Česko čelí inflačnímu kobercovému náletu. Proč u nás ceny rostou rychleji než v Německu?

Česká republika vykazuje prakticky od začátku vzestupu inflace jedno z nejvyšších temp růstu cenové hladiny z celé Evropské unie. Tuzemská inflace se pohybuje prakticky na dvojnásobku průměru sedmadvacítky, ale i zemí eurozóny. Ceny u nás rostou také dvakrát rychleji než v sousedním Německu. Analytici České národní banky ukázali, čím to je.

Zatímco u nás se ceny v červenci meziročně zvýšily o 17,5 procenta, v Německu to bylo jen 8,5 procenta. Naši západní sousedé tedy čelí ani ne poloviční míře inflace než my. Rychleji než v Česku už rostou ceny jen v pobaltských státech, kde už inflace přesáhla hranici 20 procent. Průměr Evropské unie činí 9,8 a eurozóny 8,5 procenta. Nejpomaleji ceny rostou shodně ve Francii a na Maltě, a to ani ne sedmiprocentním tempem, jak ukazují data Eurostatu. Proč?

Odpověď na tuto otázku přináší nejnovější Zpráva o měnové politice z dílny České národní banky, kterou má CNN Prima NEWS k dispozici. Centrální bankéři se v ní mimo jiné zabývali takzvanou plošností inflace ve vybraných evropských zemích. Plošnost říká, jak velké zastoupení ve spotřebním koši mají položky, jež zdražují různými tempy. Čím větší podíl rychleji zdražujících druhů zboží je ve spotřebním koši zastoupen, tím vyšší je i celková míra růstu spotřebitelských cen.

Velké zastoupení rychle zdražujícího zboží

„Zvýšená inflace může být buď výsledkem prudkého zdražení menšího množství položek, nebo důsledkem možná o něco mírnějšího, zato však plošného zdražování. Rozdíly v plošnosti jsou na první pohled zřetelné. Zatímco v průměru eurozóny zdražila meziročně o více než 10 procent jen zhruba každá pátá z 256 položek spotřebního koše, v Pobaltí rychle zdražuje více než polovina položek,“ píší autoři srpnové Zprávy o měnové politice.

Podle nich se pobaltské země v době před covidem nacházely v podobné situaci jako Česká republika, pokud jde o trh práce, spotřebitelskou poptávku nebo trh nemovitostí. Jenže právě Česko se může pochlubit smutným prvenstvím. Jeho inflace byla letos v červnu vůbec nejplošnější z celé Evropské unie. S trochou nadsázky by se dalo říci, že Češi čelili inflačnímu kobercovému náletu.

Jen pro představu, položky, u kterých se ceny meziročně zvýšily o více než 10 procent, se v českém spotřebním koši vyskytují ve více než 60 procentech případů. Zhruba pětina položek pak vykázala zdražení o 5 až 10 procent a zbývající část spotřebního koše (asi 17 procent) pak zdražila o méně než pět procent. Takto „vychýlené“ zastoupení rychle zdražujících druhů zboží nemají ani v jednom z pobaltských států.

Nízkoinflační Švýcarsko

Na zcela opačném konci pomyslného žebříčku najdeme Francii. Tam o nula až pět procent zdražily asi dvě třetiny položek. Více než 10procentní zdražení pak bylo zaznamenáno jen asi u každého desátého druhu zboží. Francouzská inflace má tedy zcela opačnou strukturu než česká, a proto je také 2,5krát nižší než inflace v České republice.

Ještě méně plošnou inflaci zaznamenalo mimounijní Švýcarsko, kde došlo k růstu cen v míře do pěti procent u osmi položek z deseti. A jen asi každá pětadvacátá položka švýcarského spotřebního koše je letos dražší o více než deset procent v porovnání s loňským rokem. Německá inflace je v tomto slova smyslu poměrně vyrovnaná. Zastoupení jednotlivých různým tempem zdražujících položek je v tamním spotřebním koši prakticky rovnoměrné.

Analytici České národní banky rovněž podrobili analýze míru zdražování jednotlivých druhů zboží a služeb v porovnávaných zemích. Není žádným překvapením, že v Česku a Pobaltí nejvíce rostou ceny bydlení včetně energií, potravin nebo dopravy. Zde se míra zdražování pohybuje nejčastěji v intervalu od 30 do 60 procent v meziročním vyjádření.

Inflace a štědrost covidových programů

Ve Francii či ve Švýcarsku se ceny uvedených položek zvýšily v rozmezí od nuly do cca 20 procent. Nejmarkantnější je vzestup cen u dopravy, což lze přičíst skokovému zdražení pohonných hmot. V Německu nejvíce zdražilo bydlení včetně energií, ale ani tam nejsme svědkem vyššího než přibližně 20procentího růstu.

Centrální bankéři také nalezli souvislost mezi výší inflace a vývojem příjmů domácností během pandemie koronaviru. Vzhledem k tomu, že objem peněz, který domácnosti v průběhu covidové krize získávaly, byl do značné míry ovlivněn štědrostí covidových programů, dá se nalézt linka objem vyplacených covidových podpor – inflace. Sami autoři analýzy ale upozorňují, že tímto způsobem lze vysvětlit jen asi třetinu toho, proč se inflace mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie liší.

Tagy:

Hlavní zprávy

Vláda schválila rozpočet na příští rok. Navržený schodek nově činí 295 miliard korun
Vláda

Vláda schválila rozpočet na příští rok. Navržený schodek nově činí 295 miliard korun

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve finální podobě představil schodek 295 miliard. To je o téměř 30 miliard více, než byl původně plánovaný deficit. Důvodem jsou kompenzace spojené s vysokými cenami energií. Kabinet projednával také zvýšení důchodů. Průměrná starobní penze by se měla zvýšit o 825 korun.

Infobox
sledujeme živě
23:38

KOMUNÁLNÍ VOLBY: Jak se volilo ve vaší obci? Podívejte se na souhrnné výsledky

22:56

Prezident Zeman přijme v úterý večer na zámku v Lánech premiéra Fialu

22:35

ODS bude v H.Králové jednat o koalici s čtyřmi stranami,v radě bude chtít 4 lidi

22:16

V Rokycanech bude koalice Rokycanští patrioti, ANO a Pro naše Rokycany

Živě
ON-LINE: Piráti a Spolu se zatím na koalici v Praze neshodli. Hřib vypočítal podmínky

Komunální volby v hlavním městě vyhrála koalice Spolu pro Prahu, získala 19 mandátů v zastupitelstvu, které má 65 členů. Druhé skončilo ANO se 14 mandáty. Třetí Piráti budou mít 13 zastupitelů. Mandát v Senátu získal v prvním kole ve volebním obvodu Praha 6 Jiří Růžička (TOP 09), na Bruntálsku Ladislav Václavec (za ANO) a na Orlickoústecku jmenovec premiéra Petr Fiala (za KDU-ČSL). Pražský městský soud mezitím bude pokračovat v projednávání kauzy dotačního podvodu u projektu kongresového areálu Čapí hnízdo.

Vědci otestují vesmírnou obranu Země. Kosmická loď se chystá na srážku s asteroidem

Kosmická loď americké vesmírné agentury se v pondělí srazí s planetkou o průměru 160 metrů. Plánovaná kolize má vesmírné těleso vychýlit z kurzu a otestovat tak nový systém planetární obrany. Experiment má prokázat, zda by vědci dokázali Zemi ochránit před možným nárazem asteroidu. Ten by totiž mohl představovat výrazné ohrožení pro lidský život. Veřejnost může srážku sledovat živě na internetu.

Tragédie u Prahy: Policie našla čtyři mrtvé včetně dětí. Vyšetřuje vraždu a sebevraždu

V rodinném domě v Měšicích na Praze-východ byli nalezeni čtyři mrtví lidé, a to včetně dvou dětí. Podle policie jde zřejmě o rodinnou tragédii. Na místě jsou vyšetřovatelé a znalci, informovala policejní mluvčí Barbora Schneeweissová. Podle předběžných zjištění se jedná o trojnásobnou vraždu a následnou sebevraždu. Potvrdit to má soudní pitva.

Hádka jako v družině. Jste trapný, vmetl Jurečka Okamurovi. Ne, to jste vy, opáčil šéf SPD

Ostrá slova kvůli Rusku, skákání do řeči i slovní útoky. Diváci povolební Partie Terezie Tománkové v lánském zámku byli svědky několika hádek mezi vládními politiky a šéfem opozičního hnutí SPD Tomiem Okamurou. Zatímco ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) osočil ze lži, šéfa Senátu Miloše Vystrčila kritizoval za údajné překrucování slov. Koaliční politici mu ostrá slova vrátili – Okamura si vyslechl, že se chová trapně a že chce vyjednávat s nepřátelským Ruskem ohledně plynu.

Domácí zpravodajství