rozhodně neschází. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov předpověděl, že současný vládce získá přes 90 procent hlasů.
Protesty
Volby se konají krátce po smrti Alexeje Navalného – nejvážnějšího Putinova oponenta, jenž zemřel v únoru za nevyjasněných okolností v ruském vězení za polárním kruhem. Ještě krátce před svou smrtí vyzýval k protestním akcím. Jeho manželka Julija Navalná požádala Rusy, aby v neděli ve 12 hodin přišli všichni najednou do volebních místností projevit nesouhlas s Putinovým režimem. Moskevská prokuratura již zájemcům o zmíněnou formu protestu pohrozila pětiletým vězením.
