Všichni Arméni bojují srdcem. Třetí příměří trvalo 45 minut, popsal Avetisjan

„V neděli bylo potřetí domluveno příměří a v pondělí ráno už potřetí Ázerbájdžán s Tureckem příměří porušily. Poprvé trvalo tři minuty, 18. října pět – šest minut a třetí příměří trvalo zhruba 45 minut,“ popsal Gevorg Avetisjan. Obě znepřátelené strany se totiž tento měsíc za ruského zprostředkování dohodly na dvou předchozích příměřích, která nedodržovaly.

Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP v pondělí ráno obvinilo arménské síly z ostřelování města Terter, ležícího severovýchodně od Karabachu, a okolních vsí. Ministerstvo obrany neuznávané karabašské republiky, ovládané arménskými separatisty, to popřelo, a naopak si stěžovalo, že nepřátelské dělostřelectvo střílelo na arménské pozice na různých úsecích fronty.

Nečekali válku v době pandemie

Podle Avetisjana ve válce stojí malá Arménie, která má tři miliony obyvatel, proti desetimilionovému Ázerbájdžánu, osmdesátimilionovému Turecku plus desítkám tisíc teroristů z Islámského státu. „Malá Arménie bojuje proti světovým teroristickým tandemům.“

V pořadu Interview uvedl, že Arméni válku čekali, protože Turecko s Ázerbájdžánem v posledních měsících hodně tvrdě komunikovaly s Arménií a vyhrožovaly. Válku ale nečekal v době koronaviru. „Arménská vláda říkala, že válka bude, ale ne teď s pandemií. Oni sami nezačnou, protože budou proti svým národům. A tak byli Arméni překvapení, když zrovna v nejhorší době začala,“ popsal Gevorg Avetisjan.

Všichni synovci válčí

Na místě má příbuzné a všichni jeho synovci i syn jeho bratrance válčí. „Jeden z nich teď leží těžce zraněný v nemocnici, má poraněnou nohu a ruku. Všichni šli bojovat dobrovolně, nikdo nechce utéct nebo se schovat, naopak. Vláda je zatím brzdí, aby je mohla ozbrojit a vycvičit, aby byli trochu zkušení. Oni bojují srdcem,“ vysvětlil rodilý Armén.

Současný střet se rozhořel 27. září a je nejvážnější za více než 25 let. Úřady neuznávané karabašské republiky hlásí 974 zabitých vojáků a 37 civilistů. Ázerbájdžán své vojenské ztráty neuvádí, úřady ale tvrdí, že při ostřelování přišlo o život 65 civilistů a tři stovky jich utrpěly zranění. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina si boje vyžádaly již skoro 5 000 mrtvých.

Gevorg Avetisjan přišel do Česka v roce 1995, zhruba rok po válečném konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, a tak napjatě pozoruje, jak se tam situace v současné době vyvíjí. „Od rána až dlouho do noci se dívám na televizi a hledám nové informace, tak teď žije každý Armén. Bereme to jako naši válku. Neexistuje Armén, který na ni nemyslí,“ vysvětlil.

Koronavirus ani válka se na prodeji Marlenky nepodepsaly

Ve Frýdku Místku vybudoval firmu Marlenka, která ročně vyveze z Česka 2,5 milionů dortů a zaměstnává skoro 300 lidí. Momentálně má 51 zemí, kam dorty vyváží. Mezi nimi je i Arménie, kam začal prodávat loni v létě. „Jeden partner chtěl naše dorty vyvážet do Arménie, ale já jsem si říkal, že to je hloupost, že je každý peče doma. Je to náš národní koláč. Každý ho tam umí udělat a každý si myslí, že jeho je ten nejlepší. Říkal jsem, že bude krachovat,“ vyprávěl v pořadu Avetisjan.

„On říkal, ať se nebojím, že v Arménii o Marlence slyšeli, že je to brand České republiky. Arméni jsou patrioti. Jakmile něco jejich má někde jméno, tak oni jsou hrdí. Pokusili jsme se tam tedy vyvézt a vyšlo to zázračně. Od té doby tam pravidelně vyvážíme,“ dodal s tím, že válka v Arménii se na jeho byznysu zatím nepodepsala.

Stejně tak pandemie koronaviru nepoznamenala celkovou tržbu. „Zatím ze zahraničí pokles nemáme, naopak máme výdělek oproti loňskému roku o jedenáct procent vyšší, to je zajímavé,“ uvedl Gevorg Avetisjan s tím, že 95 procent ingrediencí na dorty kupuje v Česku a med má z Tater ze Slovenska.

Rozhovor Lucie Hrdličkové s Gevorgem Avetisjanem si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Castboxu a dalších platformách.