Co nám doopravdy škodí? Zdroj: iStock
Bezlepkové potraviny se staly v poslední době hitem. Roste totiž počet lidí, kteří jsou přesvědčeni, že rostlinná bílkovina lepek škodí jejich zdraví. Není to poprvé, co se konkrétní potravina nebo látka stala veřejným nepřítelem. V době, kdy odborná i laická veřejnost byla přesvědčena, že za populačním boomem obezity stojí konzumace tuků, nám škodilo postupně hovězí i vepřové maso, následně i kokosový tuk. Tomu už odzvonilo a máme tu nové nepřátele...
Celiakie je skutečné onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu). Podle Institutu klinické medicíny v České republice tímto autoimunitním onemocněním trpí přibližně každý dvoustý člověk. Navíc pouze u patnácti procent z nich je nemoc diagnostikována, zbytek populace o ní neví. Další stav, se kterým se člověk může setkat, je intolerance lepku. Ta se projevuje jako jiné potravinové alergie - například svěděním v ústech, průjmem, kopřivkou a podobně.
Bezlepkovou dietu volí i zdraví jedinci
Proč velké množství lidí přechází na bezlepkovou dietu, když celiakií a alergií na lepek trpí jen několik málo procent populace? Takovou otázku si položilo několik výzkumných týmů. Našla se spousta lidí, kteří věřili, že jim lepek škodí, aniž by měli od lékaře potvrzené onemocnění nebo alergii. Jejich ochota podstoupit výzkum nám ukázala, jakou může mít silné přesvědčení v našem životě roli.
Placebo a nocebo efekt
Deseti pacientům trpícím bolestmi dáte žvýkačku, která sama o sobě samozřejmě žádné zdravotní účinky nemá, ale řeknete jim, že obsahuje látku, která bolest zmírní. Tři lidé přijdou, že jim bolest ustoupila – to je placebo efekt. Nocebo efekt je opačný. Výzkum Kolumbijské univerzity v New Yorku si vzal na paškál právě lepek. Lidé, kteří tvrdili, že trpí zvýšenou citlivostí na lepek, bez toho, aniž by to u nich lékaři potvrdili, byli rozděleni do dvou skupin. Jedna ze skupin dostala jídlo bez lepku a druhá s ním. Účastníci ale nevěděli, v jaké skupině se zrovna nachází. Pro jistotu byly vyřazeny všechny dráždivé potraviny, jako jsou fruktany a mléko. Stala se velmi zvláštní věc. U obou skupin se projevily klasické alergické příznaky. Výzkumníci obě skupiny prohodili, aby byli všichni vystaveni stejným podmínkám. Bez spouštěče alergických reakcí opět obě skupiny projevily známky citlivosti. Vliv psychiky a takzvaných placebo a nocebo efektů je zřejmě větší, než jsme si dosud připouštěli.
Podle Fiony Crichtonové z univerzity v Aucklandu za podobné problémy lidí mohou dezinformace a mýty šířené na internetu: „Internet zvýšil rozsah pro vytváření zdravotních strašáků a způsobil nárůst riskantních nocebo reakcí u jednotlivců vystavených dezinformacím o zdravotních hrozbách spojených s moderním životním stylem,“ uvádí ve svém prohlášení. Existují důkazy, že negativní smýšlení o konkrétních látkách a složkách stravy může potraviny opravdu dělat škodlivými.
