Zuzana, Krab či Caesar: Houfnice jako páteř ukrajinské obrany. Jak tato děla ovlivňují válku?

Západní houfnice dnes již tvoří neodmyslitelnou součást ukrajinského vojenského arsenálu v obraně před ruskou invazí. Bez nich by dost možná válka již dávno skončila porážkou Ukrajiny a dobytím Kyjeva. Česká děla Dana, slovenské Zuzany, polští Krabi či francouzští „Císaři“ si na frontové linii připsali řadu úspěchů. Vedle neodmyslitelné podpory v obraně pozic i protiofenzivách se však Ukrajinci potýkají okolo houfnic i s problémy. S prodlužujícím se konfliktem jim dochází munice, množství různých typů strojů zároveň znesnadňuje jejich provoz i logistiku.

Dělostřelectvo, jehož nedílnou součást tvoří i houfnice, sehrává v konfliktu na Ukrajině klíčovou roli. „Protitankové střely Rusy zpomalily, ale co je zabilo, bylo naše dělostřelectvo. To zničilo jejich jednotky,“ vyzdvihl jeho důležitost v prvních týdnech invaze jeden z poradců vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny Valerije Zalužného. Citovala jej zpráva britského bezpečnostního think-tanku Royal United Services Intitute (RUSI).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rok od velké potupy Rusů. Zveme vás na potápění k Moskvě, smějí se Ukrajinci Putinovi a spol.

„Nebýt dělostřelectva, u Kyjeva by to byla spíš agónie než vítězství,“ doplnil ukrajinský bezpečnostní analytik Mykola Bjeljeskov k neúspěšné ruské ofenzivě z počátku ruské okupace, informoval portál Bloomberg. Roli této vojenské techniky ocenil i ministr obrany Oleksij Reznikov. Ten na tiskové konferenci z letošního února označil zajištění dodávek houfnic od států NATO za svůj největší úspěch, informoval deník El País.

Záběry z bojů: Ukrajinská houfnice v akci a totální demolice ruského vojenského skladu

Ukrajinská 40. dělostřelecká brigáda se ve spolupráci s 92. mechanizovanou brigádou postarala o zničení ruského vojenského skladu na okupovaném území. Totální demolici rozlehlé budovy – s municí, dalším vojenským materiálem i palivy uvnitř – zařídila podle všeho tažená houfnice dvěma přesnými údery. Na pořízených záběrech, jejichž okolnosti je složité nezávisle ověřit, je vidět obrovský požár zmíněného skladiště.

Ukrajina disponovala relativně rozsáhlým dělostřelectvem již před válkou, většina techniky však byla sovětské výroby s menšími kalibry munice, jejíž výroba je dnes omezená. Situaci pak změnily dodávky houfnic od zemí NATO se standardizovanými 155milimetrovými střelami. Jejich síla spočívá v daleko vyšší přesnosti zaměřování vzdálenějších cílů. V kombinaci s průzkumnými drony proto představují pro pozice okupantů i jejich techniku značnou hrozbu. Důležitou roli houfnice hrají jak při podpoře postupu pozemních jednotek v ofenzivních operacích, tak v narušování ruské logistiky a zásobování při obraně.

Dělostřelecká zoo

„Ukrajina dostala neuvěřitelné množství rozličného dělostřeleckého vybavení. Skončila tak v jejich rukou dělostřelecká ‚zoo‘, která je velmi náročná na údržbu i logistiku,“ zhodnotil situaci vojenský analytik Michael Kofman, kterého citovala agentura AP. Nemusí se však nutně jednat pouze o houfnice, vedle nich jsou v dělostřeleckém arsenálu zastoupeny i minomety, raketomety, protiletadlová děla či další technika.

Vysoká zátěž pro NATO

Podle únorových výpočtů amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) měli Ukrajinci přes 350 západních 155milimetrových houfnic, téměř polovinu z nich tvoří typ M-777 ze Spojených států. Vedle tohoto modelu na Ukrajinu doputovaly i desítky kusů techniky z dalších zemí, včetně Polska, Slovenska, Spojeného království, Francie či Kanady. Pozadu nezůstala ani Česká republika, která Ukrajině poskytla několik houfnic Dana, kompatibilních se starší sovětskou municí ráže 152 milimetrů.

Další problém představuje zásobování děl municí. Ani rozsáhlé západní dodávky podle Ukrajinců nepokrývají jejich potřebu. V některých oblastech proto museli obránci podstatně snížit frekvenci své palby, informoval deník Washington Post.

„Válka vyžaduje enormní množství munice a vyprazdňuje spojenecké zásoby. Současné tempo spotřeby mnohonásobně převyšuje rychlost naší výroby,“ uvedl v únoru generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Představuje to vysokou zátěž na náš obranný průmysl. Čekací lhůta na střely velké ráže se zvýšila z 12 na 28 měsíců. Musíme zvýšit produkci a investovat do její kapacity,“ nastínil širší problém. Informoval o tom portál Euronews.

Tagy: