Babišova kampaň? Není to můj styl, přiznal Nacher. Prozradil, kdy vstoupí do ANO

Způsob, jakým hnutí ANO obvykle vede předvolební kampaň, není můj styl. Jsem příznivcem pozitivní komunikace. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl poslanec Patrik Nacher (za ANO). Opoziční politik mimo jiné zmínil, za co by pochválil vládu premiéra Petra Fialy (ODS) a co mu naopak na současném kabinetu vadí. Zároveň prozradil, kdy plánuje vstoupit do ANO.

Ze strany opozice často slýcháme tvrzení, že kabinet premiéra Petra Fialy je nejhorší vládou v historii ČR. Jaký je váš názor?
Takový žebříček nedělám. Musím ale říct, že je pro mě vláda velkým zklamáním. Vidím obrovský kontrast mezi očekáváním a realitou. Ti samí politici, kteří předtím moralizovali a mistrovali z opozice, teď pracují hůř a páchají stejné, nebo i větší chyby než předchozí vlády. Je to podobné, jako když vám někdo vychvaluje film do nebes a pak zjistíte, že jde o podprůměrný biják. Potom ten film budete hodnotit jako mizerný, když mělo jít o něco zázračného.

Co konkrétně vás na vládě štve?
Obrovské pokrytectví a výmluvy, které od členů vládní koalice chytili i jejich příznivci. Když cokoliv napíšu na sociální sítě, jejich odpověď je, že za to může Andrej Babiš a předchozí kabinet. Současná vláda není schopná převzít zodpovědnost. Jejich obsese je nyní krásně vidět na vysokých cenách potravin. Dříve za inflaci, která tehdy dosahovala pěti procent, mohl Andrej Babiš jako premiér. Pak pětikoalice převzala moc. Už vládnou skoro dva roky. Inflace přesahovala 17 procent, aktuálně je kolem devíti procent. Máme vysoké ceny u kdečeho, ale zase za to může Babiš, tentokrát už ne jako premiér, ale protože Agrofert.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pravá ruka neví, co dělá levá, kritizuje vládní škrty Nacher. Navrhni řešení, oponuje Pospíšil

Když jsem poslouchal vaše projevy ve Sněmovně například před hlasováním o nedůvěře, ta kritika vlády od vás se mi ve srovnání s některými vašimi opozičními kolegy zdála poměrně dost konstruktivní. Je něco, co byste na současné vládě pochválil?
Vždy se snažím k problémům přistupovat konstruktivně – jako pozitivně smýšlející člověk. Občas je těžké najít něco pozitivního. Jenže v době, kdy po právu kritizujete, ale zazní jen kritika, to pak může působit negativisticky a destruktivně. Z toho důvodu se vždy snažím zmínit i pozitivní momenty. Proto to tak působí navenek a jsem rád, jestli to takhle vnímáte. Na vládě bych chtěl ocenit, že pokračuje do jisté míry v tématu ochrany spotřebitele, kam patří například řešení exekucí.

V tomto případě tedy spolupráce s pětikoalicí funguje?
Pokud jde o věci týkající se exekucí – například milostivý podzim – současná koalice pokračuje v tom, co se nastartovalo v minulém volebním období. Na jedné straně jde o řešení této problematiky a na straně druhé to znamená klasickou komunikaci koalice s opozicí. To jsme nastavili již dříve, zejména já a Marek Výborný (KDU-ČSL). Vznikala celá řada pozměňovacích návrhů, a to včetně milostivého léta. Nyní se to zrcadlově otočilo. Oni v tom pokračují, což chci ocenit. Neříkám, že je všechno špatně.

Zástupci pětikoalice by si ale měli uvědomit, že je mnoho lidí nevolilo z důvodu, že by je milovali nebo je považovali za kompetentní manažery. Často je volili jen proto, že neměli rádi Babiše. Když se dnes zeptáte voličů pětikoalice, mnoho z nich vám řekne, že jsou s vládou hrubě nespokojeni, ale ANO by i nadále stejně nevolili. Pak se z toho stává základ univerzální odpovědi a výmluvy. Slibovali komunikaci, transparentnost, úspory u sebe a tak dále. Nedaří se? Nevadí, výmluva na cokoliv říká, že je to furt lepší, než jak by to udělalo hnutí ANO. S tím je pak těžké polemizovat. „Co by kdyby“ je klasická manipulativní technika.

Není cílem útočit na všechny skrz kobercové nálety. Koalice mají vznikat především na programových shodách, nikoliv na negativním vymezování se vůči určité osobě.

V posledních volebních průzkumech mívá hnutí ANO přes 30 procent. Určitě přemýšlíte o koaličním potenciálu. S kým byste chtěli za dva roky vládnout?
Že samotné hnutí ANO roste, ještě tolik neznamená. Vámi zmiňovaný koaliční potenciál je pro mě do budoucna stěžejním tématem. Aniž bych někoho jmenoval, jsem pravicově smýšlející člověk. Přál bych si, aby vznikla středopravicová vláda s jasným směřováním. Bohužel jediným pojítkem současné koalice je Antibabiš. Najednou se spojili pravičáci s levičáky a liberální konzervativci s progresivisty. Za normálních okolností by spolu nevládli, protože mají úplně rozdílný pohled na svět. Vznikají pak nesmyslné kompromisy. Proto jsou všechny ty různé reformy tak problematické, vějíř pěti subjektů vyjde vstříc všem vládním stranám, ale jako celek se nikam neposouváme.

Chápu tedy správně, že byste za dva roky chtěli vládnout s ODS?
Ne, určitě to nebudu takhle jmenovat. Zmínil bych, že existuje také spoustu subjektů, které v současnosti nemají zastoupení ve Sněmovně. Nebudu dopředu říkat, s kým ano a s kým ne. Máte celou řadu různých variant a koalic.

Ano. Do Sněmovny by se mohla vrátit například Sociální demokracie nebo by mohla uspět Přísaha Roberta Šlachty. Leckdo spekuluje také o konzervativní koalici ANO a SPD. Jak se díváte na taková spojení?
Skutečně nechci být konkrétní. Mohlo by to zbytečně vyvolat polemiku. Také se nechci dva roky před volbami vůči někomu negativně vymezovat. Přišlo by mi to hrubě netaktické. Jen říkám, že vládní koalice by měla být složená ze subjektů, které sice mohou mít do jisté míry rozdílný volební program, ale sdílejí podobné vidění světa. Mám na mysli například podobný pohled na daně, budoucnost EU či (ne)zavedení eura. Jak vidíme, dneska je ta realita jiná.

Promiňte, ale v téhle souvislosti mě znovu napadá ODS. Ve vámi zmíněných kritériích zastává ANO a ODS dosti podobné názory. Těch náznaků je ale víc. Brněnské ANO, dá se říct, podrželo primátorku Markétu Vaňkovou po „práškové“ aféře. Andrej Babiš zase chválí šéfa Asociace krajů Martina Kubu. Není to přece jen tak, že se s ODS snažíte alespoň trochu vycházet, abyste si mohli uhladit píseček na potenciální společnou vládu za dva roky?
Za mě platí stále totéž. Konzistentně říkám, že politická strana má mít nějaký koaliční potenciál. Není cílem útočit na všechny skrz kobercové nálety. Zároveň mají koalice vznikat především na programových shodách, nikoliv na negativním vymezování se vůči určité osobě. Výsledkem toho je pak neakční vládnutí, což je krásně vidět třeba i na koalici v Praze. Tam vládne na jedné straně konzervativní ODS, která je, když to zjednoduším, příznivcem individuální automobilové dopravy, a na straně druhé máte aktivistické a anarchistické Piráty, kteří by chtěli, aby všichni jezdili pokud možno na kolech.

Řekl bych, že naši oponenti, kteří tvrdí, že hnutí ANO je jenom Andrej Babiš, jsou teď poněkud nervózní. Babiš se totiž moc neobjevuje v médiích. Musí to být pro ně dosti nepříjemné.

Vyhovuje vám způsob, jakým hnutí ANO obvykle vede předvolební kampaň? Připomenu například velmi konfrontační slogany jako „Chaty a chalupy migrantům? To fakt nechci.“ či „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“
Můj styl to není. Respektuji ale rozhodnutí týmu. Stejně tak to dělají jiné strany, které na ANO útočí permanentně. V době, kdy mám na tu kampaň přímý vliv, například v Praze, tak se snažím, abychom komunikovali hlavně pozitivní momenty. Jeden negativní billboard mi posledně ujel, což mě mrzí. Jsem prostě příznivcem pozitivní komunikace. Když vydáváte negativní energii, možná uspějete krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska se vám pak ta negativita vrátí.

Když si pomohu jedním příslovím… Nesklízí Andrej Babiš během volebních kampaní to, co útočnými slogany a billboardy sám zasel?
Jak už jsem říkal. Taková kampaň mým stylem není a komunikaci tohoto typu bych nepoužil. Na druhou stranu jsem v jiné pozici. Když na vás oponenti 24 hodin denně nesmyslně útočí. Do takové role se neumím vcítit. Rozumím tomu, že se člověk pod takto permanentním tlakem může rozhodovat pod vlivem emocí – chce vrátit úder. Kdo rozdává údery, musí je být schopen i přijímat. Není možné jen kritizovat, ten problém rozhodně není černobílý.

Zajímalo by mě, kdo je vlastně dneska tváří ANO či kandidátem na budoucího předsedu vlády. Je to stínový premiér Karel Havlíček, nebo předseda hnutí Andrej Babiš? Lidé v tom možná nemají úplně jasno.
Řekl bych, že naši oponenti, kteří tvrdí, že hnutí ANO je jenom Andrej Babiš, jsou teď poněkud nervózní. Babiš se totiž moc neobjevuje v médiích. Musí to být pro ně dosti nepříjemné. Krásně se ukazuje, že ANO má víc osobností. Například Karel Havlíček je předsedou stínové vlády a v této roli kompetentně vystupuje, Alena Schillerová je předsedkyní poslaneckého klubu a pravidelně hájí pozici našeho klubu na plénu v Sněmovny. Další silnou figurou bude osoba, která se stane lídrem ANO do evropských voleb. Do toho je předsedou hnutí Andrej Babiš. Pak máte výrazné tváře, které ve veřejném prostoru hovoří o určitých věcných tématech. Třeba ta sociální má na starost Aleš Juchelka, právní věci zase Radek Vondráček. ANO má prostě více figur, není to o jedné tváři.

Mám pocit, že mi celostátní politika sedí lépe než ta komunální. Mohu se více věnovat tématům, která se týkají ochrany spotřebitele.

Zatímco někteří členové ANO nadále mluví o modelu catch-all-party (strana zaměřující se na široké voličské spektrum), Andrej Babiš se čím dál více hlásí ke konzervativnímu a euroskeptickému směru. Pak tu máme europoslanecký klub, který lze označit za více liberální a proevropský. Kterým směrem se ANO vlastně ubírá?
Tohle je spíš otázka pro někoho zvenčí. Lépe by vám na to odpověděl nějaký politolog.

Přesto bych rád slyšel váš názor.
Můj úhel pohledu – a zdůrazňuji, že jde o moji zkušenost – je takový, že se ANO ubírá víceméně stejným směrem. Byl jsem odjakživa pravicově smýšlející osobou. Hlasoval jsem pro snižování či rušení daní. V minulém volebním období, kdy jsme měli vládní odpovědnost, se daně snižovaly. Tato pravicová pozice se nezměnila, i když jsme v opozici. Pravicový pohled je i v aspektu na ochranu spotřebitele, což je moje srdeční téma – kultivace exekucí, insolvencí, ochrana proti telešmejdům, energošmejdům, novela energetického zákona a tak dále. Levicová cesta by znamenala regulace, omezení a kvóty. Třetím aspektem je konzervativní pohled ve společenských tématech. Už v roce 2018 jsem vydal knihu Šílenosti doby korektní. Nyní je rok 2023 a já jsem rád, že se ANO tímto tématem zabývá. Navenek to možná vypadá jako nějaké posunutí hnutí ANO. Ale v tom, co prosazuji, jsem stále konzistentní. To je ten můj úhel pohledu.

Pojďme k vašim budoucím ambicím. Chtěl byste být v budoucnu třeba ministrem? Nebo pražským primátorem?
Mám pocit, že mi celostátní politika sedí lépe než ta komunální. Mohu se více věnovat právě tématům, která se týkají ochrany spotřebitele. V komunální politice jsou občas stanovena zvláštní pravidla, která mi nejsou úplně blízká. Určitě bych rád ještě jednou kandidoval do Poslanecké sněmovny. Chci dotáhnout některé věci. Bylo by dobré, kdyby hnutí ANO v příštím volebním období bylo vládní stranou. Vždycky je lepší, když poslanec patří do vládní strany. Byť máte zodpovědnost – které se nezdráhám – můžete své návrhy opravdu prosadit. Zajímavou výzvou by mohlo být spojení agend ochrany spotřebitele z různých ministerstev na jedno místo. Dnes to řeší resort spravedlnosti, průmyslu i financí.

Vstoupíte někdy do hnutí ANO?
Mám to v plánu během tohoto kalendářního roku.

Tagy: