V prvním kole prezidentských voleb by vyhráli expremiér Andrej Babiš (ANO) a Petr Pavel. Na třetím místě by podle lednového volebního modelu agentury STEM skončila ekonomka Danuše Nerudová. Exkluzivní průzkum pro CNN Prima NEWS ale ukazuje, že ve finálovém klání o Pražský hrad by šéf opozičního hnutí ANO nevyšel jako vítěz. Pohořel by v duelu jak s Pavlem, tak Nerudovou. Podívejte se, jak by Češi volili zkraje ledna.
Podle grafu preferencí pro první kolo prezidentských voleb by zvítězil expremiér Andrej Babiš se ziskem 24,6 procenta hlasů. Do druhého kola by s ním podle lednového volebního modelu STEM postoupil generál Petr Pavel s 22,7 procenty. Na třetím místě by naopak poměrně těsně skončila ekonomka Danuše Nerudová s 21,4 procenty, která by tím pádem musela oželet klání o Pražský hrad.
Volební model pro první kolo prezidentských voleb, leden 2022 Zdroj: CNN Prima NEWS
Mezi třetím a čtvrtým místem pak zeje obrovská propast. Senátora Pavla Fischera by podpořilo 4,4 procenta voličů. Podle exkluzivního průzkumu pro CNN Prima NEWS se hned za ním nachází nominant SPD a poslanec Jaroslav Bašta se 4,1 procentního bodu. U 1,8 procenta voličů by zabodoval odborový předák Josef Středula, za ním se podle lednového volebního modelu nachází senátor Marek Hilšer s 1,5 procenta.
Podnikatel Karel Diviš by se tak tak dostal přes jeden procentní bod, na úplném chvostu prezidentských voleb by se ocitl bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Nemalá část oprávněných voličů (12,8 procenta) ale stále neví, koho bude volit v prvním kole. K urnám by vůbec nepřišlo 4,8 procenta dotazovaných lidí. Odhadem je ale nerozhodnutých lidí mnohem více. „Čtvrtina obyvatel si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru kandidáta,“ uvedl STEM.
Evropské volby
„Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 75 procent voličů. Realita bývá slabší,“ uvedli výzkumníci z agentury STEM.
Volební model 1. kola při 68% účasti
Zároveň zveřejnili ještě jeden volební model při předpokládané volební účasti 68 procent. V tomto případě by si přilepšili všichni prezidentští kandidáti, někteří téměř dvojnásobně. Ani s takovým ziskem by se ale neprobojovali do druhého kola.
V prvním kole by při 68procentní volební účasti vyhráli Andrej Babiš (27,9 procenta) a Petr Pavel (26,7 procenta). Hned za nimi je Danuše Nerudová (24,4 procenta), s velkým odstupem pak také Pavel Fischer (6,4 procenta), Jaroslav Bašta (5,4 procenta), Marek Hilšer (3,4 procenta), Josef Středula (3,0 procenta), Karel Diviš (1,6 procenta) a Tomáš Zima (1,4 procenta).
Oproti prosincovému modelu oslabili především Babiš společně s Nerudovou, což může být důsledek probíhajícího soudu s expremiérem a kauzy na Mendelově univerzitě. V preferencích posílil nejen Pavel, ale také Bašta či Diviš.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Volno v práci a finanční odměna. Jak se dostat do volební komise
Babiš by ve finále prohrál s Pavlem i Nerudovou
Co se týče druhého kola, v něm výzkumníci pracují se třemi různými scénáři podle toho, která prezidentská dvojice příští týden postoupí do finále. Volební model ukazuje, že by Babiš prohrál jak v duelu s Pavlem, tak s Nerudovou.
Při volební účasti 69 procent by bývalý premiér získal 43 procent, zatímco někdejší náčelník generálního štábu by usedl na prezidentské křeslo s pohodlnými 57 procenty hlasů. Identický scénář by se podle STEMu odehrál i v duelu Babiš–Nerudová. „Takový duel by do značné míry představoval ‚referendum‘ o Andreji Babišovi,“ okomentovali pravděpodobnou situaci výzkumníci.
V případě, že by se do druhého kola ale dostal Pavel společně s Nerudovou, projevila by se velká nerozhodnost mezi oběma voličskými tábory – oba mají stejnou šanci na post hlavy státu.
„Duel Petra Pavla s Danuší Nerudovou by pravděpodobně vedl k podstatně nižší volební účasti ve druhém kole. Doma by zůstali především podporovatelé Andreje Babiše z prvního kola, ale též část voličů obou kandidátů, pro které není podstatné, který z nich by se měl stát prezidentem,“ doplnili autoři průzkumu.
Ten zahrnuje rozsáhlý reprezentativní soubor 2008 občanů ČR starších 18 let, kteří odpovídali na kombinaci telefonických a on-line dotazníků. Sběr dat probíhal 2. až 4. ledna, tedy v době ostré fáze kampaně, ale ještě před hlavními prezidentskými debatami. „Ve veřejnosti stále převládaly obavy z tempa všeobecného zdražování a z vývoje zásob a cen energií,“ podotkli výzkumníci z agentury STEM.
