Napětí v mezinárodně neuznaném Podněstří narůstá. Země, která je právně součástí Moldavska, ale reálně je samostatným státem podporovaným Ruskem, požádala Moskvu o ochranu před Kišiněvem. Tomu již zřejmě došla s rebely trpělivost a uvalil na společnosti z Podněstří povinnost odvádět nová cla, což ještě zhoršuje již tak špatnou ekonomickou situaci. Kreml v Podněstří udržuje svou vojenskou přítomnost a vyhovět zmíněnému požadavku je prý jednou z jeho priorit.
Politici z Podněstří na středečním zvláštním sjezdu v hlavním městě neuznaného státu Tiraspolu požádali Moskvu, aby je chránila před údajným rostoucím tlakem ze strany Moldavska. „Podněstří bude vytrvale bojovat za svou identitu, práva a zájmy podněsterského lidu a nevzdá se jejich ochrany navzdory jakémukoli vydírání nebo vnějšímu tlaku,“ uvádí se v rezoluci podle CNN.
ČTĚTE TAKÉ: Smrt Navalného byla vražda, shodli se europoslanci. Odpovědný je podle nich Putin
V regionu podle usnesení žije více než 220 tisíc ruských občanů. Celkově by v něm mělo žít okolo 350 tisíc lidí. Ruské ministerstvo zahraničí ve středu uvedlo, že ochrana obyvatel Podněstří, včetně ruských občanů, je jednou z jeho priorit. Slíbilo, že výzvu zváží, informuje server Politico.
Moldavsko opakovaně popřelo, že by vyvíjelo nátlak na Podněstří, a dementovalo tak tvrzení separatistů. Kišiněv naopak obvinil Rusko, že svými manévry v separatistickém regionu destabilizuje situaci v zemi. Kreml totiž v regionu drží stálou vojenskou posádku, která by v současné době měla čítat asi 1 500 mužů. Tyto jednotky podle Politica brání sjednocení území.
Kromě vojenské přítomnosti v Podněstří ale prý nic nenaznačuje možnosti anexe území Ruskem. Středeční požadavek sjezdu přitom není prvním podobným vyjádřením. V roce 2006 oznámil uspořádání referenda, ve kterém se 98 procent občanů vyjádřilo pro sjednocení s Ruskem. Toto hlasování ale mezinárodní společenství neuznává.
Eskalace kvůli clům
Napětí mezi Moldavskem a Podněstřím panuje dlouhodobě. Region na východě země hraničící s Ukrajinou se od Kišiněva osamostatnil po rozpadu Sovětského svazu a v roce 1992 se mezi oběma stranami rozhořela válka. Do ní se na straně separatistů zapojilo i Rusko. Konflikt je nyní zamrzlý a Podněstří není mezinárodně uznanou zemí. De iure (tedy dle práva) je součástí Moldavska.
Podněstří, na mapě zvýrazněno oranžovou barvou Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Současná roztržka podle Deutsche Welle pramení v zavedení nových cel ze strany Moldavska. Podle nich musí společnosti v Podněstří odvádět dovozní cla do moldavského rozpočtu. Podněsterské úřady ale vyžadují placení cel i do vlastního rozpočtu, takže společnosti musí platit dvojí poplatky.
Kongres uvedl, že moldavská vláda rozpoutala v regionu „ekonomickou válku“, blokuje klíčové dovozy a snaží se z něj udělat „ghetto“. Ekonomická situace v rebely ovládaném území totiž není dobrá. Na tamní hospodářství má velký dopad ruská invaze na Ukrajinu. Napadená země po zahájení války uzavřela své hranice s Podněstřím, čímž odřízla enklávu přibližně od čtvrtiny jejího obchodu.
K TÉMATU: Putinův projev k ruskému parlamentu
Podněstří sice stále dostává ruský plyn zdarma, ale dohoda o tranzitu plynu přes Ukrajinu v prosinci vyprší a neexistuje žádná záruka, že bude prodloužena.
S válkou na Ukrajině také přišlo zintenzivnění rozhovorů mezi Moldavskem a Evropskou unií o vstupu země do společenství. Částečně v reakci na válku udělila EU Moldavsku v červnu 2022 status kandidátské země a v prosinci 2023 dala zelenou k zahájení přístupových jednání.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová sice naznačila, že by byla ochotna vstoupit do EU i bez Podněstří, sjednocení však může proces zefektivnit. Nedávný blog think tanku Carnegie Endowment for International Peace tvrdí, že „strategií Moldavska je uspíšit proces sjednocení tím, že Podněstří co nejvíce ztíží život“.
Plán na destabilizaci
Zájem Moskvy o Podněstří lze vysvětlit snahou ztížit Moldavsku evropskou integraci. „Kreml usiluje o využití Podněstří jako Ruskem kontrolovaného prostředníka, kterého může využít mimo jiné k vykolejení procesu přistoupení Moldavska k EU,“ varoval minulý týden ve své zprávě americký think tank Institute for the Study of War, který citovala CNN.
Stejně jako Rusko považovalo příklon Ukrajiny směrem k EU v roce 2014 za nepřijatelný (a použilo vojenskou sílu, aby mu zabránilo), chce zabránit témuž i v Moldavsku. CNN loni zveřejnila dokument vypracovaný ruskou bezpečnostní službou FSB, který podrobně popisuje plán na destabilizaci Moldavska a zmaření jeho příklonu k Západu. Počítá v něm mimo jiné s podporou proruských skupin, či vyhrožováním, že Moldavsko odstřihne od dodávek zemního plynu.
Pokud by Putinova invaze na Ukrajinu proběhla podle plánu a během několika týdnů by ruské jednotky obsadily Ukrajinu, bylo v plánu vytvořit koridor do Podněstří, protože Rusko se snaží sjednotit se svými „krajany v zahraničí“.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Největší úspěch ukrajinské ofenzivy v troskách? Jsme zpátky v Robotyne, tvrdí Rusové
