Atmosféra se studenty ve škole je nenahraditelná, říká proděkanka Mendelovy univerzity

„První týden zimního semestru jsme si všichni užili. První dva dny minulého týdne jsme studenty potkávali kontaktně a ve větším počtu tak, jak to dovolovala opatření. To znamená, že bylo do sta studentů v jedné posluchárně. Od středy jsme přešli kvůli nařízení krajského hygienického úřadu do takzvané bezkontaktní výuky, nikoliv distanční,“ uvedla Martina Rašticová z Mendelovy univerzity s tím, že výuku by raději nazvala on-line prezenční výukou.

Výuka u nich na univerzitě podle ní totiž probíhá z 99 procent standardně podle rozvrhu, který si na začátku semestru stanovili. Pouze je převedená do on-line platformy přes Microsoft Teams. „Připravili jsme se na to už v předchozím semestru a pilně jsme pracovali také v létě,“ podotkla.

Je rozdíl mezi distanční výukou a on-line prezenční výukou

Rozdíl mezi distanční výukou a on-line prezenční výukou je podle Rašticové zřejmý. „Distanční výuka je výuka, kdy studentům předáváte materiály určitým způsobem a komunikujete s nimi pouze jednou za čas v určitých vyhrazených termínech v semestru. U nás běží výuka každý den podle rozvrhu,“ popsala proděkanka Provozně ekonomické fakulty.

„Distanční výuku také umožňuje vysokoškolský zákon, ale vyžaduje speciální formu akreditace, kterou většina našich oborů nemá, takže se držíme standardních postupů. To znamená, že výuka běží podle rozvrhu každý pracovní den, nikoliv například pouze o víkendu. Jediný rozdíl je v tom, že studenty nepotkáváme v našich učebnách kontaktně, ale v rámci virtuální platformy,“ dodala Rašticová.

Lidský kontakt chybí

Přiznala však, že studenti ve škole chybí i jí. „Atmosféra, kterou studenti přinášejí na univerzitu, když se zaplní učebna, když přímo reagují na přednášku, je nenahraditelná. To přiznávám a chybí to i mně,“ uvedla Rašticová. Uvedla příklad, že při její úterní on-line přednášce byli studenti aktivní, ale kladla i několik otázek, u kterých je zvyklá, že na ně studenti reagují třeba pokýváním hlavy nebo pohledem z očí do očí. „To samozřejmě chybí a já věřím, že to chybí i studentům.“

Kontrola studentů, že se on-line výuky účastní, je podle Rašticové bezproblémová. „Vidíme, kdy jsou připojeni, a někdy žádáme, ať si také zapnou mikrofony. Bavíme se s nimi i v rámci chatovacího zařízení. Microsoft Teams nabízí i řadu možností, jak zapojovat studenty do výuky. Například je úkolujeme v průběhu semestru tak, že zadáváme řadu otázek a studenti na ně prostřednictvím aplikace reagují, není s tím problém,“ vysvětlila proděkanka. Problém podle ní nebyl ani se zkouškami v minulém semestru.

Doplnila, že se škola snaží, aby veškeré přednášky byly dostupné i přes mobil, přes který se podle jejích výzkumů studenti připojují nejčastěji.

Rašticová však uznala, že ekonomická fakulta i jiné fakulty sociálního typu mají výhodu, že výuku je možné téměř v plném rozsahu zajišťovat i bezkontaktně. „Jiná situace je samozřejmě na univerzitách, které vyžadují pravidelné laboratorní setkávání, práci například s chemikáliemi nebo praktická cvičení.“

V březnu byla situace jiná

V březnu byla ale situace podle Rašticové úplně jiná. „Začátky byly obtížné. Řada kolegů se teprve seznamovala s virtuálním prostředím, museli jsme nakoupit mikrofony, kamery a veškeré vybavení. Současně s výukou jsme se také všichni učili pracovat v rámci virtuální platformy,“ upozornila.

Díky vybavení, které univerzita nakoupila v průběhu prázdnin, i díky kurzům, které absolvovali zaměstnanci, se podle proděkanky na Mendelově univerzitě daří pružně a flexibilně přejít na on-line výuku.

Technologie, které musela škola nakoupit, podle ní byly neočekávanou položkou v rozpočtu a do jisté míry se jedná o zátěž. Na druhou stranu škola ušetřila velké množství prostředků například za cestovní výdaje. „Je mýtus si představovat, že se jedná o milionové investice. Řada virtuálních platforem je pro vysoké školy bezplatně, Microsoft Teams univerzita získává za velice rozumnou částku. Pokud jde o videokonferenční zařízení, na běžné přenosy stačí kamery a zařízení, které stojí v řádech desítek tisíc korun,“ upřesnila Rašticová.

Nouzový stav by se vysokoškoláků dotknout nemusel

V současné době mohou studenti za přísných hygienických opatření navštěvovat knihovnu a chodit na individuální konzultace. Mohou se také po deseti lidech dostavovat na zkoušení, případně po patnácti lidech navštěvovat speciální laboratoře a praktická cvičení.

Ve středu vláda pravděpodobně vyhlásí nouzový stav. Rašticová ale zatím neví, co by to pro vysoké školy znamenalo. „Jsme napjatí, v jaké formě bude nouzový stav vyhlášen, protože studenti mají už týden omezený vstup na univerzity. Takže předpokládám, že studentů už by se to výrazně dotknout nemuselo. Ale možná se to dotkne zaměstnanců. Zatím se s kolegy potkáváme, nosíme roušku, takže takto bychom podle mě mohli působit i při vyhlášení lockdownu,“ myslí si Martina Rašticová.