Bezmoc, nikdo nás neposlouchal, říká Hajdúch o svém působení na resortu zdravotnictví

Od říjnového nástupu ministra Jana Blatného (za ANO) odešli z resortu zdravotnictví tři náměstci a také klíčové osoby, které měly na starost očkování a testování. Podle Mariána Hajdúcha ministerstvo prochází restrukturalizací nebo vnitřní krizí.

„Dochází tam k radikálním změnám a nevím, kam povedou. Epidemická čísla nevypadají úplně dobře, máme tu novou mutaci koronaviru, reprodukční číslo se zvýšilo a počty pacientů v nemocnicích neklesají tak, jak bychom si přáli, v úterý dokonce stouply. Zdaleka nemáme vyhráno a na to, abychom mohli válku vyhrát, musíme mít vojáky a velící důstojníky. Ti nám pomalu docházejí,“ podotkl ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Vysvětlil také, proč v prosinci z ministerstva odešel. „Odborná doporučení, která jsme ve skupině vytvářeli, nebyla respektována a ve chvíli, kdy odborná doporučení začala jít proti lidem, proti testovaným osobám a pacientům, jsem se rozhodl odejít. Bohužel věci se modifikují bez další konzultace a diskuse s odbornou komunitou,“ řekl Hajdúch.

Spím mnohem lépe a život je veselejší

Konkrétně prý nebyl schopen přijmout testování v domovech pro seniory metodami, které k tomu nejsou určené a mezinárodně doporučené. „Proti antigenním testům nic nemám, stejně jako proti PCR a dalším, jde jen o to, použít každou metodu ve správné indikaci a ve správném použití. A pro testování bezpříznakových jedinců nejsou antigenní testy určené, pakliže očekávaná prevalence v populaci není nad deset procent. To je doporučení Evropského centra pro kontrolu nemocí, nevymyslel jsem to já,“ vysvětlil bývalý národní koordinátor pro testování.

Zdůraznil, že antigenní testy by se měly rutinně používat pro testování symptomatických osob. „Pro takový účel byly i vyvinuté,“ podotkl. Zároveň uvedl, že poté, co z ministerstva odešel, se cítí mnohem lépe. „Spím mnohem lépe a život je veselejší. Chci využít svou energii smysluplnějším způsobem. Když práce, kterou jsme vytvářeli v rámci pracovní skupiny, měla velmi omezený nebo žádný dopad, v tu chvíli mi úplně smysluplná nepřišla,“ uvedl Hajdúch.

Blatný se mnou nekomunikoval

V úterý na resortu zdravotnictví skončil i náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo. Hajdúch po tomto oznámení napsal na Twitter mimo jiné následující slova: „Zaslouží si poděkování za odvedenou práci a zejména odvahu odejít, kterou projevil nesouhlas s děním na ministerstvu zdravotnictví. Za mě osobně i obdiv, že to vydržel dost dlouho. Vím, o čem mluvím.“ V pořadu Interview řekl, že nešlo ani tak o to vydržet jako o bezmoc. „Člověk ví, jakým směrem by se to mělo ubírat, ale nemá pravomoci nebo nástroje to nějakým způsobem změnit,“ upozornil Hajdúch.

Pochopil prý, že intenzivní komunikace mezi Šedem a ministrem nebyla, stejně jako nebyla ani v jeho případě, což nepokládá za svou chybu. „Snažil jsem se ministra zvát alespoň na jednu schůzku laboratorní skupiny, ale nepodařilo se mi to,“ podotkl.

Druhá vlna nemusela být v takovém rozsahu

Ve středu má vláda jednat o úpravě protiepidemického systému PES, která počítá například s tím, že v pátém stupni budou moct lidé s negativním testem do fitness center a ve čtvrtém za kulturou. Podle Hajdúcha je testování spojené s rozvolněním společnosti správné, ale měl by zůstat alespoň jeden stupeň, při kterém by mělo být zavřené úplně všechno. „Není možné mít stupeň pět, ve kterém budou otevřené školy a další věci. Měli bychom mít jeden stupeň, kde je opravdu vše zavřené. Ať už je to stupeň pět, nebo šest.“

Dodal, že testování spojené s rozvolňováním jeho skupina navrhovala už v první verzi strategie testování. „A pokud bychom se jí řídili, jsem přesvědčen, že druhá vlna by nebyla v takovém rozsahu, v jakém je,“ zdůraznil ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Druhá vlna by podle něj určitě přišla, souvisí s počasím i s tím, co se děje v okolních státech, ale nemusela by se dostat do tak vysokých populačních čísel a tak vysokého komunitního šíření.

Podle Hajdúcha je více než polovina hospitalizovaných pacientů v současné době diagnostikována až v nemocnici, a proto v Česku stále přetrvává vysoké komunitní šíření. „To není dobře, protože bychom očekávali, že pacienti budou diagnostikováni mnohem dřív a že i jejich kontakty budou vytrasované. Trasovat kontakty ve chvíli, kdy skončíte v nemocnici a infekci máte pět dnů a déle, v podstatě už nemá velký smysl. Proto máme ještě pořád tak masivní komunitní šíření,“ vysvětlil Hajdúch s tím, že podle něj přijdou kromě britské mutace i další.

Rozhovor Martiny Kuzdasové s Mariánem Hajdúchem si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Castboxu a dalších platformách.