Češka žijící v Izraeli o aktuální situaci
Čína na Blízkém východě podporuje vznik palestinského státu a útok Hamásu na Izrael nijak neodsoudila. Naopak kritizuje odvetné údery židovské země. Podle americké CNN se snaží na dění na Blízkém východě reagovat především kvůli sobě. Větší konflikt by totiž tvrdě poškodil její ekonomické zájmy.
Čína je stále ještě nejlidnatější země na světě, a proto potřebuje gigantické množství ropy. Peking je sice sám významným producentem, potřebám země to ale nestačí. Čína je proto dnes největším dovozcem ropy na světě, hned 71 procent její spotřeby pochází ze zahraničí.
A když jde o ropu, jde především o Blízký východ, kde se to nalezištěmi strategických surovin jen hemží. V regionu na začátku října vypukl konflikt mezi Palestinou a Izraelem, což Čína podle americké CNN sleduje s velkými obavami. A to nikoli o blaho zemí Blízkého východu, ale o své vlastní.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tanky i útok z moře: Generál naznačil, jak Izraelci vniknou do Gazy. Zmínil i výhodu Hamásu
„Na každé tři barely ropy, které Čína spotřebuje, připadá více než jeden barel z Blízkého východu,“ uvedl v březnu čínský národní producent ropy a plynu.
Peking nijak neodsoudil teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael, při kterém zemřelo zhruba 1 200 lidí. Naopak začal kritizovat Jeruzalém za jeho odvetné útoky na Gazu s tím, že reakce přesahuje definici slova „sebeobrana“.
Čína je totiž provázaná s Ruskem, Íránem, Saúdskou Arábií a dalšími ropnými velmocemi, které rovněž drží palce Palestině. A Peking s nimi z ekonomických důvodů drží krok.
Obchodní zájmy
„Čína a USA mají společný strategický cíl, kterým je udržení regionální stability,“ uvedl pro CNN Ahmed Aboudouh, spolupracovník programu pro Blízký východ v Chatham House, globálním think tanku se sídlem v Londýně. „Regionální krize znamená dlouhou nestabilitu a dlouhá nestabilita na Blízkém východě pro Čínu znamená, že nebude žádný obchod. A Čína samozřejmě nechce, aby její ekonomické zájmy krvácely,“ dodal.
Írán je dvorním nepřítelem Izraele v regionu a navíc teroristické hnutí Hamás vyzbrojil. To ale Číně nijak nebrání v obchodování s Teheránem. Podle posledních údajů společnosti Vortexa, která se zabývá sledováním tankerů, dosáhl čínský nákup sankcionované íránské ropy v první polovině září 1,2 milionu barelů denně.
„Ekonomické zájmy Číny v regionu se zaměřují především na dodávky energie z Perského zálivu a v menší míře na obchodní dohody uzavřené v několika zemích v oblasti digitálního připojení a infrastruktury,“ míní Jean-Loup Samaan, vedoucí výzkumný pracovník Institutu Blízkého východu Singapurské národní univerzity.
„Tyto zájmy by byly poškozeny, pokud by se konflikt s Íránem vyostřil a zpochybnil stabilitu námořních vod v Perském zálivu,“ vysvětluje.
