Ani páteční zpřísnění režimu na polských hranicích neodradilo Čechy od nakupování u sousedů. Umožnila to výjimka v nařízení. „Češi pořád mohou nakupovat v Polsku, aniž by se museli prokazovat testem,“ říká místostarosta Českého Těšína Tomáš Pavelek. A reportér CNN Prima NEWS situaci mapoval přímo v příhraničí.
Pátek 5. ledna, krátce před polednem. Žádný ze tří hraničních přechodů, které při nákupech v Polsku využívají obyvatelé třistatisícové Ostravy, nestřeží policejní hlídka. Na sociálních sítích se přitom sdílejí zaručené informace, že mezi Českem a Polskem kvůli covidu opět vyrostla „železná opona“, tak jako loni na konci března. Čáru překračujeme u výjezdu z dálnice D1 v obci Chałupki. Nestřežen zůstává i přechod ve směru ze Starého Bohumína, volná je zatím celá česko-polská hranice dlouhá víc než 700 kilometrů.
Pro sáňky i pro maso
Přímo u čáry se v Chałupkách rozkládá tržiště, které využívají téměř výhradně Češi, a ti jsou i většinovými zákazníky kamenných prodejen ve vesnici. Vůbec první stánek, na který narazíme po opuštění dálnice, vlastní prodejce proutěných košíků, prádelních košů, ale i proutěných poliček. „Dneska je to horší než včera, Češi se asi bojí. Vystrašila je vláda,“ lituje prodejce. Přesto několik zákazníků z Ostravska obhlíží zboží, především saně. Stánkař nabízí hned deset druhů dřevěných saní všech možných velikostí.
Kšefty jdou mizerně, prodavač věří, že se to v dalších dnech zlepší. „Češi mi říkali, že na dvanáct hodin mohou do Polska pořád jezdit i bez testu,“ tlumočí názory informovaných zákazníků. Paní Alena z Ostravy zrovna nakupuje v protějším kiosku.
„Jezdím sem pro maso jednou týdně, ceny jsou výhodné. A abych vám pravdu řekla, vůbec mě nezajímá, co říkají v televizi o hranicích, z politiky mě bolí hlava,“ lamentuje nad plnou taškou. Za kilogram vepřového plecka platila 69 korun, krůtí stehna stojí 89 korun, vepřová panenka 139 a kilo vepřového mletého 49 korun.
Výjimka na 12 hodin. Pro koho platí?
Polsko je na cestovatelském semaforu aktuálně vyznačeno červenou barvou, je to stát s vysokým rizikem nákazy. Češi, kteří vyrazí k severním sousedům, musí před návratem domů vyplnit příjezdový formulář a zároveň podstoupit antigenní nebo PCR test. Existuje však výjimka, díky které lze testování vynechat. Nové ochranné opatření totiž uvádí: „Nezbytné cesty do zahraničí bez následných povinností testů budou nově umožněny pouze v případě, že nepřekročí 12 hodin.“
Je ovšem cesta do obchodu v Polsku nezbytná? „Třeba nákup potravin určitě ano, já si výjimku vykládám i takto,“ říká Tomáš Pavelek, místostarosta hraničního Českého Těšína. Pro někoho může být nezbytný i nákup bot či zimní bundy, která dosloužila. V České republice přece takové zboží kvůli uzavřeným obchodům nekoupí. U hranic s Polskem, které měří 761 kilometrů, leží také spousta českých obcí, z nichž je blíže do Polska než do obchodů na české straně.
„Výjimka je v tom nařízení rozepsána dosti nesrozumitelným úředním jazykem. Na Facebooku proto běží fáma, že hranice jsou opět neprodyšně uzavřeny jako loni na jaře, což není pravda,“ vysvětluje Pavelek. A místostarosta se modlí, aby se tak nakonec přece jen nestalo. „To bych nechtěl, jen v těšínské tiskárně Findr pracuje stovka Poláků, povinné testy by ohrozily její provoz.“
Český a polský hlas
Hraniční most na Hlavní třídě v česko-polském dvojměstí Český Těšín / Cieszyn opravdu nikdo uniformovaný nehlídá. Zatím. „To by mi hodně vadilo, kdyby se to zase zavřelo. Polsko má moře a já chodím dvakrát týdně do Cieszyna k náměstí pro čerstvé ryby do jedné bezvadné rybárny, zrovna mám jednu v tašce,“ vypráví na hranicích Martina Bolková. Na polské straně města nakupuje oblečení i boty. „V tom byla polská vláda rozumnější než ta česká. Malé obchody kvůli covidu nikdy nezavřela, jen velká nákupní centra.“ I nákupní galerie jsou ale od pondělí otevřené.
Hranici překračuje i polský živnostník Piotr Kuczek, zrovna jde za kšeftem do české části města. Nemoc COVID-19 nepodceňuje, ale myslí si, že polští politici její následky záměrně zveličují. „Kdyby umíralo tolik lidí, jak se říká, musel bych v Cieszyně vidět mnohem víc pohřbů. Je to ale podobné jako jiné roky,“ uvažuje. Podle něho má pro Poláky ničivější následky třeba rakovina. „Polská vláda pandemii zneužívá a pomáhá spíš sama sobě, než svým občanům,“ míní.
Otevřená hospoda, bezdomovci a holubi
Piotr Kuczek proto podporuje aktuální vlnu protestů v pohostinství. Hospodští bojkotují platnou vyhlášku o uzavření restaurací a otvírají podniky. „Lepší je protestovat, než zbankrotovat. Nikdo nechce dopadnout jako restauratéři v Portugalsku, kterým teď exekutoři zabavují domy.“
I v Cieszyně se nyní v několika kavárnách a výčepech opět vaří espreso či točí pivo. „Otevřel jsem 8. ledna a zatím nikdo z početného personálu nedostal koronavirus. Nevím ani o žádném z hostů, a to se jich tu vystřídá dvě stě za den,“ informuje CNN Prima NEWS Tomasz Kwiek, majitel restaurace U Trzech Braci, kterou navštěvuje i řada Čechů.
Na polské straně hranice popíjejí alkohol tři bezdomovci. Dva z nich spávají přímo pod hraničním mostem, teď jsou všichni schovaní za bývalou celnicí. I tak jsou to ale nápadná zjevení. Rozevlátí, zarostlí a zrovna dneska i dost optimističtí, v jinak málo veselém světě. „Příkaz je příkaz, musíme poslouchat. Pandemii způsobil člověk, ne holubi, to už by dávno pochcípali. Musíme teď být pokorní,“ přemýšlí pan Mieczysław, jeden z popíjejících. A hodí kus housky holubům a rackům na řece Olze.
Poláci rozvolňují předčasně
Jak už bylo řečeno, místostarosta Českého Těšína Tomáš Pavelek je zásadně proti novému spuštění hraničních závor. Zároveň ho ale znervózňuje aktuální vlna rozvolňování u polských sousedů, i anarchie tamních hospodských.
V pondělí polská vláda otevřela nákupní centra, muzea či galerie a 12. února chce zpřístupnit i kina, divadla, koncertní síně či hotely a bazény. Tedy pod podmínkou, že bude naplněna maximálně polovina kapacit. „Vláda se podvolila obrovskému tlaku zespoda, je to příliš předčasné. Polsku hrozí totéž, co se stalo po otevření hospod a nákupních center loni před Vánocemi v České republice,“ přemítá Pavelek.
V Polsku žije 38 milionů lidí, podle českotěšínského místostarosty však tamní zdravotníci zvládají otestovat maximálně 50 tisíc osob denně, což je žalostně málo. Na COVID-19 zatím zemřelo 38 172 Poláků (údaj z 5. února), což je nicméně v přepočtu na počet obyvatel výrazně méně než v České republice, která hlásí 16 976 úmrtí (údaj z 5. února), ale jen na 10 milionů obyvatel. Upřímně řečeno, pandemii nezvládá ani jedna z těchto zemí.
Historické intermezzo
Až do konce první světové války Těšín nedělila žádná státní hranice, existovalo pouze jediné město. V rámci Rakousko-Uherska to bylo významné posádkové sídlo a na zdejším zámku žil habsburský arcivévoda Bedřich, jemuž dal básník Petr Bezruč přezdívku Markýz Gero.
Občas sem z Vídně přijížděli i císařové a za první světové války rakouští velitelé řídili boje na východní ruské frontě právě z Těšína. A společně s vrchním velením tady určoval další strategii války i poslední habsburský panovník Karel I.
Boj s nemocí COVID-19 je rovněž často přirovnáván k válce. Je to ale podivná bitva, mrtví hromadně přibývají kvůli mikroskopickým nepřátelům, koronaviry totiž dosahují velikosti kolem 120 nanometrů. Přesto už ve světě zabily 2 287 129 lidí. Autor tohoto textu během těšínské reportáže zaparkoval vůz u pomníku obětem první světové války, a v té podle historiků padlo přímo v bojích (či kvůli zraněním a nemocem) přibližně 9,5 milionů vojáků z celého světa. Ovšem za více než čtyři roky bojů. Počet padlých na covid se tedy začíná nápadně podobat statistice z velké války z let 1914 až 1918, což není zrovna optimistická zpráva.
Pro podprsenku za hranice
Z dějinných úvah zpátky do současnosti. Ulice Głęboka v polském Cieszyně vede od česko-polských hranic až na historické náměstí s podloubím. Mnohé domy si uchovaly barokní fasádu či gotické sklepy, sídlí v nich hlavně obchůdky s textilem a obuví. Kamila Kopacewicz je majitelkou butiku se spodním prádlem. „České ženy si tady stýskají, že si doma nemohou koupit ani podprsenku,“ říká živnostnice.
Prodejny se spodním prádlem v Česku zatím nedostaly ani výjimku, kterou získaly třeba obchody s dětským oblečením či papírnictví. Trh s tímto zbožím funguje jen on-line, tedy pokud zákaznice nezamíří za hraniční řeku Olši. „Zamkli jste skoro všechno, což asi bylo trochu přehnané. Upřímně řečeno, pro mě je to teď výhodné, vy Češi nám přinášíte peníze.“ Že by ji bratři Slované nakazili covidem, toho se vůbec nebojí.
Láce vs. covid
Od pondělka jsou otevřeny i galerie. Ty skutečné s obrazy a sochami, třeba v rozkošné těšínské čtvrti Benátky. I ty nákupní, jako je nákupní centrum Galeria Stela v Cieszyně u nádraží. Svorně tu nakupují Poláci i Češi. „To je skoro zadarmo,“ radují se dvě slečny nad zimními botami se sedmdesátiprocentní slevou. Povánoční akční bonusy, kterých se zákazníci nedočkali kvůli covidu, tady letos paradoxně platí až od Hromnic, což je den, který v církevním kalendáři vánoční období ukončuje.
Nikde v nákupním centru není úplný nával, nízké ceny ale nesmírně lákají. Zájem je o hračky, starší dámy vybírají zboží v obchodě se zlatem a klenoty. Mnohem většímu náporu ale musí odolávat protější Kaufland. Je tu hlava na hlavě, auta ani nemají kde zaparkovat. „Přijeli jsme hlavně pro maso,“ svěřuje se jedna z českých osádek na parkovišti. Kilogram krkovičky bez kosti tu lze pořídit v přepočtu za 54 korun a vepřového plecka za 48 korun. Kilogram goudy za 96 a máslo dokonce za směšných 19 korun. V hypermarketu vládne neuvěřitelná láce, kdo by teď myslel na to, že se ve frontě může nakazit nebezpečnou infekcí COVID-19...
