Ve 20 se Kristýna dozvěděla krutou diagnózu: Hodgkinův lymfom. Jak se nemoc projevuje?

O tom, že rakovina se může objevit v jakémkoliv věku, se přesvědčila nyní třicetiletá Kristýna Kupcová z Rokycan. Bylo jí 20, když nastoupila na vyšší odbornou školu, na které však strávila pouhých pět dní. Poté, co jí lékaři sdělili krutou diagnózu – Hodgkinův lymfom, musela studium přerušit a zahájit náročnou léčbu. Jak na nejtěžší období svého života vzpomíná s odstupem deseti let?

„První příznaky nemoci se u mě začaly objevovat na přelomu srpna a září 2011. Jednalo se o větší otoky a mravenčení dolních končetin. Přišlo to zcela náhle. Večer jsem si šla lehnout a najednou to cítila. Navíc jsem měla nohy v okolí kotníků úplně nateklé,“ vzpomíná třicetiletá Kristýna. Do té doby měla takzvané neviditelné symptomy – zhubla a zvětšily se jí uzliny v oblasti krku. Tehdy byla mladá a všem těmto příznakům nepřikládala velkou váhu. Přesto se po čase objednala k lékaři, kterému se svěřila se svými obtížemi.

Trvalo skoro měsíc než jsem se dostala na hematoonkologii, a pak už jsem se konečně dozvěděla zdrcující diagnózu.

„Nejprve jsem navštívila několik lékařů, kteří mi udělali různá vyšetření. Skoro měsíc trvalo, než jsem se dostala k odborné lékařce na hematoonkologii se soupisem vyšetření. Tady už stanovili konečnou diagnózu a léčbu. Čekalo mě šest cyklů chemoterapie s tím, že se uvidí, jak to zabere a případně by se přidalo ještě ozařování,“ pokračuje paní Kristýna.

V tu chvíli se jí zhroutil svět. „Vzpomínám si, že jsem si nejprve neuvědomovala, co všechno mě čeká. Hlavou mi běžely otázky typu: Proč já? Co jsem udělala špatně? Až časem mi došlo, že na tyto otázky mi nikdo neodpoví. Musela jsem to přijmout a s celou situací se poprat. Zatnou zuby a bojovat,“ vzpomíná na těžké životní chvíle.

Poté, co absolvovala šest cyklů chemoterapie, byla léčba ukončena a Kristýna chodila pouze na kontroly. „Kontrolní CT vyšetření potvrdilo, že léčba byla správně nastavena a z původního nálezu 7,5 centimetru zbyly po chemoterapii pouze dva centimetry, které se postupně ztrácely. Naštěstí už jsem nic dalšího podstupovat nemusela,“ pokračuje.

Léčba Hodgkinova syndromu u Kristýny trvala přibližně devět měsíců. Vzpomíná, že některé dny byly horší, jiné lepší. Velkou oporou jí byla rodina, díky které si dokázala udržet i úsměv na rtech. Kromě svých nejbližších našla velkou oporu také v pacientské organizaci Lymfom Help, se kterou dodnes spolupracuje.

„V březnu už to bude deset let od poslední chemoterapie, jež předvídala zdárně ukončenou léčbu,“ dodává Kristýna, která je dnes šťastnou maminkou dvouletého chlapečka. „Přítel, se kterým jsem byla půl roku, když přišla diagnóza, se mnou zůstal, máme spolu syna a v červenci nás čeká svatba,“ uzavírá.

Lymfomy: Zhoubná nádorová onemocnění mízních uzlin

Jaké jsou první příznaky maligního lymfomu a jak léčba tohoto nádorového onemocnění pokročila? Na to se CNN Prima NEWS zeptala docenta Davida Belady, zástupce přednosty pro léčebnou péči 4. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové.

Jak se maligní lymfom přesně projevuje a jaké jsou prvotní příznaky?
Lymfomy jsou zhoubná nádorová onemocnění mízných uzlin, které bývají postiženy nejčastěji. Zasáhnout ale mohou prakticky všechny orgány v těle – žaludek, mozek, plíce atd. Prvotní příznaky proto bývají velmi různorodé. Nejčastěji si nemocní všimnou zvětšující se uzliny v podobě „bouličky“ na krku nebo v podpaží či v třísle, která je typicky nebolestivá a roste. Zde je nutno upozornit, že po těle máme stovky drobných mízních uzlin, které se často zvětšují přechodně při infekci. To je normální. Zdaleka ne každá mírně zvětšená uzlina je podezřelá z nádorového bujení.

Kdy by se tedy měl mít člověk na pozoru a vyhledat lékaře?
Tady bych rád upozornil na dvě skutečnosti, které je třeba mít na paměti. Pokud tato uzlina dosáhne velikosti nad 1,5 centimetru a setrvale – pomalu či rychle – dále roste, mělo by to být důvodem, proč raději navštívit lékaře. U části nemocných se lymfomy projevují i celkovými příznaky, kterými jsou výrazné (nechtěné) hubnutí, silné noční pocení s nutností převlékání nebo typicky večerní zvýšené teploty. Tyto symptomy jsou často známkou pokročilejšího onemocnění.

Jaké jsou nejčastější typy lymfomů, které se u pacientů vyskytují?
Lymfomy obecně dělíme na Hodgkinův lymfom a takzvané nehodgkinovy lymfomy. Druhá skupina je častější, ale dělí se na několik desítek dalších podskupin, které se liší svým průběhem a často i prognózou. Nejčastější nehodgkinův lymfom je takzvaný difuzní B-velkobuněčný lymfom, který tvoří v našich podmínkách zhruba 35 až 40 procent všech nehodgkinských lymfomů.

Jaká vyšetření musí pacient podstoupit, aby se na onemocnění přišlo?
Klíčem k včasné diagnóze je na tuto možnost myslet, a pokud se objeví některé příznaky z výše uvedených, raději navštivte svého praktického lékaře. Ten vám provede nejprve odběry krve, pak při podezření na lymfom absolvujete ultrazvuk nebo počítačovou tomografii, které bezpečně odhalí, zda je potřeba dalších vyšetření. Definitivní diagnózu lze ale u lymfomu stanovit jen odběrem uzliny – nejčastěji chirurgem – nebo části postižené tkáně a histologickým vyšetřením patologem. Ten má v ruce pomyslný „klíč“ ke správné diagnóze.

Jaké jsou možnosti léčby?
Co se týče léčby, je nutné poznamenat, že u malé části lymfomů – především těch chronických, velmi pomalu rostoucích – nemusíme po stanovení diagnózy nemocné léčit a lze volit jen strategii sledování a zahájení léčby oddálit o několik měsíců, někdy i let. Toto rozhodnutí musí ale samozřejmě udělat pouze zkušený lékař. U většiny lymfomů, zejména agresivně rostoucích, je nutné zahájit naopak léčbu brzy, prakticky ihned po provedení všech nezbytných úvodních procedur – odběry krve, zobrazovací vyšetření a jiné. Léčba lymfomů je založena na čtyřech hlavních „pilířích“ – chemoterapie, biologická léčba, ozařování a eventuálně i transplantace.

To znamená, že u pacientů lze využít všechny čtyři uvedené možnosti?
Nikoliv, tady je nutné podotknout, že ne u všech pacientů musíme nebo vůbec můžeme použít všechny tyto metody. Ale často využíváme jejich kombinací, například chemoterapie s biologickou léčbou. Možnosti léčby v posledních letech obrovsky vzrostly. Objevila se biologická léčba monoklonálními protilátkami, ale i cílené léky, které dokážou zastavit nebo alespoň dlouhodobě brzdit nádorový růst. Zcela nejmodernější léčbou je pak tzv. CAR-T terapie, což je léčba geneticky upravenými T-lymfocyty pacienta, kterou ale můžeme využívat zatím jen u dvou podtypů lymfomů. I proto se prognóza většiny lymfomů v posledních letech výrazně zlepšila. U celé řady lymfomů agresivního typu dokážeme vyléčit 60 až 80 procent nemocných, u skupiny pomalu rostoucích, chronických lymfomů, které jsou bohužel zatím nevyléčitelné, dokážeme zajistit nemocným 10 až 15 let života, mnohdy i více, což je velmi příznivá zpráva.

Je pravda, že se toto nádorové onemocnění často vrací?
Ano, toto riziko je, ale to se týká prakticky všech nádorů obecně. I proto je vhodné, aby onkologicky nemocného vždy i po úspěšné léčbě kontroloval specializovaný lékař, který dokáže odhadnout nezbytnou frekvenci následných kontrol a dalších vyšetření. U lymfomů agresivního typu je riziko návratu nejvyšší první dva roky po skončení léčby, pak klesá. U pomalu rostoucích lymfomů je riziko návratu vyšší, ale na druhou stranu i pak je onemocnění většinou dobře léčitelné a jak jsem již uvedl, nemocní většinou mohou s tímto onemocněním žít 10 až 15 let, někdy i více.

Vyskytují se lymfomy častěji v mladém věku, nebo spíše u starších lidí?
Obecně více jsou postižení lymfomy starší jedinci od 60 let výše. Jsou ale typy lymfomů, jako například Hodgkinův lymfom, který se naopak nejčastěji vyskytuje u mladších lidí mezi 20 až 30. rokem života.

Máte nějaké statistiky, kolik lidí ročně lymfomem onemocní?
Ročně je v České republice nově diagnostikováno zhruba 1 400 nemocných s nehodgkinskými lymfomy a 250 pacientů s Hodgkinovým lymfomem. Celkově tedy vyslechne informaci o této diagnóze přibližně 1 650 pacientů za rok, což znamená, že zhruba každých šest hodin je u nás diagnostikován nový případ. Lymfomy jsou šestým nejčastějším typem nádoru v ČR. Bohužel výskyt zejména nehodgkinských lymfomů meziročně mírně narůstá. Jak jsem již ale uvedl, možnosti léčby se také zlepšují.

Kde se lidé s lymfomy obvykle léčí? Respektive do jakého medicínského oboru toto onemocnění spadá?
Péče o nemocné s lymfomy je v Česku soustředěna zejména do takzvaných Center hematologické intenzivní péče, v některých regionech pak probíhá v takzvaných. Komplexních onkologických centech. Pro nemocné a jejich příbuzné již mnoho let funguje pacientská organizace LymfomHELP, která pomáhá všem nemocným lépe se orientovat v této problematice.