Zdravotní sestra se léčí s covidem už podruhé za tři měsíce. Kde je slibovaná imunita?

Jako zdravotní sestra v ordinaci patří Jana mezi lidi v první linii. I přes veškerá hygienická doporučení se na konci září letošního roku nakazila covidem. „Tak trochu jsem očekávala, že to dříve nebo později přijde. Pracuji s dětmi a ty si často kvůli vyšetření musí sundat roušku,“ vypráví svůj příběh Jana, která si přála zůstat v anonymitě. Když se necítila dobře, ihned se nechala otestovat. A výsledek zněl: pozitivní.

I přes mírnější průběh nemoci jsem byla dva týdny úplně vyčerpaná a pořád  jsem jen spala. Podruhé to není o moc lepší.

„Průběh nemoci byl u mě relativně mírný, i když do zpěvu mi tedy nebylo. Nejhorší byla ta nekonečná únava. Běžné činnosti jako mytí nádobí nebo uvaření rychlého oběda mě naprosto vyčerpaly. Také jsem ztratila čich a měla týden teplotu a kašel. Po dvou týdnech mi bylo lépe, ale s únavou jsem se potýkala ještě dlouho,“ popisuje průběh nemoci zdravotní sestra, která byla ráda, že má covid za sebou.

O to větší překvapení bylo, když se jí ve druhé půlce listopadu udělalo opět špatně. „Myslela jsem, že mám tentokrát opravdovou chřipku. Příznaky ale byly podobné a jako zdravotník jsem se rovnou nechala otestovat pro jistotu znova. Test byl zase pozitivní,“ říká Jana, která se v současné době léčí s covidem už podruhé.

Průběh je o něco mírnější, než tomu bylo poprvé, ze všeho nejvíc ji opět trápí nekonečná únava a také nepříjemný kašel. Příběh Jany popírá teorie některých odborníků, kteří se domnívají, že po prodělané nemoci člověk získá alespoň dočasnou imunitu na tři měsíce.

Odborníci: Zatím přesně nevíme, jak dlouho imunita vydrží

Existují oficiální statistiky, které poukazují na počty lidí, kteří covidem prošli vícekrát v relativně krátké době? Podle imunologa Václava Hořejšího bylo prozatím pozorováno jen málo takových případů. „U několika z nich bylo opakované onemocnění kupodivu dokonce vážnější než to první. Opětovná nákaza může být způsobena tím, že u některých jedinců se po prodělání prvního onemocnění s lehkým průběhem nevytvořila dostatečná imunita, takže po několika měsících mohlo dojít k opakování, a to zvláště pokud onen člověk podruhé dostal vysokou dávku viru,“ upřesňuje imunolog.

Nevylučuje také, že časem to může být dokonce běžné tak, jako je tomu v případě předchozích čtyř typů koronaviru, které se v populaci běžně vyskytují a způsobují tak asi 20 procent „nachlazení“. „Zatím přesně nevíme, jak dlouho a u jakých pacientů imunita vydrží,“ vysvětluje Hořejší.

Obecně řečeno, opakovaná infekce je možná. Jak je četná a jak dlouhé intervaly následné infekce oddělují, je předmětem intenzivního výzkumu. Je to významný problém.

Viroložka Ruth Tachezy přidává, že není jednoduché prokázat, zda se u daného člověka jedná o reinfekci. Je třeba znát všechny okolnosti. Tedy jaké byly symptomy při první i druhé infekci. Důležité je také znát, kdy byl provedený test, a zda byly testované protilátky. „Tyto informace alespoň částečně napoví, zda se skutečně jednalo o infekci tímtéž virem, případně jeho mutantou. I kdyby to tak bylo, existuje možnost, že po prodělané infekci si člověk nevytvoří protilátky a buněčnou imunitu, i když se zdá, že v případě infekce SARS-CoV-2 tomu tak většinou bývá,“ vysvětluje viroložka.

Poukazuje také na existenci tzv. neodpovídačů, kteří si nevybudují dostatečnou imunitu ani po vakcinaci. „Mimo to se může jednat o reaktivaci infekce, která přetrvávala, ale dávka viru byla malá pod prahem detekčního limitu metody. Obecně řečeno, opakovaná infekce je možná. Jak je četná a jak dlouhé intervaly následné infekce oddělují, je předmětem intenzivního výzkumu. Je to významný problém,“ dodává viroložka.

Václav Hořejší ale věří, že imunita získaná očkováním bude podstatně trvalejší než ta po prodělané mírné nebo zcela bezpříznakové formě infekce.