Ozvěny minulosti v Německu: Na západě vyhráli konzervativci, východ patří krajně pravicové AfD

Německý kancléř Olaf Scholz během eurovoleb (8. 6. 2024)

Zrno k výsledkům eurovoleb v Německu

Volba nových německých europoslanců přinesla na politické mapě země výraznou polarizaci. Zatímco na západě slavila úspěch konzervativní unie CDU/CSU v čele s Ursulou von der Leyenovou, na východě si připsala úspěch krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Hranice mezi preferovanou stranou prakticky kopíruje rozdělení země na NDR a NSR z minulého století, čehož si samozřejmě všímají i v Německu.

Celkové vítězství si připsala CDU/CSU se ziskem 30 procent. Strana, která na vnitroněmecké scéně zasedá v opozici, však nezvítězila ve východní části země. Tam dominovala AfD, která dostala celkem 16 procent všech německých hlasů.

K TÉMATU: Budeme jednat s každým, zhodnotila volby Dostálová. Jak vypadaly oslavy v zákulisí hnutí ANO?

Volební mapa naznačuje, že je Německo výrazně polarizované. V západní polovině zaznamenali úspěch konzervativci, jenže ve východní části zvítězili kandidáti Alternativy. Výrazným volebním ostrůvkem pro křesťanské demokraty na východě země zůstává pouze okolí Berlína, shrnuje web Express.

„Stále dvě země, a to podle výsledků voleb,“ uvedl na síti X novinář Tom Nuttall. Doplnil to mapou, která dokumentuje rozdělení země podle preferencí ve volbách. Černá barva značí prvenství konzervativců, modrá AfD. Rozdělením Německa na dvě země měl na mysli situaci z druhé poloviny 20. století, kdy vedle sebe existovalo demokratické Západní Německo a komunistické Východní Německo.

Alternativa pro Německo dosáhla skvělého výsledku i přes řadu skandálů, které se týkaly jejích špičkových lídrů do eurovoleb. Podle zahraničního redaktora CNN Prima NEWS Matyáše Zrna je to důsledek faktu, že klíčovým tématem letošních eurovoleb byla migrace, která se stala ideovým pilířem AfD.

Potvrzují to i volební preference německých dělníků a dalších manuálních pracovníků, kteří v minulosti tradičně tvořili voličské jádro vládní sociální demokracie (SPD), která však nyní získala jen 14 procent.

„Pouhých 12 procent dělníků nyní volilo SPD. Naopak většina z nich – 34 procent – volila AfD. Z toho je vidět, že sociální otázky ani otázky ochrany planety pro ně už nejsou klíčové,“ objasnil Zrno.

Kvůli neúspěchu Scholzových sociálních demokratů vyzval bavorský premiér Markus Söder k vypsání předčasných parlamentních voleb po vzoru Francie, kde prezident Emmanuel Macron rozpustil v reakci na výsledky eurovoleb parlament. Scholzova vláda přišla podle Södera kvůli propadu v eurovolbách o mandát.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Okamura udělal pro selhání SPD v eurovolbách vše, tvrdí Stonjeková. Na „nové sekáče“ neměl

Tagy: