360°, Štěpán Křeček, Lukáš Kovanda, Karel Tichý, Jakub Lepš - 2.8. v 22:00
Poslední varování Fialově vládě, reaguje ekonom Lukáš Kovanda na zhoršení ratingového výhledu dluhu České republiky ze strany agentury Moody’s. Důvodem je velká závislost na ruském plynu, kvůli které hrozí Česku „fatální energetická krize“. Podle ekonoma Česku navíc chybí dlouhodobější plán ozdravování veřejných financí. Kovanda zároveň vysvětluje, co zhoršení výhledu fakticky znamená a proč se jedná o velmi nepříznivou zprávu.
Agentura Moody’s, jedna ze tří světově významných ratingových agentur, zhoršila v pátek ratingový výhled dluhu České republiky ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni Aa3.
„Rozhodnutí změnit výhled je způsobeno zvýšeným rizikem dlouhodobého přerušení dodávek plynu z Ruska, na kterém je Česká republika vysoce závislá, a to navíc v kombinaci s omezenými možnostmi substituce v blízkém časovém horizontu,“ píše agentura na svých webových stránkách.
Vláda Petra Fialy během představování úsporného balíčku Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Viet Tran
Tisková konference, na které vláda představila konsolidační balíček a návrh reformních změn penzí. Zdroj: ČTK
Ministr financí Stanjura (ODS), premiér Petr Fiala (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Jurečka (KDU-ČSL) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (vlevo) a premiér a předseda ODS Petr Fiala na zasedání celostátního fóra České pirátské strany Zdroj: Profimedia.cz
Jednání vlády Petra Fialy (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Vláda se sešla řešit změny v DPH Zdroj: CNN Prima NEWS
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a Petr Fiala (ODS) na jednání vlády Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministři Zbyněk Stanjura (ODS) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve Sněmovně Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), premiér Petr Fiala a šéf státní kasy Zbyněk Stanjura na jednání vlády. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Tisková konference po jednání vlády Petra Fialy Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) Zdroj: Profimedia.cz
Česko-ukrajinské mezivládní konzultace, 31. října 2022 v Kyjevě. Zleva vicepremiér Vít Rakušan, český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula, premiér Petr Fialaa předseda ukrajinské vlády Denys Šmyhal. Zdroj: profimedia/ČTK
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) Zdroj: Viet Tran
Zleva: ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Vláda Petra Fialy během představování úsporného balíčku Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Viet Tran
Tisková konference, na které vláda představila konsolidační balíček a návrh reformních změn penzí. Zdroj: ČTK
Ministr financí Stanjura (ODS), premiér Petr Fiala (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Jurečka (KDU-ČSL) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (vlevo) a premiér a předseda ODS Petr Fiala na zasedání celostátního fóra České pirátské strany Zdroj: Profimedia.cz
Jednání vlády Petra Fialy (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Vláda se sešla řešit změny v DPH Zdroj: CNN Prima NEWS
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a Petr Fiala (ODS) na jednání vlády Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministři Zbyněk Stanjura (ODS) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve Sněmovně Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), premiér Petr Fiala a šéf státní kasy Zbyněk Stanjura na jednání vlády. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Tisková konference po jednání vlády Petra Fialy Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) Zdroj: Profimedia.cz
Česko-ukrajinské mezivládní konzultace, 31. října 2022 v Kyjevě. Zleva vicepremiér Vít Rakušan, český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula, premiér Petr Fialaa předseda ukrajinské vlády Denys Šmyhal. Zdroj: profimedia/ČTK
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) Zdroj: Viet Tran
Zleva: ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Ekonom Lukáš Kovanda proto varuje: „Jedná se o závažné varování Fialově vládě, že je třeba začít zásadně ozdravovat veřejné finance, které jsou nyní zranitelné. Výpadky dodávek plynu mohou podle agentury vést k nutnosti zavedení přídělového systému v oblasti hospodaření s plynem a k uvrhnutí české ekonomiky do hluboké recese.“
Došlo také na revizi prognózy růstu HDP na 2,3 % pro rok 2022 a na 1,0 % pro rok 2023. Dřívější očekávání z 9. února, tedy ještě před začátkem vojenského konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, bylo 3,5 %, respektive 3,2 %. Předpandemické úrovně HDP bude v Česku podle agentury pravděpodobně dosaženo ještě v roce 2022, 17 z 27 zemí EU to ale zvládlo už v roce 2021.
Další zadlužování země
Problémy s energiemi by nepříznivě dolehly na celkovou dráhu ekonomického růstu a zásadně by podle Kovandy zhoršily rozpočtové ukazatele. „Zejména by se prohloubily schodky státního rozpočtu, a tedy celkové veřejné zadlužení země,“ upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank, který byl hostem pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Ekonom: Vláda v komunikaci selhala. Částka, kterou dostaneme, nám stejně nic neřekne
Volání po jistotě je sice hezké, ale musíme si uvědomit, že informace o tom, jestli si odečteme na energiích dva tisíce nebo pět, nám stejně nic neřekne. Nikdo totiž neví, jaké budou ceny za energie v nadcházejícím roce. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl ekonom Petr Bartoň. Zmatky, které kolem úsporného tarifu panují, vládě vytkl. Podle něj komunikačně selhala.
Počátkem května zhoršila výhled také agentura Fitch Ratings. Jako důvody uvedla snížení očekávaného hospodářského růstu České republiky, dále pak velmi silné inflační tlaky a v neposlední řadě rovněž vzestup rizik spjatých s markantní závislostí na dovozu ruských energií. Veřejné finance prý významně zatěžují fiskální výdajová opatření k utlumení dopadů inflace a navýšené náklady související s pokrytím výdajů na pomoc ukrajinským uprchlíkům.
Jen připomeňme, že vláda nedávno zvýšila plánovaný schodek státního rozpočtu pro rok 2023 z 280 na 330 miliard korun. Podle Kovandy je aktuální zhoršení hodnocení agentury Moody's nepříznivou zprávou, protože Česko si na mezinárodních trzích bude muset za jinak stejných podmínek půjčovat za vyšší úrok, než tomu bylo dříve.
Agentura Moody's je zahraničními finančními experty vyhodnocována jako ta nejméně přísná, ve svých hodnoceních tedy nejoptimističtější. „Zhoršení jejího výhledu je o to závažnější,“ podotýká ekonom.
Vláda by měla předložit plány
„Obě hodnocení lze chápat jako poslední varování Fialově vládě. Česku totiž poprvé od listopadu 1998 vážně hrozí samotné zhoršení ratingu některé z klíčových agentur, a tedy citelné prodražení dluhu. Zhoršení výhledu ze strany Moody's je jejím vůbec prvním v celé moderní historii Česka od roku 1993,“ konstatuje Kovanda.
Vláda by podle něj měla předložit plány postupného ozdravování veřejných financí od tří do deseti let, což by mohlo znamenat návrat výhledu ratingových agentur na původní úroveň, zejména dojde-li ke zmírnění rizik v oblasti dodávek plynu. „Současná absence takových plánů činí tuzemské veřejné finance zranitelnějšími, neboť hrozí jejich rozvrat,“ dodává.
Ministr financí Zbyněk Stanjura k tomu na Twitteru poznamenal, že jde o další účet, který platíme za osm let vládnutí Andreje Babiše (ANO). „Víme, že Putin používá plyn a ropu jako zbraň, prioritou je derusifikace české i evropské energetiky,“ dodal. Jeho předchůdkyně Alena Schillerová z hnutí ANO ale razantně nesouhlasila.
Takže podle vás, může Andrej Babiš za to, že agentura Moody's pochybuje o schopnostech této vlády. To myslíte vážně? Jste už 8 měsíců u vlády a 8 měsíců se jen vymlouváte, ale už to přestalo zabírat. Důsledkem toho je, že vám nevěří lidé, firmy ani ratingové agentury.
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 6, 2022
