Ministr zdravotnictví hodnotí epidemii
Nový ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) vystoupil poprvé před poslanci. Uvedl, že se podle posledních čísel ukazuje klesající trend počtu nově nakažených. Neznamená to však, že by klesal počet celkově nakažených. Pokud budou lidé nadále dodržovat vládní opatření, není podle něj potřeba, aby se omezení nadále přitvrzovala.
Blatný varoval, že v Česku se stále a významně probíhá takzvané komunitní šíření nemoci COVID-19 napříč společností. Poslední vládou přijatá opatření mají podle něj velký potenciál šíření zpomalit, ale jen tehdy, pokud je občané budou dodržovat.
Podle něj se nyní nacházíme v klíčovém bodu zlomu a v následujících dvou týdnech by se mohla situace zlepšovat, což by mohlo vést ke snížení tlaku na nemocniční kapacity. Zásadní problém je podle ministra v počtu nakažených seniorů. Jejich podíl už v říjnu vzrostl na 14 procent. Zdůraznil, že tuto část populace je nutné ochránit.
Uvolňování není v žádném případě na stole, shodli se odborníci. Hrozí naopak zpřísnění
Nárůsty počtu nakažených oproti údajům z předchozího dne dlouhodobě klesají. Ani počty nových případů výrazně nerostou, vyhráno ale podle odborníků ještě není. Namístě podle nich rozhodně není uvolnění opatření, ale ani zpřísnění, pokud je budou lidé dodržovat. Na tiskové konferenci to uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) společně s dalšími experty, kteří také představili aktuální vývoj kolem pandemie koronaviru.
Blatný varoval, že pokud lidé přestanou dodržovat opatření, pak se jejich účinek nedostaví. Soudí, že není nutné zavádět nová pravidla, ale dodržovat ta přijatá. Systém zdravotní péče podle něj neohrožuje nedostatek lůžek nebo techniky, ale nedostatek personálu. Podobně Blatný hovořil také na oficiální tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví.
Ve čtvrtek Blatného jmenoval ministrem prezident Miloš Zeman. Blatný ve funkci nahradil jiného lékaře – epidemiologa Romana Prymulu.
Pro širokou veřejnost byl Blatný dosud téměř neznámou osobou. Po Prymulově skandálu se spíše spekulovalo o řediteli FN Motol Miloslavu Ludvíkovi, náměstkovi na ministerstvu zdravotnictví Aleksim Šedovi či o některém z dalších ředitelů nemocnic, přičemž někteří měli skutečně nabídku vést resort dostat, ale odmítli ji. Nakonec se funkce ministra zdravotnictví ujal právě Blatný.