Ve volbách do Evropského parlamentu se očekává rekordní účast, vyplývá z exkluzivního průzkumu, který představily Hospodářské noviny. Hlavním vítězem by se mělo stát hnutí ANO se ziskem 27,3 procenta, přičemž koalice Spolu by získala podporu 21 procent voličů. S úspěchem mohou podle dat třeba počítat i Starostové a nezávislí v čele s ekonomkou Danuší Nerudovou. Dosáhnout pětiprocentní hranice by však mohli i komunisté, kteří do klání vstupují pod jinou značkou.
Přijít k volebním urnám se v 6. a 7. června chystá přes 33 procent voličů. Jedná se o rekordní účast, jež dokonce předčila první hlasování krátce po vstupu Česka do EU před dvaceti lety, a to o pět procentních bodů. Takové prognózy přináší nejnovější průzkum sociologa Jana Herzmanna ve spolupráci s agenturou Data Collect, který zveřejnil web Hospodářské noviny.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na ministerstvo práce jsem nešel, abych rozdával peníze, říká Jurečka a slibuje revoluci
Občanští demokraté vnímali historicky první volbu do Evropského parlamentu jako referendum o vládě. A takový postoj nyní razí i hnutí ANO. Web připomíná, že jeho šéf Andrej Babiš hodlá červnové volební klání pojmout jako jakési předkolo voleb do Poslanecké sněmovny.
ANO by podle průzkumu obdrželo od voličů 27,3 procent hlasů, zatímco Spolu by získalo 21 procent. „Vysoká volební účast je jedním z významných faktorů, že opoziční hnutí má v modelu více procent než Spolu. Mobilizační schopnost ANO je vyšší než vládní koalice,“ uvedl Herzmann s tím, že i několik procent navíc může výrazně prospět politickým cílům ANO.
Pro vládní Spolu by taková prognóza mohla být spíše dobrou zprávou, jelikož by rozdíl od prvního ANO nebyl tak výrazný. Jenže 27 procent pro opoziční hnutí je třeba vnímat v kontextu toho, že eurovolby nejsou pro zastánce opozičního subjektu příliš atraktivní, připomíná autor průzkumu.
Například v minulých volbách v roce 2019 získalo ANO nakonec „pouhých“ 21 procent na rozdíl od očekávaných třiceti, ovšem k výhře to stačilo. V celkovém srovnání tedy strany společné koalice oslabily, zatímco opoziční ANO posílilo. Očekávaný výsledek favorita podle Herzmanna nejspíše souvisí s tím, že hnutí se podařilo „aktivizovat i část voličů, kteří k eurovolbám nechodí“.
Naděje pro STAN
Z průzkumu rovněž vyplývá, že se většina stran sněmovní pětikoalice potýká s poklesem podpory. Kolem desetiprocentní hranice se s velkým odstupem od dvou favorizovaných subjektů pohybují SPD s podporou Trikolóry, Piráti a STAN, a to v tomto pořadí.
Čtvrtí Piráti, kteří se v minulých volbách těšili podpoře 14 procent voličů, by podle průzkumu obdrželi 10,8 procenta hlasů. Jen o jednu desetinu procenta více přisuzuje Herzmann SPD s Trikolórou.
Výsledky průzkumu vypadají nadějně zvláště pro Starosty a nezávislé. Ti se klání o křesla europarlamentu účastnili společně s TOP 09 a Zelenými, jenže nyní vstupují do kampaně s výraznou posilou v podobě bývalé prezidentské kandidátky Danuše Nerudové.
Průzkum předpokládá, že pokud by si zachovala přízeň byť jen části svých příznivců z prvního kola prezidentských voleb, znamenalo by to pro Starosty mnohem výhodnější politický krok než jakákoliv spolupráce s oslabenými stranami vládní koalice.
Komunisté v novém hávu
Zatímco jiné prognózy předpokládají, že se uskupení Roberta Šlachty Přísaha, které při této příležitosti navázalo spolupráci s Motoristy sobě, pohybuje těsně pod hranicí vstupu do Evropského parlamentu se ziskem 4,9 procenta, Herzmannův průzkum odhaduje jejich výsledek na 2,5 procenta hlasů.
ČTĚTE TAKÉ: Havlíček nazval schůzi Sněmovny bizárem: Koalice popletla role, vláda obstruovala sama sebe
Tolik by prý mohli obdržet i Zelení, na jejichž kandidátce se objevil i nejmladší z bratrů Okamurových, architekt Osamu Okamura. Návrat sociálních demokratů, jež do bojů o křesla v europarlamentu vede exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (SOCDEM), průzkum nepředpokládá. Dvouprocentního výsledku nejspíše dosáhne PRO, které do svých řad získalo bývalého hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška.
Úspěch by však mohli slavit komunisté. Herzmann připomíná, že KSČM se zaštítila značkou Stačilo!, jež podle svého programu nabízí „koalici levicových a vlasteneckých stran a nezávislých osobností“. „Je to takový model, kdy trochu skrývají komunistické symboly a zároveň prezentují výrazného lídra – což jejich předsedkyně Kateřina Konečná je. Může to fungovat,“ míní autor průzkumu.
Taková volební prognóza přitom může pro vládní koalici znamenat zdvižený prst ohledně posilování komunistů, které by mohl potenciální úspěch na evropské úrovni navnadit k další snaze se prosadit ve sněmovních volbách v příštím roce.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Poprask v TOP 09 kvůli Kolářovi. Část strany ho chce odvolat z kandidátky do europarlamentu
