Válka na Ukrajině (17.10.2022 9:00)
Zastavit za současné situace palbu a vyjednávat o příměří? To by pro Ukrajinu z dlouhodobého strategického hlediska nebylo vůbec dobré řešení. Ve své analýze to píše americký Institut pro studium války (ISW). Vojenský analytik Lukáš Visingr pro CNN Prima NEWS rovněž uvedl, že Ukrajinci jsou nyní nastavení tak, že než se s Ruskem budou ochotni začít bavit o klidu zbraní, musí napřed získat zpět svá okupovaná území.
„Ukrajina musí znovuzískat určité oblasti, které jsou aktuálně pod ruskou okupací, aby si dlouhodobě zajistila bezpečnost a ekonomickou životaschopnost,“ komentuje zmiňovaný americký institut současnou pozici obránců. Za nutné považuje, aby síly Kyjeva napřed znovu osvobodily minimálně většinu Chersonské a Záporožské oblasti, díky čemuž by si zajistily lepší postavení pro případné budoucí útoky Ruska.
Hlavním důvodem je v tomto ohledu řeka Dněpr. Ta tyto oblasti protíná a vytváří tak zajímavou pozici pro obránce, kteří její okolí drží. „Jakákoliv armáda by měla potíže ji překročit proti připraveným obráncům,“ píší analytici ISW. Pokud by podle nich nyní došlo ke klidu zbraní, když oblast stále většinově drží Rusové, zvýšilo by to pravděpodobnost, že by se Moskva v budoucnu rozhodla k dalšímu kolu války. „Pokud by na druhé straně Ukrajinci znovuzískali kontrolu na celém západním břehu řeky, tak by Rusové poznali, že vést pozemní útoky na jihozápadě Ukrajiny by bylo mimořádně obtížné,“ hodnotí institut.
Kyjev podle něj dále potřebuje získat podstatnou část Doněcké i Luhanské oblasti, tedy území, které již od roku 2014 ovládají proruští separatisté. Ti se před několika týdny prostřednictvím referend rozhodli o připojení k Ruské federaci, ačkoliv tyto anexe nejsou mezinárodně uznávány. „Ekonomická životaschopnost Ukrajiny závisí na osvobození zbytku Záporožské oblasti a většiny Doněcké a Luhanské oblasti, včetně teritoria, které Rusko obsadilo v roce 2014,“ informuje ISW. Region je totiž silně průmyslově založen.
Válka na Ukrajině
Samostatnou kapitolou je pak poloostrov Krym, který Rusko oficiálně anektovalo v roce 2014 a od té doby jej drží ve svých rukách. V posledních týdnech však i místní Rusové pociťují, co je to válka. Před časem zde došlo k výbuchům na vojenském letišti, minulý víkend se explozi nevyhnul Krymský most přes Kerčskou úžinu, který poloostrov spojuje s pevninským Ruskem.
ISW má za to, že Krymský poloostrov je důležitý nejen pro Ukrajinu, ale i pro bezpečnost Severoatlantické aliance (NATO), do které chce Kyjev vstoupit. „Umožňuje Rusku umístit svá letadla v Sevastopolu, přibližně o 300 kilometrů blíže k západu, než jsou letecké základny na půdě Ruské federace,“ uvádí ISW s tím, že díky tomu by Rusko mohlo představovat hrozbu pro síly NATO v širší oblasti na západě a jihu.
Visingr: Ukrajinci budou bojovat, dokud nevyhrají
Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by proto za nynější situace, kdy Kyjev definitivně převzal iniciativu a Rusy na mnoha místech fronty postupně vytlačuje, rozhodně nemělo být na místě, aby začal jednat o příměří. Kdyby teď došlo na zastavení palby a nastavení hranic podle toho, co obě strany aktuálně drží, jen by to zvýšilo šanci, že Rusko časem zaútočí znovu. Stejně tak by měl Kyjev velké problémy ekonomického charakteru.
„To, že Kyjev usiluje o znovuzískání svého teritoria v mezinárodně uznávaných hranicích, není extrémním požadavkem. Je to normální pozice státu, který se brání proti nevyprovokoavnému útoku v rámci dobyvačné války. Jde rovněž o výchozí pozici na poli mezinárodní komunity pod mezinárodním právem,“ dodává ISW.
O ukrajinské morálce pro CNN Prima NEWS promluvil i vojenský analytik Lukáš Visingr. „Ukrajinci budou bojovat, dokud nevyhrají. Jiná varianta už neexistuje,“ zmínil expert. Ukrajina si za svůj cíl dává osvobození území, které Rusko dříve anektovalo. Nejde jen o Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, ale také o zmiňovaný poloostrov Krym.
Nijak jejich nastavení nepodlomilo ani ruské ostřelování mnoha ukrajinských měst na začátku minulého týdne. I když při něm zemřelo několik civilistů a desítky jich byly zraněny, morálku Ukrajinců to naopak ještě více posílilo. „Ukrajinci už otevřeně říkají, že jestli Rusové mají použít jaderné zbraně, tak ať je použijí, protože jim se už nic horšího, než co se jim stalo, nemůže stát. Říkají, že ruská okupace je pro ně nejhorší možná varianta,“ poznamenal Visingr.
