Inflace dál poroste
Tempo růstu cen v České republice i v ostatních zemích Evropské unie stále zrychluje. Přestože ještě na jaře převládal názor, že vysoká inflace je dočasným jevem, karta se nyní zřejmě obrátila. Podle šéfů velkých společností nejenže zdražování nepoleví, ale v příštím roce dokonce zrychlí. V Evropě také rostou inflační očekávání.
Ceny v České republice, ale i mnoha dalších zemích rostou nejvyšším tempem za posledních třináct let. Přestože dosud zaznívaly vesměs názory, že jde o situaci pouze dočasnou, podle velkých (zpravidla nadnárodních) firem nás to nejhorší teprve čeká.
Zdražovací masakr pokračuje. Inflace v Pobaltí překonala 6 procent, Česko nad průměrem EU
Tempo růstu cen v Evropské unii v září opět zrychlilo. Hned pět zemí se dostalo nad pět procent, inflace v Litvě a Estonsku dokonce překonala šestiprocentní hranici. Ceny v České republice rostou rychleji, než je průměr evropské sedmadvacítky. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.
„Očekáváme, že inflace bude příští rok ještě vyšší než letos,“ uvedl pro agenturu Reuters Graeme Pitkethly, finanční ředitel společnosti Unilever. Podobnou prognózu vyslovil také největší světový výrobce potravin Nestlé. Zdražovat v příštím roce bude muset všechny své produkty, včetně kávy, ale i potravin pro domácí mazlíčky značky Purina.
To nejhorší ještě přijde
Hlavní důvod je stále stejný: globální nedostatek vstupních surovin, ale i polotovarů nebo komponent. Špatná situace se však už zdaleka netýká jen automobilového průmyslu. Agentura Reuters například informuje o tom, že zdražit se chystá také například švýcarský výrobce výtahů a eskalátorů Schindler, elektrotechnická společnost ABB nebo prakticky všechny významné letecké společnosti.
„Je velmi pravděpodobné, že ještě nějaké zrychlení inflace přijde. Do tuzemské spotřebitelské inflace se stále ještě nepromítl růst cen elektřiny a plynu na komoditních burzách. Stejně tak se ještě plně nepropsalo zdražení, jehož jsme už několik měsíců svědky v průmyslu,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Z pěti grilovaných kuřat jsou po inflaci dvě. Nastupuje vláda sebevrahů, varuje ekonom
Za 10 eur jste v roce 1967 koupili v Rakousku pět grilovaných kuřat, dneska necelá dvě, upozornil na rostoucí inflaci názorně ekonom Jiří Schwarz v pořadu Nový den televize CNN Prima NEWS. Podle něj může být nastupující vláda Petra Fialy vládou sebevrahů, protože bude tlačena ke snížení výdajů, k rozpočtové odpovědnosti a bude mít malý manévrovací prostor k tomu, aby v jejím funkčním období bobtnaly výdaje. Bude zkrátka nepopulární.
Podle ní není radno výroky ze strany velkých firem podceňovat. „Ony už tu vlnu zdražování zažívají a vidí v přímém přenosu. A pravděpodobně také vidí, že neustává a ani nic takového v nejbližší době nehrozí,“ dodala Hedija. Na otázku, zda nejde také o psychologickou hru a o vytváření si alibi pro zdražení dopředu, odpověděla: „Do určité míry to tak být může, ale úplně bych je z toho nepodezírala. Spíše to ukazuje, jak se pomalu mění inflační očekávání směrem vzhůru. A to považuji za velmi nebezpečné,“ vysvětlila.
Vyšší inflace se zabydluje v myslích investorů
Jenže už i to se začíná dít. Agentura Reuters ukázala, jak se růst inflačních očekávání projevuje u investorů, kteří kupují dluhopisy. U desetiletého dluhopisu německé vláda vzrostla jakási „inflační prémie“ – tedy rozdíl mezi očekávanou inflací a jeho nominálním výnosem na 1,81 procenta, což je nejvíce od dubna 2013. V případě srovnatelného amerického dluhopisu jde dokonce o 2,64 procenta, tedy nejvíce od srpna 2006.
Němci skupují benzín v českém pohraničí. U čerpacích stanic se tvoří dlouhé fronty
Inflace v Německu překonala poprvé od roku 1993 v meziročním porovnání hranici čtyř procent. To se odráží na zdražování téměř všeho, od potravin, přes stavební materiál až po elektřinu, plyn či pohonné hmoty. Ty jsou u sousedů dražší i o 11 korun na litru Naturalu 95.
„Můžeme si všimnou, že tato vyšší inflační očekávání se netýkají jen příštích pár let, ale mění se s výhledem na pětileté období,“ uvedl pro agenturu Reuters Jim Reid, hlavní stratég německé Deutsche Bank. To jinými slovy znamená, že vyšší inflace se v myslích investorů začíná zabydlovat na delší časové období.
Mzdově-inflační spirála?
„To může mít důsledky, které si dnes nemusíme hned uvědomovat. Každopádně to povede ke zdražení českého státního dluhu, tedy ke zvýšení sumy, kterou musíme každý rok vynakládat na splácení úroků ze státních dluhopisů,“ řekla dále Veronika Hedija.
Už dříve se objevily prognózy, že by takzvaná dluhová služba mohla ze současných asi 40 miliard korun ročně v horizontu dvou, tří let stoupnout až na 100 miliard. „Jenže to nemusí být konec. Počkejme si, jak budou o mzdách na příští roky vyjednávat odbory. Zcela jistě budou požadovat kompenzace za sníženou kupní sílu mezd. A vzhledem k tomu, že na trhu stále panuje nedostatek pracovní síly, je pravděpodobné, že mzdový růst zrychlí. A pak zase budeme mít vyšší inflaci a tak stále dokola,“ uzavřela Hedija s tím, že nás čeká co do vývoje cen velmi bouřlivé období.
