Dopady války na psychiku
Mnozí Češi jsou z války na Ukrajině zoufalí. Bojí se, že by se mohla dostat i do Evropy, děsí je hrozba jaderných zbraní Ruska a soucítí s Ukrajinci, kteří před konfliktem prchají do České republiky či jiných zemí. Odbornice pro CNN Prima NEWS uvedly deset rad, co dělat, aby se lidé z událostí posledních dní psychicky nezhroutili.
Válka na Ukrajině trvá už čtrnáct dnů. Ruská vojska zahájila invazi 24. února. Několik Čechů CNN Prima NEWS popsalo, jak konflikt dopadá i na jejich psychiku. Bojí se, že by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nestačilo dobýt jen Ukrajinu a šel by dál do Evropy. Mají strach, že Rusko použije jaderné bomby, nebo si dělají starosti o své ukrajinské přátele.
Válka na Ukrajině
„Zhruba u třetiny svých klientů jsem zaznamenala, že se jejich stav v souvislosti s válkou zhoršil nebo že měli potřebu toto téma otevřít,“ potvrdila CNN Prima NEWS psychoterapeutka Ráchel Bícová.
Podle ní však lidé necítí jen strach, ale například i bezmoc nebo pocit viny. „Lidé si vyčítají, že nedělají dost, aby mohli nějak pomoci. Nebo jsou naopak smutní, že nemohou pomoci více,“ vysvětlila. Češi mají podle ní v posledních dnech potřebu být více se svými blízkými nebo o ně mají větší strach. Psycholožka Helena Šaldová ale zároveň upozornila, že v Česku pozoruje obrovskou vlnu solidarity.
Co odbornice radí?
- Dávkovat si zprávy
„Doporučuji, aby si lidé dávkovali zprávy. Protože když pořád vyhledáváme nějaké informace, může nás to zahltit,“ upozornila Bícová. Podle ní lidé nemají aktualizovat zprávy celý den. Také si nemají zapínat upozornění na to, aby dostávali každou novinku.
„Je dobré si najít míru, kolik člověk zvládne, aby ho to nezahltilo a nedestabilizovalo. Například ráno, ať si neotevře hned zprávy, ale nasnídá se, a pak až se podívá, co je nového. Pak to zase zavře a podívá se až večer. Nebo pokud má potřebu častější kontroly, ať si zprávy zkontroluje třeba ještě v poledne,“ navrhla. Zároveň ale zdůraznila, že je potřeba být v obraze a vědět, co se děje. I to podle psychoterapeutky lidé pro svůj klid potřebují.
- Nevystavovat se mnoha obrazovým materiálům
Podle Bícové by se lidé také neměli vystavovat mnoha obrazovým materiálům, spíš by měli o válce číst. „Omezte dívat se na fotografie nebo na videa, protože to v nás probouzí větší úzkosti. Mnohem víc to působí na naše emoce. Neznamená to, že nesmíme vidět nějakou fotku, a je v pořádku, aby to s námi něco dělalo. Ale jde o to, aby nás to neparalyzovalo,“ vysvětlila.
- Nabídka pomoci Ukrajincům
Pokud mají Češi kolem sebe někoho, kdo je z Ukrajiny, nebo v zemi mají rodinu, podle Bícové by měli těm lidem být nablízku. Navíc jim mohou nabídnout pomoc. „Ale ať nabízí jen takovou pomoc, kterou jsou schopní reálně poskytnout,“ upozornila odbornice. Podle ní má být pomoc přiměřená možnostem každého člověka. Například pokud mají lidé doma jen jeden pokoj navíc, nemají si tam rovnou nastěhovat celou rodinu.
- Mluvit a být se svými blízkými
Podle odborníků by lidé, kteří jsou v psychické nepohodě, měli také mluvit se svými blízkými a udržovat si dobré vztahy. „Základ všech základů je mít dobré vztahy, být v kontaktu s lidmi a mluvit o tom, co mi je. Vztahy jsou to, co nás v tuto chvíli podrží. Potřebujeme mít kam spadnout, kde se nechat obejmout a mít pocit, že jsme někde v psychickém bezpečí,“ zdůraznila CNN Prima NEWS psycholožka Helena Šaldová s tím, že dobré vztahy lidem dávají zázemí, které je v tuto chvíli potřeba.
„Pokud mají lidé pocit, že jim nestačí mluvit s rodinou nebo přáteli, tak ať vyhledají odbornou pomoc. Nemusí to být hned terapie. Jsou linky důvěry nebo krizová centra, kde jsou kolegové, kteří jsou vybaveni, aby jim pomohli se stabilizovat z krizové situace,“ dodala psychoterapeutka Bícová.
- Soustředit se na to, co má člověk ve své ruce
Aby se lidé cítili v psychické pohodě, odborníci také radí soustředit se na to, co mají ve svých rukou. „Jako jednotlivci nemůžeme změnit to, co se děje na Ukrajině. Ale jsou věci, které udělat můžeme. Například postarat se o sebe a o svou rodinu. Můžeme poslat finanční pomoc, můžeme podpořit nějakou materiální sbírku a podobně. Ale nemůžeme se tím nechat převálcovat a zahltit,“ radí Bícová.
- Pláč
Češi by se v této době neměli stydět projevit emoce a uvolňovat je. „Ať už lidé cítí úzkost nebo konkrétní strach z něčeho, ať klidně pláčou, upustí emoce. Protože co není upuštěné, nemůže být odvětrané. Pustit emoci znamená, že se můžu odrazit, a to mě odlehčí,“ vysvětlila Šaldová.
„Je normální mít strach, plakat. Obrací se na mě lidé, že pořád pláčou. Ale v této situaci je to úplně normální,“ dodala Bícová.
- Zůstat ve své rutině
Další rada odborníků je zůstat ve své dobré rutině. „Ať lidé dál dělají to, co jim dělá dobře a vědí, že to funguje. Někdy máme komplex, že když se někde děje neštěstí, tak máme pocit, že se nemůžeme cítit dobře, cítit štěstí. Máme vlastně pocit neadekvátnosti nebo studu. Ale tím bychom se neměli nechat rozhazovat. Ať lidé zůstanou u své rutiny,“ vyzvala psycholožka.
- Sport a další ventilace emocí
Podle odbornic by také lidé měli sportovat. Radí sporty typu plavání nebo běhání, které uvolňují úzkost. „Sport, kde se člověk může vyklepat, uvolnit. Takový, u kterého lidé vědí, že jim funguje. Často na něj lidé mají napojené vztahy, že jdou s někým lézt na stěnu nebo si jdou s někým zaběhat. Ale i když sport dělají sami, tak to má výrazný efekt na psychiku,“ upozornila Šaldová.
Podle Bícové lidé mohou uvolňovat emoce například i hudbou. „Dokonce může pomoct, že se postavíte před zrcadlo a mluvíte sám se sebou. Člověk nemusí být za každou cenu pozitivní, musí to nějak ventilovat,“ apelovala psychoterapeutka.
- Být v přítomnosti
Podle Šaldové by se lidé také měli snažit být v přítomnosti. „Zastavte se. Třikrát se pomalu nadechněte a vydechněte. Uvědomte si, co právě teď prožíváte a kde jste. V duchu pojmenujte tři věci, které vidíte kolem sebe,“ doporučila.
- Modlitba či rituál
Pokud je člověk věřící, může se podle Bícové modlit za mírové řešení nebo si udělat i nějaký rituál. „Třeba zapálit svíčku za lidi, kteří zemřeli, a podobně. Rituál, který nás stabilizuje, je důležitý pro zvládání úzkostí z války,“ popsala psychoterapeutka.
