reklama

Záběry z drůbežárny v Česku zachycují facky a kopance, případ šetří veterina

Záběry z nakládky krocanů
Zdroj: Facebook.com

„Ti vynadala, vole,“ říká jeden muž druhému, který vzápětí uštědří krocanovi ránu do hlavy. Záběry z nakládky krocanů z drůbežárny na Plzeňsku zachycují brigádníky, kteří ptáky kopou, chytají za krk a hází s nimi na nakládací rampu. Vše se mělo odehrát letos na jaře, záběry zveřejnili ve středu ochránci zvířat.

reklama

„Vydržel jsem tam jen dvě hodiny, pak už jsem to psychicky nezvládal, když jsem viděl, s jakou brutalitou se tam se zvířaty zachází,“ popisuje autor videa, jehož identitu redakce zná. Video podle svých slov začal natáčet poté, co uviděl jednání ostatních brigádníků. Do konfrontace se s nimi však nepustil. „Necítil jsem se bezpečně, byli v převaze,“ říká muž, který do té chvíle neměl žádné zkušenosti s prací se zvířaty – pouze odpověděl na inzerát. „Očekával jsem, že to nebude příjemná práce, ale rozhodně jsem nečekal, že do nich budou kopat, budou je tam mlátit, budou se jim tam vysmívat.“

„Přijeli jsme na místo a čekali jsme na kamiony. Pak se šlo dovnitř, rozdělilo se to na dvě skupiny, jedna naháněla zvířata na hydraulickou zvedací plošinu, která jezdí vedle kamionu, kde jsou klece na patra, kam se cpou zvířata. Řekli mi, ať jdu s nimi na plošinu, že budeme nakládat zvířata do klecí,“ líčí autor videa, podle kterého je nikdo nezaškolil v zacházení se zvířaty. „Jediné, co mi řekli, bylo – vezmeš ji tady za křídlo a za nohu a hodíš jí do té klece,“ dodává s tím, že na místě měl být i zaměstnanec drůbežárny, který krocany pomáhal nahánět. To potvrzuje i další brigádník, který se nakládky měl také účastnit. „Oni tam do nich normálně místní (zaměstnanci, pozn. red.) kopali, protože oni útočí zezadu. Krocan na vás vyskočí zezadu, takže ho musíte odkopnout. A má to 25 kilo. Zaměstnanci tam vyskladňovali a zaučovali nás, protože my jsem to nikdy nedělali, to bylo poprvé.“

K tématu

Proti tvrzení o zacházení se zvířaty ze strany zaměstnanců se však ohrazuje vedoucí provozu Pavel Zeman ze společnosti ME drůbež. „Mám tři zaměstnance. Ti nadávali brigádníkům už tenkrát, že se na krocany musí pomalu, ale koleny se na ně tlačí normálně. Za křídla je musíte brát, protože jinak by vám křídly přerazili prsty. Běžně se do nich nekope, při nakládce, když se natlačí mezi vrata, se postrčí, protože tam sami nejdou, ale nejde o ostrý kop. A za krk se také běžně nechytají,“ říká Zeman, který si podle svých slov firmu zajišťující brigádníky najal, protože měla mít s krocany zkušenost. „Většinou mám přes německou agenturu Rumuny nebo Poláky, ti jsou zběhlí, ale protože byla krize, tak mi je sem z Německa nepustili. Najal jsem si firmu, která se tím zabývá. Majitel říkal, že to dělají běžně.“

Brigádníky zachycené na videu si najala firma Tigo, která podle jednatele Miroslava Pechláta dělá nakládky drůbeže běžně. Konkrétně s krocany však do jara 2020 neměla žádnou zkušenost. „Krocany jsme tenkrát dělali poprvé v životě, vůbec jsme je nedělali předtím, protože nikdo jiný je nemá. My zacházíme se zvířaty – slepicemi, brojlery – ty nakládáme pravidelně. Ale tohle bylo mimořádné, protože sem nikdo nesměl (uzavření hranic, pozn. red.), ale kamiony byly objednané, tak jsem jim to vzal,“ vysvětluje Pechlát, podle kterého fackování zvířat v pořádku rozhodně není. Případem se nyní zabývá Krajská veterinární správa pro Plzeňský kraj.

Záběry z nakládky krocanů.
Záběry z nakládky krocanů.

Modřiny na mase

„Přišlo mi, že systém nakládky je hrozně brutální. Vy zvednete zvíře, které máte nacpat do klece, přitom když to zvíře stojí, je dvakrát větší než samotná klec. Jak to uděláte? Šetrně to nejde. To není žádná výjimka, děje se to běžně. Najelo tam několik kamionů, do jedné klece se měla nacpat alespoň čtyři zvířata,“ popisuje autor videa. Podle Pavla Zemana z ME drůbež se však při nakládce zvířatům nic nestalo, protože v opačném případě by obdržel zprávu z jatek. „Na jatkách kontrolují, jestli nemají zlomená křídla, jde to do Německa a já bych řekl, že jsou na nás dost přísní, protože my za to dostáváme srážky. A protože mám německého šéfa, slyšel bych to hned druhý den,“ říká Zeman.

Na možné problémy při nakládce však upozorňuje i Helena Chaloupková z katedry etologie a zájmových chovů na České zemědělské univerzitě. „Když se zvířata kamkoliv nahání, je to ve strachu a panice, je to pro ně velký stres. Někdy to asi nejde jinak, problém je ale se zvířaty, která mají bolesti a příliš se pohybovat nemůžou,“ upozorňuje Chaloupková na problematiku brojlerů, tedy zvířat šlechtěných k rychlému přibývání na hmotnosti. „Mají příliš rychlý růst, tělo a kosti jim neumožňují se normálně pohybovat. Trpí bolestmi, může dojít i ke zlomeninám kostí a zvířata s tím ještě nějakou dobu v bolestech žijí. Jak to řešit v intenzivních chovech – řešení to nemá. Tam se s nimi zachází jako s produktem, ne se zvířetem, které něco bolí. A to je špatně. Musel by se vymyslet nějaký jiný způsob s nakládáním, který by neodporoval welfare.“

Záběry z nakládky krocanů.
Záběry z nakládky krocanů.

O tom, že se zvířaty při nakládání není vždy zacházeno bezbolestně, svědčí podle Chaloupkové i komentářů pod videem z drůbežárny modřiny na mase. „Když si koupíte kuřecí stehna, vidíte na nich pohmožděniny, což znamená, že zvířata dostala nějaké rány ještě před zabitím,“ vysvětluje docentka z ČZU. O tom píše v komentáři i Anna Mikulenková, která byla na brigádě v brněnské drůbežárně. „Ne na porážce, kde se manipuluje se živými zvířaty (tam ostatně brigádníky ani nepouštějí, aby náhodou nepořizovali podobné záznamy), ale při balení celých kuřat jsme dostali instrukce, že nesmí být vidět podlitiny, aby se zákazník nepobouřil. Když je podlitina na zádech, tak to nevadí, protože to zákazník zjistí až doma po rozbalení. Ale nesmí být vidět, když v marketu vezmete balíček do ruky,“ popisuje.

K tématu

Na otázku, proč se rozhodl video zveřejnit až nyní, jeho autor neodpověděl. Jím pořízené záběry publikovala na své facebookové stránce nezisková organizace Zvířata nejíme, která video předala i KVS pro Plzeňský kraj. „Odchyt zvířat před cestou na jatka představuje obrovskou koncentraci lidské hrubosti a zvířecího utrpení. Některým pracovníkům/brigádníkům samotné zděšení zvířat ze surové manipulace a pěchování do beden či transportů nestačí. Kopají do nich, tahají je za krky, házejí s nimi nebo je se smíchem fackují,“ komentuje video spoluzakladatelka organizace Michaela Vincourová.

Proti zacházení se zvířaty zachyceném na videu se ohradila i česká pobočka mezinárodní organizace Compassion in World Farming, která spustila petici proti intenzivním velkochovům. „Z hlediska míry utrpení a počtu zvířat jsou průmyslové velkochovy největším případem týrání zvířat na celém světě, ale kromě toho mají řadu dalších negativních dopadů. Přispívají ke klimatické změně, ztrátě biodiverzity, ničení životního prostředí a navíc jsou velkým pandemickým rizikem,“ upozorňuje Romana Šonková z CIWF.

K tématu

Tagy: drůbež velkochov týrání zvířat ochránci zvířat
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Rozhovor

Flegr: Vydržme lockdown tři týdny, jinak je vše zbytečné a lékaři se zblázní

Flegr: Vydržme lockdown tři týdny, jinak je vše zbytečné a lékaři se zblázní

Česko musí ještě tři týdny zůstat ve tvrdém lockdownu, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS evoluční biolog Jaroslav Flegr s tím, že je třeba se dostat maximálně na 2000 nakažených denně. V březnu podle něj přijde čtvrtá vlna koronaviru a pokud nebudou dostatečně prázdné nemocnice, lékaři se se z toho zblázní. Zdůraznil také, že za úbytek nakažených může vysoký počet zemřelých.

V EU by se mohlo očkovat i vakcínami z Ruska a Číny. Stav nouze nejspíš KSČM podpoří
Česká módní značka Pietro Filipi propustí všechny zaměstnance. Nemá na výplaty
Šíření covidu zrychluje, Česko pokořilo další hranici. Vzrostlo i skóre PES
Pence upřednostní inauguraci Bidena. Ani další republikáni se s Trumpem nerozloučí
Přepište dějiny. Půjčky na bydlení opět zlevnily a Češi vytvořili hypoteční rekord
Vydělávají desítky miliard dolarů. Kam plynou zisky největších farmaceutických firem
reklama
reklama
Topolánek pochválil Kalouska: Byl bys dobrý premiér i prezident

360°

Domácí zpravodajství

Průzkum: Naočkovat už by se nechala téměř polovina Čechů. Větší zájem mají muži
Praktičtí lékaři budou očkovat bez ohledu na rezervace. Každý 10 pacientů denně
Distribuce vakcín je nespravedlivá, tvrdí kraje. Praha a Brno mají přes polovinu
Další články
reklama
reklama