Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (vpravo) a finský prezident Sauli Niinistö (vlevo) Zdroj: AP
Turecký parlament ve čtvrtek večer jednomyslně ratifikoval vstup Finska do NATO, oznámily tiskové agentury. Turecko schvalovalo přijetí Finska jako poslední z členských zemí Severoatlantické aliance. Ratifikace se očekávala, podpořil ji prezident Recep Tayyip Erdogan.
Přijetí Finska do NATO ratifikoval turecký parlament hlasy všech 276 poslanců, kteří se hlasování zúčastnili, napsala agentura AFP s odkazem na přímý přenos v televizi. Ratifikaci už uvítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Dělá to celou rodinu NATO silnější a bezpečnější,“ uvedl na Twitteru.
Po turecké ratifikaci finský prezident Sauli Niinistö poděkoval všem 30 členským státům aliance za jejich důvěru a podporu a slíbil, že jeho země bude silným a schopným spojencem. „Finsko je nyní připraveno vstoupit do NATO,“ napsal na Twitteru. Členům aliance poděkovala také finská premiérka Sanna Marinová. Oba finští představitelé navíc vyjádřili podporu Švédsku na jeho cestě do aliance.
I welcome the vote of the Grand National Assembly of #Türkiye to complete the ratification of #Finland’s accession. This will make the whole #NATO family stronger & safer.
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) March 30, 2023
Na přijetí do aliance čeká ještě Švédsko, jehož přijetí ještě neschválilo kromě Turecka ani Maďarsko.
Finsko by se mohlo stát oficiálně členem NATO už příští týden. Agentuře DPA to v Bruselu řeklo několik nejmenovaných diplomatů. Turecko nyní musí svou ratifikaci přístupového protokolu oznámit americkému ministerstvu zahraničí, které slouží jako takzvaný depozitář zakládající smlouvy NATO a má na starosti registraci dokumentů souvisejících se Severoatlantickou smlouvou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Už jste také nepřátelé. Rusové zařadili „vstřícné“ Maďarsko na černou listinu zemí
Generální tajemník NATO Stoltenberg pak může Finsko oficiálně pozvat k přistoupení ke smlouvě, mohlo by se tak stát na okraj jednání ministrů zahraničí aliance příští týden v Bruselu. Pokud s tím bude Finsko souhlasit a nechá uložit příslušné dokumenty ve Washingtonu, stane se oficiálně členem. Finská vlajka pak bude slavnostně vyvěšena před sídlem NATO v Bruselu.
Válka na Ukrajině
Po ruské invazi na Ukrajinu se loni Finsko a sousední Švédsko společně rozhodly po dlouhých létech vojenské neutrality požádat o přijetí do aliance. Turecko ale zpočátku mělo proti rozšíření námitky. Ankara totiž vyčítá především Švédsku laxní postoj vůči údajným teroristickým organizacím. Turecko tím míní především zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK), kurdské milice YPG či stoupence duchovního Fethullaha Gülena.
Odpor vůči Švédům trvá
Odpor Turecka vůči přistoupení Švédska k NATO nadále trvá. Nové země se přitom mohou stát členy aliance pouze za souhlasu všech stávajících členských států.
Švédský ministr zahraničí Tobias Billström podle agentury Reuters řekl, že už si není tak jistý vstupem své země do NATO do července. Poukázal přitom na náznaky námitek také ze strany Maďarska. Minulý týden šéf švédské diplomacie řekl, že je „bez debat“, že se Švédsko přičlení v době kolem červencového summitu NATO ve Vilniusu. Nyní v rozhovoru s agenturou TT svá slova korigoval. „Myslím, že ‚nadějné‘ je v tomto kontextu lepší,“ uvedl. Zaznamenal prý vyjádření z posledních dnů, zejména ze strany Maďarska, což ho prý opravňuje ke změně volby slov.
Mluvčí maďarské vlády ve středu řekl, že Budapešť pozdržuje švédské přijetí kvůli rozhořčení nad švédskou kritikou politiky premiéra Viktora Orbána v minulosti.
