Padesátitisícové ukrajinské město Ochtyrka je ruskými vojáky pravidelně ostřelováno od čtvrtečního rána 24. února. Nachází se v Sumské oblasti, jen 50 kilometrů od ruských hranic. „V sobotu u nás při dělostřeleckém ostřelování zahynulo šest civilistů,“ vypráví Jelizaveta Akymenková, 21letá studentka Vysoké školy báňské v Ostravě. Již v pátek v Ochtyrce zemřela po ostřelování mateřské školky sedmiletá holčička.
„Ve městě bydlí rodiče a sestra, nemají šanci se odtamtud dostat. Proto chci být alespoň u organizování humanitární sbírky pro Ukrajinu,“ říká studentka nad krabicí s léky.
V referendu z 1. prosince 1991 hlasovalo více než 90 procent obyvatel Ochtyrky pro nezávislost Ukrajiny. Teď jim chce třicetiletou svobodu násilím sebrat Vladimir Putin. „Protože město leží nedaleko ruských hranic, bylo obklíčeno již ve čtvrtek ráno. Rodiče s mladší sestrou a babičkou jsou od té doby schovaní ve sklepě panelového domu. Dělostřelectvo už několik paneláků zasáhlo, máme na 300 zraněných civilistů a asi třicet mrtvých,“ vypráví Jelizaveta Akymenková, 21letá studentka ostravské Vysoké školy báňské – Technické univerzity.
Následky dělostřeleckého ostřelování Ochtyrky
Padesátitisícové město Ochtyrka lze na mapě najít 100 kilometrů západně od Charkova. V sobotu 26. dubna tam zahynulo 6 lidí a 55 dalších civilistů bylo zraněno. Informaci předal médiím tamní starosta Pavel Kuzmenko. „Nejhorší byl pátek, kdy dělostřelectvo zasáhlo jednu místní školku. Dvě děti byly vážně zraněny a sedmiletou holčičku už se nepodařilo zachránit,“ lituje Akymenková. Na dětskou oběť se slzami v očích myslí nejen Ochtyrka, ale stává se i symbolem celé krvavé ruské agrese. Generální prokuratura proto v sobotu zahájila trestní stíhání kvůli porušení norem válečného práva a válečných zvyklostí.
„Upřímně soucítíme s rodinou dívky. Pachatelé budou potrestáni! Žalobci dokumentují všechny trestné činy a pachatelé se budou muset zodpovídat za každý z nich,“ stojí v prohlášení ukrajinské Generální prokuratury.
„Co vím od našich, tak město je obklíčené. Rodiče se sestrou a dalšími příbuznými se nemají šanci dostat ven,“ líčí studentka. Z Ochtyrky je to na první hraniční přechod s Polskem u Hrubieszówa asi 900 kilometrů. „Když už by se nějak probili z města, kdekoliv cestou je mohou Rusové bombardovat anebo narazí přímo na tanky. Zatím je po ně asi bezpečnější zůstat ve sklepě.“
Vlak pro Ukrajinu
„Všude lítají bomby, nikdo v Ochtyrce neví, co má dělat. V nemocnici docházejí místa pro zraněné, chybí i potraviny, někteří sousedé prý trpí hlady,“ reprodukuje Jelizaveta Akymenková, co hlásí z domoviny rodiče. „Obchody jsou otevřené dvě hodiny denně a moc se toho nedá koupit.“ Rusové už jednou ukrajinskou Ochtyrku uvrhli do hladomoru, v letech 1933 až 1934 ve městě zemřelo hlady 2 750 lidí. Ukrajinský hladomor vyvolaný nekompetentní sovětskou vládou tehdy celkově zabil 3 až 6 milionů obyvatel Ukrajiny.
Dívka je zoufalá. Domů se měla vrátit jako marketingová specialistka s diplomem z Vysoké školy báňské, Rusové se ovšem její rodné město rozhodli rozstřílet. Jelizaveta alespoň pomáhá s humanitární sbírkou pro Ukrajinu, která se rozběhla na nádraží v Ostravě-Kunčicích. Dary se přijímají denně od 8:00 do 19:00 hodin, akce dostala název Vlak na Ukrajinu (telefon 721 134 987). „Ostraváci přinášejí léky, spacáky, hygienické potřeby a další potřebné věci. První vlak už na Ukrajinu odjel, teď sbíráme materiál pro další soupravu,“ informuje studentka.
Putin rozpoutal i občanskou válku
Jelizaveta si je vědoma, že zrovna tahle sbírka se k rodičům nemá šanci dostat. Z Ostravy je to do Ochtyrky 1 500 kilometrů, vzdálenost přitom není hlavní problém. V cestě stojí ruské tanky. „Proto se na sídlišti, kde bydlíme, ozbrojují i sedmnáctiletí kluci,“ vypráví. Vyrábějí zápalné láhve a chystají se k případnému boji v ulicích města.
Válka na Ukrajině
Většina obyvatel Ochtyrky mluví rusky a je hrdá na to, že město bylo již v raném středověku součástí staroslavné Kyjevské Rusi. „Rodiče doma mluví rusky, to je v našem městě úplně normální. Nezáleží na tom, kdo mluví ukrajinsky a kdo rusky,“ popisuje soužití v rodišti.
Svým způsobem tak Putin vyvolal i občanskou válku, rusky mluvící vojáci zabíjejí rusky hovořící domorodce. „Je to strašné. Nevím, co k tomu dál říct,“ dodá studentka Jelizaveta. A raději se pustí do práce, aby rozptýlila smutek. Jistý ostravský lékárník právě přinesl pořádný balík léků a zdravotního materiálu.
Jelizavetě pomáhá i další ukrajinská studentka, Anastazia Kravčuková z Kyjevské oblasti. „Tam, kde bydlím, zatím Rusové nedošli. Maminka s mladším bratrem čekají, co bude, otce už nemám. Je to jako ticho před bouří, nikdo neví, kdy přijedou tanky, musí to být strašné takto čekat.“
Obě dívky se nicméně shodují na dobrém konci této strašné války: „Vyhrajeme. Máme odvážné vojáky, silnou armádu a doufáme, že nám nakonec pomůže NATO.“
