360°, Štěpán Kotrba, Džamila Stehlíková, Jan Schneider, Jefim Fištejn,Ondřej Soukup - 22.2. v 21:53
Ruský prezident musí pochopit, že Západ umí odpovědět silou, shodli se v pořadu 360° bývalí diplomaté v Rusku Petr Kolář a Vladimír Votápek. Dosavadní sankce však zatím nevzbuzují strach a také se nejedná o krok, který by Vladimira Putina překvapil. Postihy se v tuto chvíli týkají dvou ruských bank nebo vybraných ruských oligarchů.
Dosavadní kroky politických představitelů Západu jsou podle Votápka žalostné. „Hrajeme podle jejich očekávání a dosavadní sankce nejsou důvodem pro to, aby Kreml šlápl na brzdu,“ měl jasno bývalý diplomat. První sadu sankcí proti Rusku představil americký prezident Joe Biden. Jde o postih dvou ruských bank a některých ruských oligarchů.
Janeček: Rusům nemůžeme ustupovat. Přijmout ukrajinské migranty nebude problém
Rusům by se ustupovat nemělo, jinak zajdou ještě dál. Shodli se na tom prezidentští kandidáti pozvaní do pořadu Co Čech, to politik. Podle matematika Karla Janečka by bylo namístě pomoci ukrajinským migrantům, pakliže v jejich domovině vypukne ozbrojený konflikt. Stejný názor sdíleli také komik Miloš Knor a prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová. Ti také podotkli, že Ukrajinci jsou kulturně i mentálně blízcí Čechům.
Sankce jsou podle Votápka nedostatečné, a proto neočekává, že by v Rusku zvedly vlnu nevole. „Myslím si, že protesty nevzniknou, i když je možná i většina obyvatelstva nepříjemně překvapena agresí nebo se i bojí války s Ukrajinou,“ dodal Votápek. Aby lidé vyrazili do ulic, musely by být podle něho sankce mnohem tvrdší.
S tím souhlasil i Kolář. „Zatím to děláme tak, že se to Putinovi vyplatí. Svou reakci bude přizpůsobovat dle toho, jak my budeme jednat,“ vysvětlil. „Dokud nebudeme schopni dát ruskému prezidentovi najevo připravenost k boji, nenastane změna. Podpořit lze třeba letecky ukrajinskou ofenzívu. Nemuselo by pak k válce ani dojít, pokud nám Putin uvěří, že jsme toho schopni a že to není jen prázdné tlachání,“ uvažoval v pořadu 360°.
Putin si tak prý zatím hraje svoji hru. Rada federace a horní komora ruského parlamentu mu v úterý dala souhlas s nasazením vojsk v zahraničí. Stalo se tak poté, co šéf Kremlu v pondělí uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny a pak tam vyslal jednotky.
Něco, co Kreml nečeká
„Bojím se, že je to přesně tak, že se to Putinovi vyplatí. Promarnili jsme šanci v roce 2008, 2014 a i teď, protože nedokážeme ruského prezidenta a jeho okolí dostatečně vystrašit,“ nabádal k citelným sankcím Votápek. Je prý třeba sáhnout k něčemu, co Kreml nečeká.
Putin požaduje demilitarizaci Ukrajiny a chce, aby se sama zřekla možného členství v NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg řekl, že Moskva pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu. Podle prezidenta USA Joea Bidena ruská invaze již začala.
Západní země přitvrzují protiruské sankce, EU je zacílila proti jednotlivcům a subjektům ničícím ukrajinskou suverenitu. Německo podle kancléře Olafa Scholze vzhledem k aktuální situaci nepovolí spuštění plynovodu Nord Stream 2, jímž má do západní Evropy proudit ruský plyn. I to však podle Votápka není nic, co by Rusko bolelo.
