reklama

Záběry z drůbežárny v Česku zachycují facky a kopance, případ šetří veterina

„Ti vynadala, vole,“ říká jeden muž druhému, který vzápětí uštědří krocanovi ránu do hlavy. Záběry z nakládky krocanů z drůbežárny na Plzeňsku zachycují brigádníky, kteří ptáky kopou, chytají za krk a hází s nimi na nakládací rampu. Vše se mělo odehrát letos na jaře, záběry zveřejnili ve středu ochránci zvířat.

reklama

„Vydržel jsem tam jen dvě hodiny, pak už jsem to psychicky nezvládal, když jsem viděl, s jakou brutalitou se tam se zvířaty zachází,“ popisuje autor videa, jehož identitu redakce zná. Video podle svých slov začal natáčet poté, co uviděl jednání ostatních brigádníků. Do konfrontace se s nimi však nepustil. „Necítil jsem se bezpečně, byli v převaze,“ říká muž, který do té chvíle neměl žádné zkušenosti s prací se zvířaty – pouze odpověděl na inzerát. „Očekával jsem, že to nebude příjemná práce, ale rozhodně jsem nečekal, že do nich budou kopat, budou je tam mlátit, budou se jim tam vysmívat.“

„Přijeli jsme na místo a čekali jsme na kamiony. Pak se šlo dovnitř, rozdělilo se to na dvě skupiny, jedna naháněla zvířata na hydraulickou zvedací plošinu, která jezdí vedle kamionu, kde jsou klece na patra, kam se cpou zvířata. Řekli mi, ať jdu s nimi na plošinu, že budeme nakládat zvířata do klecí,“ líčí autor videa, podle kterého je nikdo nezaškolil v zacházení se zvířaty. „Jediné, co mi řekli, bylo – vezmeš ji tady za křídlo a za nohu a hodíš jí do té klece,“ dodává s tím, že na místě měl být i zaměstnanec drůbežárny, který krocany pomáhal nahánět. To potvrzuje i další brigádník, který se nakládky měl také účastnit. „Oni tam do nich normálně místní (zaměstnanci, pozn. red.) kopali, protože oni útočí zezadu. Krocan na vás vyskočí zezadu, takže ho musíte odkopnout. A má to 25 kilo. Zaměstnanci tam vyskladňovali a zaučovali nás, protože my jsem to nikdy nedělali, to bylo poprvé.“

Proti tvrzení o zacházení se zvířaty ze strany zaměstnanců se však ohrazuje vedoucí provozu Pavel Zeman ze společnosti ME drůbež. „Mám tři zaměstnance. Ti nadávali brigádníkům už tenkrát, že se na krocany musí pomalu, ale koleny se na ně tlačí normálně. Za křídla je musíte brát, protože jinak by vám křídly přerazili prsty. Běžně se do nich nekope, při nakládce, když se natlačí mezi vrata, se postrčí, protože tam sami nejdou, ale nejde o ostrý kop. A za krk se také běžně nechytají,“ říká Zeman, který si podle svých slov firmu zajišťující brigádníky najal, protože měla mít s krocany zkušenost. „Většinou mám přes německou agenturu Rumuny nebo Poláky, ti jsou zběhlí, ale protože byla krize, tak mi je sem z Německa nepustili. Najal jsem si firmu, která se tím zabývá. Majitel říkal, že to dělají běžně.“

Brigádníky zachycené na videu si najala firma Tigo, která podle jednatele Miroslava Pechláta dělá nakládky drůbeže běžně. Konkrétně s krocany však do jara 2020 neměla žádnou zkušenost. „Krocany jsme tenkrát dělali poprvé v životě, vůbec jsme je nedělali předtím, protože nikdo jiný je nemá. My zacházíme se zvířaty – slepicemi, brojlery – ty nakládáme pravidelně. Ale tohle bylo mimořádné, protože sem nikdo nesměl (uzavření hranic, pozn. red.), ale kamiony byly objednané, tak jsem jim to vzal,“ vysvětluje Pechlát, podle kterého fackování zvířat v pořádku rozhodně není. Případem se nyní zabývá Krajská veterinární správa pro Plzeňský kraj.

Modřiny na mase

„Přišlo mi, že systém nakládky je hrozně brutální. Vy zvednete zvíře, které máte nacpat do klece, přitom když to zvíře stojí, je dvakrát větší než samotná klec. Jak to uděláte? Šetrně to nejde. To není žádná výjimka, děje se to běžně. Najelo tam několik kamionů, do jedné klece se měla nacpat alespoň čtyři zvířata,“ popisuje autor videa. Podle Pavla Zemana z ME drůbež se však při nakládce zvířatům nic nestalo, protože v opačném případě by obdržel zprávu z jatek. „Na jatkách kontrolují, jestli nemají zlomená křídla, jde to do Německa a já bych řekl, že jsou na nás dost přísní, protože my za to dostáváme srážky. A protože mám německého šéfa, slyšel bych to hned druhý den,“ říká Zeman.

Na možné problémy při nakládce však upozorňuje i Helena Chaloupková z katedry etologie a zájmových chovů na České zemědělské univerzitě. „Když se zvířata kamkoliv nahání, je to ve strachu a panice, je to pro ně velký stres. Někdy to asi nejde jinak, problém je ale se zvířaty, která mají bolesti a příliš se pohybovat nemůžou,“ upozorňuje Chaloupková na problematiku brojlerů, tedy zvířat šlechtěných k rychlému přibývání na hmotnosti. „Mají příliš rychlý růst, tělo a kosti jim neumožňují se normálně pohybovat. Trpí bolestmi, může dojít i ke zlomeninám kostí a zvířata s tím ještě nějakou dobu v bolestech žijí. Jak to řešit v intenzivních chovech – řešení to nemá. Tam se s nimi zachází jako s produktem, ne se zvířetem, které něco bolí. A to je špatně. Musel by se vymyslet nějaký jiný způsob s nakládáním, který by neodporoval welfare.“

O tom, že se zvířaty při nakládání není vždy zacházeno bezbolestně, svědčí podle Chaloupkové i komentářů pod videem z drůbežárny modřiny na mase. „Když si koupíte kuřecí stehna, vidíte na nich pohmožděniny, což znamená, že zvířata dostala nějaké rány ještě před zabitím,“ vysvětluje docentka z ČZU. O tom píše v komentáři i Anna Mikulenková, která byla na brigádě v brněnské drůbežárně. „Ne na porážce, kde se manipuluje se živými zvířaty (tam ostatně brigádníky ani nepouštějí, aby náhodou nepořizovali podobné záznamy), ale při balení celých kuřat jsme dostali instrukce, že nesmí být vidět podlitiny, aby se zákazník nepobouřil. Když je podlitina na zádech, tak to nevadí, protože to zákazník zjistí až doma po rozbalení. Ale nesmí být vidět, když v marketu vezmete balíček do ruky,“ popisuje.

Na otázku, proč se rozhodl video zveřejnit až nyní, jeho autor neodpověděl. Jím pořízené záběry publikovala na své facebookové stránce nezisková organizace Zvířata nejíme, která video předala i KVS pro Plzeňský kraj. „Odchyt zvířat před cestou na jatka představuje obrovskou koncentraci lidské hrubosti a zvířecího utrpení. Některým pracovníkům/brigádníkům samotné zděšení zvířat ze surové manipulace a pěchování do beden či transportů nestačí. Kopají do nich, tahají je za krky, házejí s nimi nebo je se smíchem fackují,“ komentuje video spoluzakladatelka organizace Michaela Vincourová.

Proti zacházení se zvířaty zachyceném na videu se ohradila i česká pobočka mezinárodní organizace Compassion in World Farming, která spustila petici proti intenzivním velkochovům. „Z hlediska míry utrpení a počtu zvířat jsou průmyslové velkochovy největším případem týrání zvířat na celém světě, ale kromě toho mají řadu dalších negativních dopadů. Přispívají ke klimatické změně, ztrátě biodiverzity, ničení životního prostředí a navíc jsou velkým pandemickým rizikem,“ upozorňuje Romana Šonková z CIWF.

Tagy:

Hlavní zprávy

Kubek o antivaxerech: Pronásledují i mé děti. Už chápu, proč Němci podlehli nacismu
Koronavirus

Kubek o antivaxerech: Pronásledují i mé děti. Už chápu, proč Němci podlehli nacismu

Lidé, kteří vyhrožují zastáncům vakcíny, jsou zmanipulovaní dezinformacemi podobně jako Němci v dobách nacismu. V pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS to naznačil prezident České lékařské komory Milan Kubek. Společně se stomatologem Radkem Mounajjedem se shodl, že vysoká proočkovanost populace je jedinou možností, jak se z covidové krize dostat. Proti tomu se naopak ostře ohradil lékař Jan Hnízdil. Svůj konkrétní návrh, jak s pandemií bojovat, ale nepředstavil.

Prymula se pustil do Babiše s Fialou: Naočkovat milion lidí za týden je hodně na hraně

Zvládnout podat milion dávek vakcíny za jeden týden je na hraně reálných možností, sdělil v pořadu Nový den epidemiolog Roman Prymula. Zapochyboval tak nad předpokladem iniciativy Lékaři pomáhají Česku, kterou podpořili nově jmenovaný premiér Petr Fiala (ODS) i jeho předchůdce Andrej Babiš. Ve vysílání CNN Prima NEWS zároveň upozornil na to, že novou variantu covidu omikron můžou Evropané snášet hůř než lidé v Africe.

Očkování proti covidu bude platit jen devět měsíců. Pak budete muset na třetí dávku

Ministerstvo vyzve SMS zprávou očkované jednodávkovou vakcínou Janssen, aby se přeočkovali mRNA vakcínou. Bude se to týkat lidí dva měsíce po očkování, oznámil ve čtvrtek na on-line tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle něj se od roku 2022 zkrátí i platnost očkovacích certifikátů, a to na devět měsíců. Lidem bez posilující dávky přestane certifikát platit.

Žádné Vánoce či oslovení dámy a pánové. Eurokomisařka s korektní příručkou tvrdě narazila

Velký poprask způsobila na půdě Evropské unie eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová se svou příručkou „pokynů pro inkluzivní komunikaci“. Pro představu: Dalliová například chtěla, aby řečníci nikdy neoslovovali publikum „dámy a pánové“ a o Vánocích mluvili jen opatrně, protože ne všichni jsou křesťané a slaví je stejně. Po kritice uvedla, že pokyny ještě nejsou dostatečně rozpracované.

Rozpočtová rada: Fialova vláda bude muset zvýšit daně, jen šetřením státní kasu nevyrovná

Národní rozpočtová rada kvituje ambici budoucí vlády Petra Fialy narovnat schodek veřejných rozpočtů. Nevěří ovšem, že si vystačí pouze se snižováním výdajů. Prý bude muset přistoupit ke zvýšení daní. „Je ale nutné věnovat pozornost i nerovnováze (veřejných financí) dlouhodobé,“ píše ve svém stanovisku úřad, jemuž předsedá Eva Zamrazilová.

Povinné očkování proti covidu? Zástěrka neschopnosti politiků, zlobí se německý exministr

Debata o povinném očkování proti nemoci COVID-19 se v sousedním Německu rozjela naplno. Také kvůli tomu, že ani přes stále se zpřísňující opatření se nedaří výrazně snížit základní ukazatel týdenní incidence na 100 tisíc obyvatel. Restrikce a možná povinná vakcinace mají ale i řadu odpůrců. Jedním z nich je exministr vnitra Otto Schily, který se tvrdě opřel do představitelů současné vlády.

reklama

Domácí zpravodajství

Muž se železnou tyčí vrazil na Vojtěchův resort. Zasahovala ochranka, policie ho hledá

K nevídanému incidentu došlo na ministerstvu zdravotnictví. Do budovy totiž vrazil muž s železnou tyčí v ruce. Protáhl se kolem turniketů, dostal se až na schody a chtěl pokračovat do vyšších pater. V ten okamžik ho ovšem zadrželi pracovníci ochranky. Během chvíle se jim podařilo muže vytlačit z budovy. Policie po něm aktuálně pátrá. K incidentu došlo v pondělí 25. října.

reklama