Česká národní banka Zdroj: FTV Prima
Premiér Andrej Babiš /ANO/ sektorové daně pro banky nebo mobilní operátory zavádět nechce. Řekl to v rozhovoru Lidovým novinám a ve čtvrtek zopakoval na televizi Barrandov v pořadu Duel. Jeho vyjádření pro Českou televizi, ve kterém o daních mluvil, bylo překroucené, uvedl. Zvláštní daň pro banky prosazuje koaliční sociální demokracie.
Daň by se měla týkat i pojišťoven a premiér uvažuje také o zahrnutí mobilních operátorů, o návrhu chce debatovat. Jako odstrašující příklad nefungujícího systému sektorové daně uvedl v pořadu Jaromíra Soukupa Rumunsko: "Tam dokonce zkrachovaly banky, kvůli tomu zavedení", řekl Babiš. Řešením podle něj je legislativní úprava, díky které by pod kontrolou státu zůstala část dividend ve speciálním fondu. "Chceme banky přesvědcit k financování například školek z tohoto fondu," dodal premiér.
Ekonom Patrik Nacher se zavedením sektorové daně také nesouhlasí, z několika věcných důvodů. "Podle mého názoru jde v principu o populistický výkřik. Ten, kdo ji chce zavést, chce ukázat, jak bude pečovat o chudé. Ti bohatí, v tomto případě banky, ale nemají dostatek zdrojů na takové kroky, a tak v důsledku přeloží svou povinnost na klienty", odpověděl Nacher na náš dotaz. "Je to jako bumerang, naoko to působí dobře, ve výsledku to firmy obrátí a nakonec vše zaplatí klient, zákazník." Osobně by Nacher šel cestou debat, jak v těchto společnostech fungují vnitřní nákupy služeb od matek, například IT a podobně, tudy unikají velké peníze. Je to cesta komplikovanější, ale lepší. "Právě v bankovnictví se může stát, že to zvýší apetit bank, snížit daňový základ zvýšením vnitřních odkupů a bude to mít zcela opačný efekt". Se zavedením daně nesouhlasí ani ekonomka Markéta Šichtařová. „Jsem striktně proti, přenese to náklady bank nebo operátorů na klienty. Je to extrémně negativní signál pro zahraniční investory. Přijďte k nám a my vás v případě úspěchu a zisku zdaníme. Ekonomice to podle mého názoru dlouhodobě nepomůže.“
Za nepříjemný krok považují ekonomové i další zvýšení úrokové sazby. "Za posledni rok se stává z hypoték nedostatkové zboží i pro střední vrstvu slušně vydělávající. Nerozumím některým krokům ČNB, kdy po letech technické nuly za rok a půl zvýší úrokovou sazbu až na 2 procentní body," říká Patrik Nacher. Naopak ekonom Lukáš Kovanda překvapený nebyl. "Máme za sebou jedno z nejnapínavějších zasedání bankovní rady ČNB posledních let. Vůbec to nebylo jednoznačné. Bankovní rada ČNB se – v souladu s očekáváním trhu – i kvůli závěrům nové prognózy světového i domácího makroekonomického vývoje rozhodla sazby zvýšit. ČNB se rozhodla zvýšit sazby zejména proto, že v březnu rostla inflace tempem tří procent, a dosáhla tedy horní hranice tolerančního pásma cílování inflace. Inflace rostla nejrychleji od roku 2012. Mzdový růst nadále pokračuje, rostou ceny elektřiny, bydlení, paliv či řady potravin." Markétu Šichtařovou krok rady Centrální banky také nepřekvapil, ale nesouhlasí s ním.
"Jde o špatné načasování. Politika centrálních bankéřů rozkolísává ekonomiku místo aby ji vyrovnávala."
Romana Navarová
