Česko čelí inflačnímu kobercovému náletu. Proč u nás ceny rostou rychleji než v Německu?

Zatímco u nás se ceny v červenci meziročně zvýšily o 17,5 procenta, v Německu to bylo jen 8,5 procenta. Naši západní sousedé tedy čelí ani ne poloviční míře inflace než my. Rychleji než v Česku už rostou ceny jen v pobaltských státech, kde už inflace přesáhla hranici 20 procent. Průměr Evropské unie činí 9,8 a eurozóny 8,5 procenta. Nejpomaleji ceny rostou shodně ve Francii a na Maltě, a to ani ne sedmiprocentním tempem, jak ukazují data Eurostatu. Proč?

Odpověď na tuto otázku přináší nejnovější Zpráva o měnové politice z dílny České národní banky, kterou má CNN Prima NEWS k dispozici. Centrální bankéři se v ní mimo jiné zabývali takzvanou plošností inflace ve vybraných evropských zemích. Plošnost říká, jak velké zastoupení ve spotřebním koši mají položky, jež zdražují různými tempy. Čím větší podíl rychleji zdražujících druhů zboží je ve spotřebním koši zastoupen, tím vyšší je i celková míra růstu spotřebitelských cen.

Velké zastoupení rychle zdražujícího zboží

„Zvýšená inflace může být buď výsledkem prudkého zdražení menšího množství položek, nebo důsledkem možná o něco mírnějšího, zato však plošného zdražování. Rozdíly v plošnosti jsou na první pohled zřetelné. Zatímco v průměru eurozóny zdražila meziročně o více než 10 procent jen zhruba každá pátá z 256 položek spotřebního koše, v Pobaltí rychle zdražuje více než polovina položek,“ píší autoři srpnové Zprávy o měnové politice.

Podle nich se pobaltské země v době před covidem nacházely v podobné situaci jako Česká republika, pokud jde o trh práce, spotřebitelskou poptávku nebo trh nemovitostí. Jenže právě Česko se může pochlubit smutným prvenstvím. Jeho inflace byla letos v červnu vůbec nejplošnější z celé Evropské unie. S trochou nadsázky by se dalo říci, že Češi čelili inflačnímu kobercovému náletu.

Jen pro představu, položky, u kterých se ceny meziročně zvýšily o více než 10 procent, se v českém spotřebním koši vyskytují ve více než 60 procentech případů. Zhruba pětina položek pak vykázala zdražení o 5 až 10 procent a zbývající část spotřebního koše (asi 17 procent) pak zdražila o méně než pět procent. Takto „vychýlené“ zastoupení rychle zdražujících druhů zboží nemají ani v jednom z pobaltských států.

Nízkoinflační Švýcarsko

Na zcela opačném konci pomyslného žebříčku najdeme Francii. Tam o nula až pět procent zdražily asi dvě třetiny položek. Více než 10procentní zdražení pak bylo zaznamenáno jen asi u každého desátého druhu zboží. Francouzská inflace má tedy zcela opačnou strukturu než česká, a proto je také 2,5krát nižší než inflace v České republice.

Ještě méně plošnou inflaci zaznamenalo mimounijní Švýcarsko, kde došlo k růstu cen v míře do pěti procent u osmi položek z deseti. A jen asi každá pětadvacátá položka švýcarského spotřebního koše je letos dražší o více než deset procent v porovnání s loňským rokem. Německá inflace je v tomto slova smyslu poměrně vyrovnaná. Zastoupení jednotlivých různým tempem zdražujících položek je v tamním spotřebním koši prakticky rovnoměrné.

Analytici České národní banky rovněž podrobili analýze míru zdražování jednotlivých druhů zboží a služeb v porovnávaných zemích. Není žádným překvapením, že v Česku a Pobaltí nejvíce rostou ceny bydlení včetně energií, potravin nebo dopravy. Zde se míra zdražování pohybuje nejčastěji v intervalu od 30 do 60 procent v meziročním vyjádření.

Inflace a štědrost covidových programů

Ve Francii či ve Švýcarsku se ceny uvedených položek zvýšily v rozmezí od nuly do cca 20 procent. Nejmarkantnější je vzestup cen u dopravy, což lze přičíst skokovému zdražení pohonných hmot. V Německu nejvíce zdražilo bydlení včetně energií, ale ani tam nejsme svědkem vyššího než přibližně 20procentího růstu.

Centrální bankéři také nalezli souvislost mezi výší inflace a vývojem příjmů domácností během pandemie koronaviru. Vzhledem k tomu, že objem peněz, který domácnosti v průběhu covidové krize získávaly, byl do značné míry ovlivněn štědrostí covidových programů, dá se nalézt linka objem vyplacených covidových podpor – inflace. Sami autoři analýzy ale upozorňují, že tímto způsobem lze vysvětlit jen asi třetinu toho, proč se inflace mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie liší.