Nové detaily v případu zdravotní sestry, která vraždila novorozeňata
Lékaři, pečovatelé, zdravotní sestry. Ve chvíli, kdy se rozhodnou životy brát, namísto toho, aby je zachraňovali, jsou titulováni jako andělé milosrdenství, potažmo smrti. Termín, který tento typ vrahů označuje, však není tak ojedinělý, jak by se mohlo zprvu zdát. Přízvisko od konce letošního srpna patří i britské zdravotní sestře Lucy Letbyové, která zavraždila sedm miminek. Stala se nejhorší sériovou vražedkyní dětí v moderní britské historii: nebyla však první. Připojila se k řadě těch, kteří se rozhodli hrát si na bohy a rozhodovat, kdo právo na život má, a kdo nemá. Jaké motivy je k jejich hrůzným činům – dle jejich slov – vedly?
Po celém světě lidé spoléhají, že se o ně lékaři ve chvílích, kdy budou oni či jejich nejbližší nejvíce bezmocní, postarají. S tímto cílem – pomáhat druhým – také většina zdravotníků studuje a následně vede praxi ve svých ordinacích či zdravotních zařízeních. Najdou se však tací, kteří prostředí nemocnic zneužívají k tomu, aby pod zástěrkou někdy nevyhnutelné smrti přinášeli další, nevinné oběti.
ČTĚTE TAKÉ: Své oběti Šťovíček svedl v restauraci, po sexu je hned zavraždil. S doživotím se smířil
Těmto zejména sériovým vrahům se začalo přezdívat andělé milosrdenství, později se začal používat i termín anděl smrti. Proč zrovna milosrdenství? První případy těchto vražd vycházely z předpokladu, že se lékaři či zdravotní personál rozhodli využít svých znalostí k tomu, aby pacienta zbavili utrpení. Mnohé případy však začaly odkrývat i další motivy, s nimiž se dotyční k vraždám uchylovali.
Jane Toppanová – s oběťmi zalehla do postele
Americká zdravotní sestra Jane Toppanová je mnohdy považována za jednu z prvních amerických sériových vražedkyň. Už při studiu na zdravotní sestru koncem 19. století Toppanová vraždila nevinné pacienty, zejména seniory, kteří podle ní byli „k ničemu a nemělo cenu je držet naživu“.
Bývalá zdravotní sestra Jane Toppanová Zdroj: Getty Images
Během svého studia zavraždila nejméně tucet pacientů tím, že jim podala značnou dávku opia a sledovala jejich reakce, utrpení a nakonec smrt. Následně již jako osobní zdravotní sestra jedné rodiny v Bostonu vraždila roky, aniž na sebe upoutala pozornost. Zabíjela starší členy rodiny pro majetek, stejně tak se neobávala vraždit vlastní kolegy či přátele, kteří ji „začali nudit“, uvádí web Crime Museum.
Její vražedné řádění zastavilo až zjištění, že své oběti vpravila jed na bázi kovu. Oficiálně se Toppanová přiznala k 31 otravám svých pacientů – údajně pro své sexuální uspokojení. Po podání smrtelné dávky opiátu či jiných nebezpečných látek k pacientům ulehla na postel a čekala, dokud nezemřou. Navzdory tomu, že usmrtila nejméně několik desítek lidí, bylo shledána nevinnou z důvodu nepříčetnosti. Do své smrti v roce 1938 žila v psychiatrické léčebně.
Harold Shipman – lékař, jenž měl usmrtit stovky pacientů
Brit Harold Shipman získal v roce 1970 titul z medicíny. Pracoval v nemocnicích, načež si v roce 1993 otevřel soukromou ordinaci a stal se váženým členem lékařské komunity. Vše však změnilo podezření ženy z pohřebního ústavu, která byla znepokojena vysokým počtem Shipmanem vystavených kremačních potvrzení. Vyšetřování zahájené v roce 1998 neproběhlo vůbec hladce. Veřejnost vinila britskou policii, že na případ nasadila nezkušené detektivy. Během jediného měsíce, kdy bylo šetření vedeno, měl Shipman usmrtit další tři lidi.
K odhalení Shipmana nakonec pomohla závěť jedné z jeho obětí, která z ní vyškrtla svou dceru s vnoučaty, aby svůj majetek odkázala právě lékaři. Následně byly exhumovány ostatky Shipmanovy poslední oběti, načež se ukázalo, že jí byl podán lék na utišení bolesti u pacientů v terminálním stadiu rakoviny – žena však byla takřka zdravá. V září 1998 byl Shipman zatčen, následně bylo zjištěno, že vlastní stejný typ psacího stroje, na němž byla sepsána i podvržená závěť.
Lékař byl v roce 2000 odsouzen k 15 po sobě jdoucím doživotním trestům za stejný počet vražd. Odhaduje se však, že usmrtil nejméně 215 lidí. Shipman po celou dobu popíral vinu a napadal vědecké důkazy. O svých činech nikdy nevydal žádné prohlášení. Britská bulvární média jej dodnes nazývají „doktor smrt“, uvádí web Kriminalistika.eu. V roce 2004 ve své cele spáchal sebevraždu, den před 58. narozeninami.
Richard Angelo – muž s hrdinským komplexem
Býval skautem a dobrovolným hasičem, jeho touha po ocenění však byla větší než riziko, které s jeho následnými činy souviselo. Richard Angelo nastoupil jako zdravotní bratr do nemocnice na Long Islandu v New Yorku když mu bylo 26 let. V zařízení strávil pouhý měsíc, o život však připravil zhruba 25 lidí.
Cílem Angela nebylo pacienty vraždit, ale zhoršit jejich zdravotní stav natolik, aby mohl zasáhnout a následně si vysloužit úctu a ocenění od rodin pacientů i svých kolegů. „Chtěl jsem vytvořit situaci, kdy bych pacientovi způsobil dechovou tíseň nebo jiný problém, kdy bych následně svým zásahem vypadal, že vím, co dělám. Neměl jsem důvěru v sebe samotného, cítil jsem se neschopný,“ vyprávěl později, uvádí web Murderpedia.
Bývalý zdravotní bratr Richard Angelo Zdroj: Getty Images
Plán zdravotního bratra se však mnohdy vymkl kontrole – několik pacientů po podání směsice léků zemřelo ještě předtím, než se Angelovi podařilo zasáhnout a dotyčné zachránit. Za jeho směny došlo k celkem 37 mimořádným událostem, pouze 12 pacientů se dožilo chvíle, kdy o svém zážitku blízké smrti mohli vyprávět. Jakmile jim Angelo podal pomocí injekční stříkačky paralyzující léky, pociťovali otupělost, hůře se jim dýchalo a ztráceli schopnost komunikace. Angelo byl odsouzen k 61 letům až doživotí ve vězení.
Sonya Caleffiová – obětem vstřikovala vzduch
Zdravotní sestra působila klidně a tiše. Jak se však později během vyšetřování podařilo odhalit, Caleffiová začala zneužívat své pozice zdravotnice k uspokojení vlastních potřeb. Stejně jako řada dalších si vysloužila přezdívku „anděl smrti“. Na její vražedné řádění se přišlo v roce 2004, kdy pracovala v nemocnici Manzoni v italském městě Lecco.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Čtrnáctiletý chlapec kameny ubil spolužáka k smrti. Soud mu udělil nekompromisní trest
Do nemocnice byla přijata 99letá žena, která trpěla bronchitidou. Vzhledem k vysokému věku byla žena hospitalizována, pečovat o ni měla právě Caleffiová. Přistoupila k lůžku nemocné s injekční stříkačkou v ruce a dceři pacientky sdělila: „Je to naléhavé, jděte ven. Lékař už jde.“ Dcera stařenky odešla. O pět minut později se dveře otevřely – Caleffiová měla oděv od krve, stejně tak byla krev v pokoji, líčí web Medium.com.
Sonya Caleffi
— 𖤐 𝕷𝖎𝖑𝖎𝖙𝖍 𝕸.𖤐 (@MissAntropa666) July 31, 2020
È salita agli onori della cronaca nel 2004 per aver dato la morte ad alcuni dei pazienti terminali a lei affidati in quanto infermiera, 18 omicidi tutti per embolia gassosa, per questo fu soprannominata “Angelo della morte”. È tornata libera nell’ottobre del 2018. pic.twitter.com/nqRIHLn7px
Jak později odhalila nařízená pitva, Caleffiová svým obětem vstřikovala bublinky vzduchu do krevního oběhu, načež nastala plynová embolie. To byl i případ 99leté ženy. Během pouhých dvou měsíců v roce 2003, kdy pracovala v nemocnici SantʼAnna, došlo k osmi nevysvětlitelným úmrtím na embolii. V Leccu měla Caleffiová údajně usmrtit 18 pacientů.
„Je mi velmi líto, co se stalo, a prosím o odpuštění, pokud je to možné. Nechtěla jsem, aby pacienti dopadli takhle. Zákroky jsem dělala z toho důvodu, že se mi líbilo, jak všichni spěchali, aby pacienty včas zachránili,“ nechala se slyšet Caleffiová. Odsouzena byla v roce 2007 k výkonu 20 let vězení za pět vražd a dva pokusy o vraždu.
Kermit Gosnell – provozovatel „domu hrůzy“
Případ bývalého amerického lékaře Kermita Gosnella nemá v dějinách USA obdoby. Muž, který v Pensylvánii vedl nevyhovující potratovou kliniku, ji pro stovky žen změnil v dům hrůzy. Přesně takové přízvisko získala budova, v níž Gosnell s personálem, jenž nebyl kvalifikovaný pro interrupce a zdravotní péči o pacienty, případně jim chyběla zdravotnická licence, od vyšetřovatelů, kteří v roce 2010 na klinice provedli razii.
Jak sami vyprávěli, nevěděli, v jakém stavu se klinika nachází. To, co však objevili, si nepředstavovali ani v nejhorších snech. Interiér kliniky byl zastaralý, špinavý, lůžka a křesla, na nichž polehávaly dívky a ženy pod sedativy, byla pokryta ručníky od krve. Po chodbách běhaly zablešené kočky, jejich výkaly byly všude po schodech. Pach výkalů s močí a zatuchlinou se nesl celou budovou, popisuje web Independent.
Bývalý lékař Kermit Gosnell, která provozoval dům hrůzy. Zdroj: Profimedia.cz
Nejhorší odhalení však nastalo ve chvíli, kdy federální agenti nahlédli do lednic a mrazáků. Do budovy původně vtrhli pro podezření z užívání nelegálních léků a drog, nakonec zjistili, že mají co dočinění s mužem, který prováděl nelegální potraty a vraždy novorozených miminek. V lednici agenti odhalili sklenice naplněné odřezanými dětskými nožičkami. V mrazáku pak lahev s vodou, v níž byl zamrazený nedonošený kojenec. Na konci razie úřady nalezly 47 plodů a kojenců.
Dům hrůzy představoval místo, kde mohly chudé ženy, migrantky či zranitelné osoby platit v hotovosti za potraty i v pozdním termínu těhotenství. Zákonem stanovená maximální hranice pro potrat v Pensylvánii je nastavena na 24 týdnů. Jak však bylo během vyšetřování odhaleno, k potratům docházelo i v sedmém, osmém, a dokonce devátém měsíci těhotenství. Některé ženy či dívky pak byly na kliniku dovlečeny svými příbuznými proti své vůli – a proti jejich vůli byl zákrok nakonec i proveden. Přesně to byl případ tehdy 15leté Robyn Reidové, která jej líčila pro web Independent.
Pokud se narodilo dítě, které vnímalo, dýchalo a bylo plně zdravé, provedl Gosnell nebo jeden z jeho kolegů „zajištění zániku plodu“, a to skrze proceduru nazvanou „odříznutí“. Naprosto nehumánní postup zahrnoval zapíchnutí nůžek do zadní části krku novorozence a přetnutí míchy, čímž došlo k oddělení mozku od těla. Správným názvem pro tuto „techniku“ je vražda, jak se shodla porota a vyšetřovatelé.
Nelze s přesností říci, kolik dětí lékař za zhruba 14 let, kdy kliniku provozoval, zavraždil, stejně ani to, kolik žen ohrozil. Gosnell byl nakonec odsouzen za vraždu tří nemluvňat, která se narodila živá, zabití jedné ženy během interrupce a 24 případů, kdy potrat provedl po státem stanoveném maximálním limitu, píše web The New York Times.
ČTĚTE TAKÉ: Tvrdé drogy, násilí a nevěra. Známí popsali mrazivé okolnosti vraždy ženy na pražském Žižkově
Vznesena proti němu byla také řada jiných obvinění, například spojená s poskytováním nelegálních léků a ohrožování pacientek jejich podáváním. Gosnell byl v roce 2013 odsouzen ke třem po sobě jdoucím doživotním trestům bez možnosti podmínečného propuštění. Spravedlnosti se nevyhnuli ani jeho manželka a spolupracovníci na klinice, kteří mu s jeho trýznivými postupy a vraždami miminek pomáhali.
Andělé smrti z Lainzu
Čtyři rakouské zdravotní sestry: Waltrauda Wagnerová, Irene Leidolfová, Stefanija Meyerová a Maria Gruberová. Od roku 1991, kdy dostaly dva doživotní tresty a dva tresty v délce 20 a 15 let, nechvalně známé jako „andělé smrti z Lainzu“. Čtyři ženy měly mít na svědomí desítky vražd pacientů ve vídeňské nemocnici Lainz. Jejich řádění trvalo od roku 1983 do roku 1989, za oběti si vybíraly staré a chronicky nemocné pacienty.
Na snímku čtyři rakouské zdravotní sestry: Waltrauda Wagnerová, Irene Leidolfová, Stefanija Meyerová a Maria Gruberová Zdroj: Profimedia.cz
Všechny sestry se přiznaly k více než 40 vraždám, spekulovalo se ale, že mohly mít na svědomí až dvě stovky lidských životů. Jako důvod svého konání uvedly, že jednaly ze soucitu, protože chtěly ukončit trápení starých a bezmocných pacientů. Ty usmrcovaly injekcemi s nadměrnými dávkami léků nebo tím, že jim při vyplachování úst vpravovaly vodu do plic. Všechny sestry však byly z vězení do roku 2008 za dobré chování podmínečně propuštěny, píše web The Guardian.
Beverly Allittová – inspirace Letbyové?
Třináct dětí mezi sedmi týdny až 11 lety. Všechny měly tu smůlu, že je v roce 1991 v Lincolnshirské nemocnici dostala na starost zdravotní sestra Beverly Allittová. Čtyři její vražedné řádění nepřežily.
„Jedno dítě v sobě mělo 47 000 milijednotek na litr inzulínu. Mělo jich ale mít maximálně 10 až 15,“ vzpomínal v rozhovoru pro Daily Mail bývalý detektiv lincolnshirské policie Stuart Clifton. Mezi oběti Allittové patřila i předčasně narozená Becky. Vyděšení rodiče pak přivezli do nemocnice na pozorování také její sestru – dvojče Katie. I když byla zdravá, v nemocnici dvakrát přestala dýchat. Nedostatek kyslíku jí způsobil trvalé poškození mozku, částečnou paralýzu a slepotu. Na nečekané problémy u Katie upozornila právě Allittová.
„Byla u každého dítěte, které zkolabovalo,“ vzpomínal Clifton. Všichni jí tak byli za rychlý zásah vděční. Právě to mohlo být podle vyšetřovatele motivem vražd. „Byla posedlá touhou být zbožňovaná, to ji pohánělo kupředu,“ doplnil. Pro čtyři vraždy miminek, pokusu o vraždu tří dalších a způsobení těžkého ublížení na zdraví dalším šesti byla Allitová odsouzena k třinácti po sobě jdoucím doživotním trestům.
Podle mnohých se počínáním Allittové nedávno odsouzená britská sestra Lucy Letbyová mohla inspirovat. Svou předchůdkyni nakonec pokořila. Obžaloba během procesu s Letbyovou uvedla několik motivů, které ji k jejímu krutému jednání mohly vést. Jedním z nich bylo, že si měla „ráda hrát na boha a být z událostí kolem smrti vzrušená“, cituje web The Guardian.
Výše uvedené případy vrahů, kteří se pod zástěrkou pomoci rozhodli pacienty vraždit, patří jen mezi zlomek všech kauz, jež se napříč světem vyšetřovaly. Mnohdy nejsou ti, kteří svým pacientům život zkracují, ani odhaleni. Zdravotní prostředí je pro sériové vrahy „ideální kulisou“ k tomu, aby nevyhnutelnou součást života – smrt – využívali k ukojení svých potřeb.
