Tomáš Prouza varuje nejen před potravinovými kvótami, ale i před žalobou, která Česku hrozí ze strany Evropské komise. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejen nedostatek některých běžných potravin, ale i výrazný nárůst jejich cen přinese zákon o potravinách, který putuje z Poslanecké sněmovny do Senátu. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy mohou právě senátoři zabránit povinnému podílu tuzemských potravin v nákupních košících českých spotřebitelů. „Senátoři ale musí udržet nervy na uzdě a ze zákona vyhodit jen paragraf, který potravinové kvóty zavádí,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Jak by mohlo vymáhání kvót reálně vypadat? Co na to Evropská komise a jak velké zdražení jídla hrozí?
Jak je možné, že něco takového jako potravinové kvóty vůbec prošlo? To mají takzvaní agrobaroni tak silné lobby?
Mají. Jejich byznysplán je úplně někde jinde, než si lidé myslí. Jde tam o vypsání a získání miliard v nových národních dotací zejména pro Agrofert. Jemu je totiž jasné, že s těmi evropskými bude mít v příštích měsících a letech velké problémy. Druhým cílem je zbavit se konkurence. To je typicky zájem bývalého šéfa Agrární komory Zdeňka Jandejska, který s tímhle nápadem přišel jako první. Aktivní tam je třeba i bývalý ministr zemědělství Jiří Milek a další.
Nedávno jsem zahlédl obrázky ze zpravodajství z roku 1986, kde si lidé stěžují, že nemohou sehnat rajčata nebo papriky. Skutečně nám něco takového od příštího roku hrozí?
Je to daleko horší. V tom jejich seznamu asi 120 různých potravin, na které se kvóty mají vztahovat, je například i sůl. Ta se tady vůbec netěží, česká sůl zkrátka neexistuje. Dále třeba ořechy, nemáme jediného komerčního sadaře s vlašskými ořechy. Fungovalo by to možná na pivo, mléko a hovězí maso, to jediné zvládáme.
Zákon teď půjde do Senátu. Jak velká šance je, že projde i tam?
V Senátu by se měl zákon dostat na pořad jednání někdy na konci února. Bude se tam hrát o to, aby senátoři udrželi emoce na uzdě a aby zákon vrátili s tím, že vyhodí pouze ten paragraf, který zavádí kvóty. Toto je hrozně důležité, protože už jsem slyšel od některých senátorů, aby to Senát zamítl celé. Jenže ten zákon transponuje i evropské směrnice, řeší se tam dvojí kvalita a kdyby to Senát skutečně vrátil jako celek, obávám se, že ve Sněmovně převládne názor, aby byl Senát přehlasován a zákon schválen v původní sněmovní verzi. Pokud senátoři udrží nervy na uzdě a vrátí to tak, jak říkám, je to hratelné. Andrej Babiš pak zřejmě řekne, jak to Faltýnek strašně pokazil a že teď si to musí pohlídat, aby to bylo bez kvót.
Pouze dva dodavatelé ze třiceti odpověděli, že dokázali kvóty splnit. Všichni ostatní řekli, že ani náhodou nebo že budou muset nakupovat českou surovinu, která je o 15 až 20 procent dražší
Kdyby ale nakonec kvóty skutečně začaly od příštího roku platit, co se bude reálně dít?
Ono už se v tom reálně něco děje. Jeden z největších tuzemských řetězců si obeslal třicítku svých největších dodavatelů, aby mu řekli, u kterých druhů zboží jsou schopni kvóty splnit. Pouze dva dodavatelé odpověděli, že by to dokázali, a zase jde o mléko a mléčné výrobky. Všichni ostatní řekli, že ani náhodou, nebo že budou muset nakupovat českou surovinu, která je o 15 až 20 procent dražší, a že tím pádem adekvátně budou muset navýšit cenu dodávaných potravin.
Nejen vy jste upozorňoval, že kvóty porušují pravidla jednotného evropského trhu. Jak by na to reagovala Evropská komise?
Komise se na to připravuje už teď. Ve chvíli, kdy ten zákon vyjde ve sbírce, přijde dopis z Evropské komise, kde se bude říkat, že Česká republika porušuje evropské soutěžní právo. Na Česku pak bude vysvětlit, co s tím bude dělat. My můžeme říci: „Pardon, omlouváme se, zrušíme to, nebuďte na nás oškliví,“ což ale zřejmě nenastane. Ministr zemědělství Toman napíše nějakou výmluvu, jak podporujeme Green Deal a podobně. Pak Komise napíše druhý dopis, ve kterém nám oficiálně sdělí, že jsme porušili evropské smlouvy a dá nám tříměsíční lhůtu na opravu toho zákona. Pokud to neuděláme, přijde žaloba k Evropskému soudnímu dvoru, kde to Česko jednoznačně prohraje. Tohle celé ale může i při nejvyšší rychlosti trvat tři čtvrtě roku nebo rok. Pořád mi ale dává větší smysl si ten nepořádek vyřešit v Česku, než ho tahat ke Komisi. Takže bych byl moc rád, kdyby v případě, že ten zákon projde, podali čeští senátoři ústavní stížnost k Ústavnímu soudu. V zákoně je totiž stanoveno, že obchodníci mají povinnost prodat, nikoli nabízet. Zákon tedy nařizuje třetí osobě, že vás má donutit, co si koupíte, což je bezpochyby v rozporu s ústavním pořádkem.
Mezitím ale zákon bude účinný a české úřady jej budou vymáhat, nebo ne?
Ano, přesně tak. Obchodníci by se ale hájili, že běží soudní proces a že to tedy dodržovat nebudou a podobně.
Jak by to vymáhání probíhalo?
Kontrolovat by to měl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), což je další perverzita. Už vidím úředníky z Brna, jak posuzují hospodářskou soutěž podle toho, kolik kdo prodal českých potravin. Zkuste se zeptat ministra vnitra Hamáčka, jestli bude do obchodů posílat policii, aby tam kontrolovala lidem, co mají v košíku (směje se). Ale vážně, v reálu by musel každý řetězec posílat statistiky na ÚOHS, který by jednou za rok vyhodnocoval, jestli byly kvóty splněny, pak by asi přišla pokuta. První sankce by se tak daly očekávat někdy na jaře 2023. Pikantní rovněž je, že se to má posuzovat podle hmotnosti, takže úředníci to asi budou ještě přepočítávat na kila.
Zákon, o němž hovoříme, také zakazuje dvojí kvalitu potravin. Tedy že bude nepřípustné, aby jeden výrobce dodával na český trh horší kvalitu než na trhy jiných členských zemí Evropské unie. Opět mě zajímá, jak to budou české úřady vymáhat?
Pravděpodobně se budou řešit jednotlivé případy, kdy inspekci přijde udání. Pardon, ne udání, nýbrž podnět (směje se). Tím pádem inspekce bude vědět, po čem má jít a požádá o spolupráci třeba německou nebo rakouskou inspekci, aby odebrala vzorek daného zboží v tamních obchodech. Pak se to bude analyzovat v laboratoři a provede se srovnání. Je to strašně byrokratické, ale jiná cesta není.
Kdo by v případě porušení zákona byl pokutován? Výrobce, nebo obchodník?
Pokud se proviní domácí výrobce, pak asi výrobce. Jestliže půjde o zboží zahraniční výroby, pak je pro úřad jednodušší dát pokutu dovozci.
Předpokládám ale, že výrobci nečekají, ale snaží se dvojí kvalitu odstranit sami od sebe.
Přesně tak. Tady se ukázalo, jak zafungoval mediální tlak. Poslední tři roky, co se o tom, mluví, spousta firem sjednotila receptury, protože nemají zájem, aby jejich značky byly předmětem nějakého poukazování na dvojí kvalitu. Krásně jsme to viděli u Nutelly, jejíž výrobce byl osočován, že šidí středoevropské děti. U těchto superznačkových věcí to funguje, u rybích prstů to asi bude horší.
Pokud vím, velký problém v této oblasti je, že obchodník fungující na českém trhu nemůže od výrobce koupit výrobek, který je určený pro západní trh. Není právě tohle ta největší překážka pro sjednocení kvalit? A děje se v tomto ohledu něco?
Evropská komise vydala loni a podzim studii, kde popsala, že tento jev existuje a že se s ním setkala polovina evropských prodejců potravin, nápojů nebo drogerie. A konstatovala, že jde o teritoriální omezení obchodu a že to nějak bude řešit. V minulosti už na toto konto došlo k žalobám. Asi před rokem nebo rokem a půl zažalovaly obchody v Belgii pivovarnický gigant Anheuser-Busch. Stalo se totiž, že jeden druh piva byl v Nizozemsku dražší než v Belgii a belgičtí obchodníci pivo nakupovali v Nizozemsku. Anheuser-Busch na to zareagoval a nechal předělat etikety u piva pro nizozemský trh, aby se nemohlo prodávat v Belgii. Anheuser-Busch za to dostal pokutu asi čtyři miliardy eur.
