reklama

Když rozdíly mizí, 11. díl: Dokonalý navigátor a milovník umění. Co nevíte o holubech?

S holuby se potkáváme nejčastěji ve městech, kde je považujeme za škůdce. Mohou za to ale jen naše špatné návyky - ve městech holubi přežívají jen díky nám.
Foto:

Když je pozorujeme, jak se na náměstích přetahují o drobky z pečiva, nepřijde nám na mysl, že by holubi patřili mezi zrovna nejchytřejší zvířata na světě. A už je vám asi jasné, že se tyhle předsudky po přečtení nového dílu rozplynou.

reklama

Když je pozorujeme, jak se na náměstích přetahují o drobky z pečiva, nepřijde nám na mysl, že by holubi patřili mezi zrovna nejchytřejší zvířata na světě. A už je vám asi jasné, že se tyhle předsudky po přečtení nového dílu rozplynou.

Výzkumy zabývající se inteligencí holubů mluví jasně - holubi jsou nám bližší, než bychom si chtěli připustit. Chápou pojmy prostor a čas, přemýšlí abstraktně, rozhodnutí činí na základě vědomého přemýšlení. Z dílu o krkavcovitých již víme, že ptáci se před 300 miliony let vydali po jiné evoluční stezce než savci a že naše mozky se značně liší. Příroda je ale mocná čarodějka a i v rozdílném hardwaru dokáže zařídit podobný software. V praxi to znamená, že i když mozek holubů (ani jiných ptáků) nepřipomíná svou skladbou ten náš, dokáže provádět úkony, které bychom u nich nečekali.

Třeba pamatovat si po dlouhou dobu velké množství jednotlivých obrazů (až stovky i po dobu několika let). Různé obrazy dokáží navíc zařadit do správných kategorií. Jednu takovou studii prováděl Ed Wasserman, profesor psychologie na Univerzitě v Iowě. „Určitě existují rozdíly mezi lidmi a zvířaty: mnohé již známe. Ale snadno je přemůže množství podobností. Náš výzkum o kategorizování u holubů ukazuje, že tyto podobnosti mohou sahat až k tomu, jak se děti učí slova,“ vysvětluje Wasserman.

V čem tento převratný experiment spočíval? Vědci holubům ukázali 128 černobílých fotografií různých předmětů spadajících do 16 kategorií: dítě, lahev, koláč, auto, sušenka, pes, kachna, ryba, květina, klobouk, klíč, tužka, telefon, letadlo, bota a strom. Holubi pak museli klovnout do jednoho ze dvou rozdílných symbolů (jeden určoval správnou kategorii fotky, druhý byl náhodný). Nejen, že holubi v tomto úkolu uspěli, ale dokázali tuto dovednost převést i na čtyři nové fotografie patřící do každé ze šestnácti kategorií.

Holubi jsou i součástí studií o vnímání estetična u zvířat. Shigeru Watanabe z japonské Univerzity Keio se pokouší najít odpověď na otázku, zda ptáci dovedou rozlišovat jednotlivé styly lidských maleb. Osm holubů naučil za pomoci odměn ve formě potravy rozlišovat mezi díly Picassa a Moneta. K dispozici měli deset obrazů od každého umělce, a pokud klovli do správného z dvojice, získali odměnu. Jenže – holubi pak dokázali poznat autora i u nově přidaných obrazů a co víc, dokázali rozeznat i další impresionisty od dalších kubistů.

U estetična zůstal i další japonský vědec, Aby Watanabe, který zkoumal, zda holubi dokáží obrazy rozlišovat podle lidského konceptu krásy. Samozřejmě, že dokázali! Možná za tím stojí i jejich dokonale ostrý zrak. Nejen, že holubi vidí lépe než my. Oni totiž dokáží vidět i ultrafialové světlo, tedy tu část spektra, kterou my nevidíme.

Asi vás tedy ani nepřekvapí, že holubi uspějí i ve známém zrcadlovém testu a jsou schopni rozeznat sami sebe na záznamu. Co víc, dokáží se na záznamu rozpoznat i ve chvíli, kdy je zpožděn až o sedm vteřin. Pro srovnání - tříleté děti s tím mají problém už u dvouvteřinového zpoždění.

Nejlépe si však vedou na poli navigace. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak je možné, že poštovní holub vždy najde cestu domů? Přemýšleli nad tím i mnozí vědci. Původně se domnívali, že si holubi prostě jen v paměti udržují přesné umístění domova, ke kterému se vydávají přímo vzdušnou čarou. Nicole Blaser z Univerzity v Curychu se však rozhodla dokázat, že holubi nejsou pouhými roboty, kteří by si pamatovali jen jediné místo. 130 holubů naučila umístění dvou holubníků – v jednom bydleli, ve druhém jedli. Podle toho, jestli měli hlad nebo ne, si volili svůj cíl. Pak je ale odvezla na zcela neznámé místo, kde je vypustila. I přesto, že je od holubníků dělilo celých třicet kilometrů, všichni hladoví holubi doletěli k potravě, ostatní se vydali domů.  Holubi ale neletěli přímou cestou, dokázali zohlednit i různé překážky, které je na cestě potkaly. Znamená to tedy, že se holubi dokáží rozhodovat podle toho, čeho zrovna chtějí dosáhnout, a dokáží do své navigaci započítat více faktorů.

K navigaci holubi používají hned několik metod: svůj čich, elektromagnetické pole Země, infrazvukové vlny i svůj zrak. Kombinací všech metod mohou dosáhnout dokonalé navigace, která je (na rozdíl od té naší) nikdy nezradí a nenavede špatně. Pokud ovšem nedojde k něčemu, co jeho vodítka naruší. (Brutální pokusy s přerušenými čichovými nervy či matnými čočkami na očích dnes raději vynecháme…) Zajímavým příkladem zmatení navigace u holubů je příběh holoubka se jménem Whitetail. Ten se ztratil v roce 1997 při závodě, kterému se dnes přezdívá Velké holubí fiasko. Toho rána byly do vzduchu v jižní Francii vypuštěny desítky tisíc holubů, jejichž cíl se skrýval na druhé straně Lamanšské průlivu. Na druhý břeh se však dostali jen ti nejpomalejší z pomalých. Po šampionech, mezi které se třinácti vítězstvími patřil i Whitetail, jako by se slehla zem. Vědci se domnívají, že během jejich cesty muselo dojít k rušení infrazvuku, které holubi zmátlo. (Kde se tam asi vzal, že?) Whitetail se objevil až na jaře roku 2002. Po celých pěti letech se konečně dokázal vrátit domů.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Koronavirus

Chorvatsko zpřísňuje opatření. Roušky budou povinné v obchodech a restauracích

Chorvatsko zpřísňuje opatření. Roušky budou povinné v obchodech a restauracích

Do Chorvatska jedině s rouškou. V zemi zaznamenali rekordní nárůst nakažených od začátku pandemie – 190 za posledních osmačtyřicet hodin. Země tak od pondělí zpřísňuje pravidla. Povinné bude nošení roušek v obchodech a v restauracích. V Chorvatsku je přitom momentálně na půl milionu turistů. Nejvíc z Německa, Česka nebo Maďarska. Řada Čechů už měla své dovolené v Chorvatsku naplánované. Někteří z nich je kvůli koronavirové situaci ruší, někteří do země stejně odjedou.

reklama
Hřib: Stát neudělal při obnově Prahy maximum. Město přijde o 80 miliard korun
Poláci volí prezidenta. Podle tamní novinářky mají Duda a Trzaskowski stejnou šanci
Černé stavby v Česku jako symbol lidské nedočkavosti. Pomoci má nový zákon
reklama
reklama
Češi si přivážejí koronavirus z Chorvatska, Bulharska a Řecka, prozradil Vojtěch

Koronavirus

Domácí zpravodajství

Science centra dál bojují o přežití. O práci přišla až polovina zaměstnanců
Další články
reklama
reklama