Potíže s hypotékou bude mít každá osmá domácnost
Rostoucí úrokové sazby u hypotečních úvěrů v kombinaci s přehřátým trhem rezidenčních nemovitostí vytvořily smrtící koktejl pro řadu českých domácností. Ke snížení nákladů na bydlení na úroveň před vypuknutím pandemie koronaviru už nestačí jen dávat při nákupu přednost menším bytům. Alespoň ne v hlavním městě.
Měsíční splátka průměrné hypotéky v červenci už převýšila 23 tisíc korun, průměrná nabídková sazba u hypotečních úvěrů totiž vystoupala na 6,24 procenta, vyplývá z aktuálních dat Fincentra Hypoindexu. Jenže ne všude stačí k pořízení vlastního domu nebo bytu vzít si úvěr ve výši 3,5 milionu korun.
Na splátku průměrné hypotéky už padne přes 23 tisíc. Kdy úvěry na bydlení zlevní?
Průměrná nabídková úroková sazba u hypotečních úvěrů se přehoupla přes šestiprocentní hranici. Úvěry na bydlení jsou tak nejdražší za posledních 13 let. Nově složená bankovní rada České národní banky by mohla být garantem, že hypoteční sazby po nějakou dobu nevzrostou. Záležet ovšem bude na vývoji inflace.
Platí to zejména pro velká česká města, nejvíce potom pro Prahu. Průměrná cena 60metrového bytu v české metropoli totiž činí 9,2 milionu korun, uvedl portál Realitymix.cz. V případě, že lidé pořízení takového bytu financují za pomoci 80procentní hypotéky se splatností na 30 let, budou muset měsíčně hradit nejméně 46 tisíc korun. Jen při splatnosti o pět let kratší už měsíční splátka přesahuje 50 tisíc.
Předražený panelákový byt na periferii
A k podobným částkám se brzy přiblíží i lidé, kteří v Praze budou kupovat běžný panelákový byt. Kvůli úrokovým sazbám u hypoték, které nejspíše ještě porostou. „Bude hůře. Při průměrné sazbě hypoték 8,5 procenta, jež může být realitou již brzy, vyjde splátka běžného panelákového bytu 3+1 v Praze na 45 tisíc korun,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Do hypoteční pasti spadne ještě více Čechů. Jejich nemovitosti navíc mohou zlevňovat
Každá osmá domácnost s hypotékou bude nejspíše muset řešit, kde vezme na splátky peníze. Důvodem jsou rostoucí úrokové sazby a skokové zdražení energií. Do potíží se přitom může dostat daleko více lidí, než se dosud předpokládalo. Česká národní banka navíc odhadla, že podíl nesplácených hypoték se v krajním případě muže zdvojnásobit.
Podle něho tak Pražané s průměrným, ba i lehce nadprůměrným výdělkem ze svých čistých příjmů budou mít co dělat, aby pokryli splátku hypotéky. „A to u druhořadého bytu na městské sídlištní periferii. Právě byty na panelákových sídlištích jsou ve vyšší míře něž jiné kupovány na hypotéku,“ dodal Kovanda.
Zlevní byty a domy?
Další zdražování hypotečních úvěrů ale může mít podle Kovandy i jeden pozitivní efekt. Tím je náraz na nemovitostní cenový strop a možná i brzké otočení trendu, kdy byty a domy začnou zlevňovat. „Realitní makléři už nyní hlásí dramatické ochlazení celého nemovitostního trhu. Není se co divit. Měsíční splátka osmdesátiprocentní hypotéky na osmdesátimetrový byt po rekonstrukci v Praze překračuje už dnes 46 tisíc korun. Přitom průměrná hrubá mzda v Praze nyní činí zhruba 48 500 korun,“ nastínil ekonom možný vývoj.
Na masivnější zlevňování nemovitostí určených k bydlení si ale budeme muset počkat. Za první letošní čtvrtletí totiž domy a byty v Česku zdražily meziročně nejrychlejším tempem z celé Evropské unie, jak před pár dny informoval Eurostat. Ceny vlastnického bydlení v Česku v porovnání s prvním kvartálem loňského roku stouply o téměř 25 procent. Pokles zájmu o hypotéky však naznačuje, že poptávka po rezidenčních nemovitostech dříve či později opadne.
